Spojte se s námi


Motorsport

Liga mistrů, ikona motorsportu: Nejen to představuje Velká cena Monaka pro Formuli 1

Exkluzivita, bohatství, absolutní strop. Tak by mnozí fanoušci motorsportu popsali Velkou cenu Monaka. Je to závod, ze kterého doslova čiší výjimečnost. Tato událost je ve světě Formule 1 naprostým svátkem a je právem přirovnávána k finálovému utkání fotbalové Ligy mistrů. Proč?

Publikováno

dne

Exkluzivita, bohatství, absolutní strop. Tak by mnozí fanoušci motorsportu popsali Velkou cenu Monaka. Je to závod, ze kterého doslova čiší výjimečnost. Tato událost je ve světě Formule 1 naprostým svátkem a je právem přirovnávána k finálovému utkání fotbalové Ligy mistrů. Proč? Nejen odpověď na tuto otázku nalezneme právě v tomto článku.

Zdroj: Dan Mullan, Getty Images / Red Bull Content Pool

Jak už vyplývá z nadpisu článku, Velká cena Monaka je skutečně přirovnávána k finálovému utkání fotbalové Ligy mistrů. Nikoliv pouze v den závodu, nýbrž v průběhu celého závodního víkendu nacházíme v Monaku slavné celebrity, které na této vznešené akci zkrátka nesmí chybět.

Například v minulých letech navštívili paddock McLarenu takové osobnosti jako Rowan Atkinson či americká herecká ikona Will Smith. Své si ve stáji Red Bull Racing užil také fotbalový trenér José Mourinho. Ten byl hostem Red Bullu v roce 2017 spolu s tenisovou hvězdou Serenou Williamsovou a skvělou lyžařkou Lindsey Vonnovou.

Zejména v neděli se to na okruhu v Monte Carlu doslova hemží celebritami. Nechyběl zde ani například australský herec Chris Hemsworth, který ve filmu Rivalové ztvárnil roli Jamese Hunta. Tohle však není jediným faktorem, proč tato událost připomíná natolik sváteční večery fotbalové Ligy mistrů.

Právě Monako je tratí, která má piloty prověřit ve všech aspektech jízdy. Je to okruh velice úzký, kde i sebemenší chyba může znamenat fatální nehodu. Legendární pilot Nelson Piquet to před lety označil zcela jasně: „Je to jako jezdit na kole v obýváku.“ Piloti zde musí na milimetry projet každou zatáčkou.

V roce 2003 jsme se dokonce „dočkali“ jednoho nepříliš příznivého rekordu. Tím, jak obtížné předjíždění na této trati, je jsme za celý závod neevidovali ani jedno předjetí!

Nebylo tomu tak ale vždy. První závody v monackém knížectví datujeme k roku 1929 a prvním mužem, který ovládl Velkou cenu, byl Grove-Williams na voze Buggatti 35, které bylo tou dobou jednoznačně nejlepším autem v prostředí motorsportu.

Zajímavostí je, že startovní rošt byl tehdy poskládán nikoliv na základě výsledků z kvalifikace, jak to známe dnes. Piloti byli seřazeni na start závodu pomocí jednoduchého a hazardního hlasovacího systému.

Monacké podniky byly natolik úspěšné, že se poté pořádaly každoročně. Dokonce předcházely oficiálnímu vzniku šampionátu Formule 1 v roce 1950. První oficiální Velkou cenu Monaka šampionátu F1 ovládl Juan Manuel Fangio se svou Alfou Romeo. Druhý dojel Alberto Ascari ve službách Ferrari.

Právě Ascari zažil v Monte Carlu jednu velkou nepříjemnost, a to když v zatáčce poblíž riviéry přehnal své snažení a skončil se svým voze dokonce až ve vodě! Naštěstí se jej podařilo zachránit.

Tento závodní okruh skutečně pamatuje mnohé, bohužel i jednu smrtelnou nehodu v roce 1967. Ta se stala právě v prostoru šikany Nouvelle, kde do bariéry ze slámy naboural Lorenzo Bandini. Palivo v jeho voze se naneštěstí vznítilo a jeho monopost začal hořet.

Tou dobou se taktéž začalo experimentovat s natáčením různých záběrů z vrtulníků. Vzniklý požár bylo ale velmi těžké včas uhasit, jelikož kvůli povětrnostním podmínkám začala hořet i sláma v blízkosti vozu.

Tato velmi negativní zkušenost zapříčinila velkou změnu v pravidlech a bariéry ze slámy byly ze všech závodních tratí odstraněny. Od této doby, zejména pak v osmdesátých letech, se bezpečnost závodníků stala prioritou číslo 1. Italský závodník po třech dnech zraněním a mohutným popáleninám podlehl.

Během těchto dlouhých let byl však okruh několikrát upraven. Velmi ostrá byla šikana za tunelem, kde právě boural v roce 1967 Bandini. Nyní je tato zatáčka pomalejší a nazdory minulému tisíciletí také bezpečnější. Úpravy šikany Nouvelle jsme dočkali v roce 1971.

Další úpravy se okruh dočkal o dva roky později kvůli vestavěným bazénům poblíž samotné závodní dráhy. Byly přidány zatáčky Piscine a také La Rascasse, které jsou dodnes velmi známou součástí okruhu. Dodnes nejslavnější zatáčkou je však nejpomalejší úsek okruhu v celém kalendáři F1 – Grand Hotel Casino.

Na trati je také několik únikových zón. Jedna se nachází hned v prostorou první zatáčky, další najdeme zrovna za výjezdem z tunelu v šikaně Nouvelle a třetí v poslední zatáčce před cílovou rovinkou.

Dodnes je trať neuvěřitelně úzká a přestože oproti minulému tisíciletí zde závodění ztratilo na své intenzitě, byli jsme v průběhu dlouhých let svědky několika hrozivých nehod.

V roce 2010 si ve třetím tréninku zdemoloval své Ferrari Španěl Fernando Alonso. V roce 2012 zase divokost v první zatáčce odnesl Kamuj Kobajaši, tehdy ještě na voze Sauber. V roce 2016 zase svůj Renault rozbil Jolyon Palmer. A takto bychom mohli pokračovat donekonečna.

Pánem Monaka byl po dlouhé roky nazýván Graham Hill, který je jediným jezdcem v historii, jenž dosáhl na titul Triple Crown. Britský pilot dokázal vyhrát nejen v Monte Carlu, ovládl i 24 hodin Le Mans a závod Indianapolis 500. Blízko Hillovi jsou pouze dva piloti – Fernando Alonso a Juan Pablo Montoya.

Zkušený Španěl momentálně ve službách Alpine F1 dokonce dvakrát ovládl 24 hodin Le Mans, ovšem chybí mu vítězství v americkém závodě. Naproti tomu, Montoya ovládl závod Indianapolis 500.

Nejúspěšnějším jezdcem Mekky motorsportu není nikdo jiný, než Ayrton Senna. Právě tento legendární Brazilec ukradl Hillovi titul „Mr. Monaco“. V Monte Carlu dokázal zvítězit hned šestkrát a je také jediným pilotem, který zde triumfálně projel cílem jako první pokaždé v pěti po sobě jdoucích letech.

Pětkrát zde kromě Hilla zvítězil také sedminásobný mistr světa Michael Schumacher, čtyřikrát se zde z vítězství radoval Alain Prost. Tři triumfy v Monaku slavil Stirling Moss, Jackie Stewart, Nico Rosberg a Sir Lewis Hamilton. Po dvou výhrách mají například výše zmínění Lauda, Fangio či Alonso, ale také Sebastian Vettel, Mark Webber nebo David Coulthard.

Nejúspěšnějším týmem v Monaku je bezesporu McLaren. Tato stáj, která má ve svých útrobách motory Mercedes, zvítězila ve Velké ceně Monaka již patnáctkrát. Poslední vítězství však zaznamenali před dlouhými třinácti lety, kdy zde vyhrál Hamilton.

Na tomto okruhu jsme se také dočkali i několika dalších historických momentů. Například v památné sezóně v roce 1976, kdy zde jako první projel cílovou čárou Niki Lauda. Ten dokázal zlomit kletbu Ferrari, které tady díky němu vyhrálo po nekonečně dlouhých dvaceti letech!

Naposledy zde zvítězil Lewis Hamilton, a to v roce 2019. V loňském roce totiž byla Velká cena Monaka zrušena z důvodu pandemie koronaviru. Poprvé po 65 letech se na okruhu v monackém knížectví nezávodilo.

Momentálně se tato závodní dráha skládá z devatenácti zatáček. Držitelem rekordu za nejrychlejší kolo zde drží Max Verstappen se svým Red Bullem, který v roce 2018 zajel úchvatný čas 1.14:260.

Samotná trať má délku 3,34 kilometrů. Závody jsou již tradičně vypsány na 78 kol, během kterých piloti ujedou 260,5 km.

Zdroje: F1 Sport, Sport 1, Formula 1

Reklama

Motorsport

Tragédie pro Leclerca, skvělý Red Bull! VC Španělska přinesla spoustu dramat aneb Kdo ovládl sedmý závod sezóny?

Šestý podnik letošní sezóny přinesl tvrdé bitvy a hned několik technických problémů. Velmi solidní výsledek opět zaznamenal Valtteri Bottas s Alfou Romeo, důležité body zajel také tým Alpine. Naopak smutní budou po Velké ceně Španělska fanoušci Ferrari, kdežto Red Bull může oslavit další double.

Publikováno

dne

Šestý podnik letošní sezóny přinesl tvrdé bitvy a hned několik technických problémů. Velmi solidní výsledek opět zaznamenal Valtteri Bottas s Alfou Romeo, důležité body zajel také tým Alpine. Naopak smutní budou po Velké ceně Španělska fanoušci Ferrari, kdežto Red Bull může oslavit další double.

Velká cena Španělska přinesla hned několik dramatických momentů. Už po startu na okruhu zavlály žluté vlajky, a to kvůli kontaktu mezi Kevinem Magnussenem a Lewisem Hamiltonem.

V zatáčce číslo 4 sice Hamilton stoprocentně netrefil apex zatáčky, což sedminásobného mistra světa posléze vyvezlo ze zatáčky, načež využít toho chtěl právě Magnussen, jenž do onoho vzájemného souboje ovšem vtrhl příliš agresivně.

Magnussen následně skončil v kačírku, nicméně byl schopen ve Velké ceně Španělska pokračovat. Z důvodu poškození předního křídla však musel zajet ke svým mechanikům. Hamilton zase v důsledku kontaktu s Magnussenem utrpěl defekt a byl nucen zastavit kvůli výměně pneumatik.

Leclerc, Verstappen, Russell, Pérez, Sainz, Schumacher, Bottas, Ricciardo, Ocon, Norris – takto vypadalo pořadí nejlepší desítky po třetím kole závodu.

Nutno podotknout, Alonso z důvodu výměny pohonné jednotky startoval ze samotného chvostu startovního pole. Po sedmi kolech však tento legendární Španěl získal hned sedm pozic!

Poněkud dramatické momenty přineslo osmé a deváté kolo Velké ceny Španělska. V inkriminované zatáčce číslo 4 se jezdci potýkali se silnými poryvy větru, a tak dostal Carlos Sainz v osmém kole závodu smyk, který jej poslal do kačírku.

Naprosto stejně na tom byl Max Verstappen i o kolo později, oba piloti však byli schopni ve Velké ceně Španělska pokračovat.

I díky tomu se vedoucí Charles Leclerc po jedenácti kolech pyšnil desetisekundovým náskokem.

Úderem jedenáctého kola začali jezdci zajíždět ke svým mechanikům z důvodu výměny pneumatik a až na Micka Schumachera, Daniela Ricciarda a oba piloty Astonu Martin všichni piloti přezuli na pneumatiky střední tvrdosti.

Závod ve velmi horkých a obtížných podmínkách také přinesl řadu technických problémů. Zejména tedy 27. kolo Velké ceny Španělska přineslo jeden infarktový moment pro Ferrari. Lídr závodu Leclerc totiž do týmového rádia nahlásil ztrátu výkonu, a tak musel své působení v šestém podniku sezóny předčasně ukončit!

Nutno podotknout, Ferrari v čele s Leclercem mělo tento závod skutečně skvěle rozjetý, pro fanoušky italské stáje tak je toto odstoupení velká rána.

O kolo později navíc ze stejného důvodu vypadl Kuan-jü Čou na Alfě Romeo s motorem Ferrari. Okolo 34. kola pak začali pilot zajíždět ke svým druhým zastávkám v boxech a až na Dána Magnussena, jenž obul tvrdé pneumatiky označené bílou barvou, pokračovali všichni piloti na střední či měkké směsi pneumatik.

Pérez, Russell, Verstappen, Bottas, Ocon, Sainz, Hamilton, Vettel, Norris, Alonso – takto vypadalo pořadí nejlepší desítky v polovině závodu.

Poté se ale Verstappen dostal před Russella, a to i díky lepší strategii. Mistr světa z loňského roku jel především v druhé polovině závodu ve skvělém tempu a postupně dostihl i prvního Péreze, jenž do týmového rádia dostal pokyn, ať Verstappena pustí před sebe.

Mexický pilot v tu chvíli jel na opotřebovanějších pneumatikách a vzájemným soubojem by Red Bull riskoval potencionální double. Pérez tak v 54. kolem zajel do boxů pro pneumatiky nejměkčí tvrdosti, a to kvůli pokusu o zajetí nejrychlejšího kola závodu.

Pořadí elitní bodované desítky se poté v závěru Velké ceny Španělska již nezměnilo. Tedy kromě souboje o čtvrté místo. V předposledním kole totiž piloti Mercedesu obdrželi od svého týmu informaci, ať šetří palivo, a to údajně z důvodu poklesu tlaku v hydraulickém systému.

Sainz se tak dostal před Hamiltona zpátky na čtvrtou pozici. Tu několik kol před koncem neudržel Valtteri Bottas. Finský pilot za sebou s velmi opotřebovanými pneumatikami neudržel Sainze s Hamiltonem a dojel tak na šesté příčce.

Na horečky a celkovou tělesnou slabost si před závodem stěžoval Lando Norris, tudíž jeho osmé místo i s ohledem na aktuální výkonnost McLarenu ještě můžeme považovat za úspěch. Solidní výsledek a důležité body do Poháru konstruktérů zapisuje Alpine.

„V průběhu závodu jsem měl problémy s DRS, které mi ne vždycky fungovalo. Byl to těžký začátek s dobrým koncem. Snažím se zůstat stále soutředěný, pro tým je to ale skvělý výsledek a já jsem rád i za druhé místo Checa,“ řekl Verstappen v pozávodním rozhovoru.

Zdroj: F1 TV

Pokračovat ve čtení

Motorsport

Tvrdá bitva o vítězství a stupně vítězů: Portugalskou rallye ovládl Kalle Rovanperä! Jak dojeli naši legionáři Prokop a Cais?

WRC letos slaví svou jubilejní 50. sezónu. Portugalská rallye zároveň byla čtvrtým podnikem letošní sezóny, kterou poněkud přesvědčivě ovládl finský závodník Kalle Rovanperä. Ten za sebou nechal svého týmového kolegu Elfyna Evanse a třetího Daniho Sorda.

Publikováno

dne

WRC letos slaví svou jubilejní 50. sezónu. Portugalská rallye zároveň byla čtvrtým podnikem letošní sezóny, kterou poněkud přesvědčivě ovládl finský závodník Kalle Rovanperä. Ten za sebou nechal svého týmového kolegu Elfyna Evanse a třetího Daniho Sorda.

Finský pilot ve službách týmu Toyota Gazoo Racing ovládl již třetí podnik v řadě a navýšil svůj náskok na čele šampionátu jezdců.

Jednadvacetiletý vysoce talentovaný finský závodník zvítězil s náskokem 15 sekund na týmového kolegu Evanse.

Nutno podotknout, ještě na začátku víkendu ztrácel Rovanperä na vicemistra světa z loňského roku téměř 20 vteřin! Postupně však Evanse dokázal stahovat a v předposlední etapě se dokonce dostal před něj na první místo.

Právě v oné předposlední etapě, která se jela ve velké mlze a dešti Rovanperä ještě navýšil svůj náskok na čele portugalské rallye. Finský pilot vyhrál dokonce osm etap a zaslouženě ovládl čtvrtý podnik letošní sezóny.

Velmi těsný souboj o stupně vítězů pak spolu svedli Dani Sordo a Takamoto Katsuta a vítězně z tohoto duelu vyšel španělský pilot.

Páté místo z portugalské rallye bere Thierry Neuville na voze Hyundai, šestý skončil jeho týmový kolega Ott Tänak.

Sedmé místo nakonec ukořistil Pierre-Louis Loubet, osmé Craig Breen, deváté Adrien Formaux a nejlepší desítku uzavřel Yohan Rossel.

Martin Prokop při letošním debutu v mistrovství světa hájil v závěrečné zkoušce sedmnácté místo. Další český závodník Erik Cais nabral v průběhu portugalské rallye velkou ztrátu a skončil až na 42. místě.

Zdroj: WRC

Pokračovat ve čtení

Motorsport

Skvělý výkon, důležité body: Roman Staněk dojel ve Španělsku na stupních vítězů!

Ačkoliv startoval z pole position, na první místo nakonec nedosáhl. I přesto si však Roman Staněk připisuje důležité body do šampionátu jezdců formule 3. Velkou cenu Španělska na okruhu nedaleko Barcelony zakončil na solidním druhém místě.

Publikováno

dne

Ačkoliv startoval z pole position, na první místo nakonec nedosáhl. I přesto si však Roman Staněk připisuje důležité body do šampionátu jezdců formule 3. Velkou cenu Španělska na okruhu nedaleko Barcelony zakončil na solidním druhém místě.

Český pilot si v páteční kvalifikaci, která určila pořadí pro start nedělního hlavního závodu, vyjel první pole position ve své kariéře.

Ihned po startu však Staněk zaujal defenzivní stopu, výborný start totiž předvedl Victor Martins a už v první zatáčce se dostal do čela závodu.

A vedení udržel až do konce. Ve výše uvedeném twitterovém příspěvku se ostatně na nejlepší desítku jezdců v cíli Velké ceny Španělska můžete podívat.

Dlužno dodat, Martins celý závod kontroloval, a to vskutku zkušeně. Staňkovi nepomohly ani dva restarty závodu v důsledku dvou havárií.

Nejprve totiž došlo ke vzájemnému kontaktu mezi Rafaelem Villagómezem a Kushem Mainim a poté v polovině závodu se zdí kolidoval Brad Benavides. Po onom druhém restartu navíc na Staňka ze třetí příčky tlačil Isack Hadjar.

Martins si tak okamžitě najel slušný náskok a nakonec si připsal už druhé vítězství v letošní sezóně (doposud odjela F3 pouze tři podniky – pozn.red.).

Druhou příčku však Staněk úspěšně ustrážil. Po třech závodech tak formule 3 disponuje dvěma vítězi. Nyní a při úvodním podniku sezóny v Bahrajnu dojel na prvním místě Martins, v Imole vyhrál Staněk.

Rodák z Valašskému Meziříčí díky důležitým bodům za druhé místo zaujímá stejné postavení také v šampionátu jezdců.

Zdroj: FIA Formula 3

Pokračovat ve čtení

Oblíbené