František Straka: Doufám, že se jednou do Sparty budu moct vrátit, ten odchod nechápu dodnes

František Straka prožil velkou část své hráčské i trenérské kariéry ve Spartě. Na chvíli se však stal i hlavním trenérem sešívaných, což mu letenší vyčítají dodnes. Nyní se k celé situaci vyjádřil pro náš web v rozsáhlém rozhovoru, kde jsme se ho zeptali také na to, jak se dívá na aktuální situaci v českém fotbale, o šancích českých klubů v Evropské lize nebo na možnosti trénovat v první lize.

Jak vzpomínáte na angažmá ve Spartě?

Já na to vzpomínám strašně moc rád, poněvadž už jenom to, ať jsem přišel do Sparty už jako hráč nebo jako trenér, to bylo něco suprového. Už jenom ten nápis: Herzlich willkommen Franz zu Hause – Vítej Franzi doma, na Letné, bylo něco fenomenálního. Já jsem byl strašně rád, že jsem se mohl vrátit.

Možná, že jsem prožil na Spartě skvělý léta, devět let jsem hrál za Spartu a jako trenér jsem si to užíval taky. Teda až do doby, kdy mi to angažmá zhořklo. Dodneška nevím, proč jsem musel odejít, když jsme vedli o devět bodů po podzimu tabulku před Libercem a hráli jsme Ligu mistrů.

Bylo by mi řečeno, že ty výsledky jsou neuspokojivé. Já si myslím, že tenkrát za tím byl určitě někdo, kdo se mě chtěl zbavit. A dodneška mě to strašně mrzí, ale jinak já strašně moc děkuji za tu šanci, že jsem trénovat mohl, děkuju všem, kteří mi drželi palce, děkuji i za to, že jsem mohl přijít jako hráč do Sparty v roce 1979 a byl jsem tam až do roku 1988.

To je nezapomenutelné a i když jsem byl krátkou dobu ve Slavii, tak doufám, že mi to fandové odpustili. Byl to neuvážený krok z mé strany, ale asi ve mně byla i určitá hořkost, že jsem musel tenkrát ze Sparty odejít. Jinak to bylo úplně skvělý. Já jsem tenkrát prohlásil, že se vrátím. Doufám, že třeba ještě ta možnost jednou přijde, i když spíš o tom pochybuju, ale rád bych se zase vrátil domů.

Pokud byste nyní mohl změnit rozhodnutí jít tehdy trénovat Slavii, rozhodl byste se jinak?

Asi to tehdy byla největší chyba, jakou jsou v té trenérské kariéře udělal, bohužel se to stalo a strašně moc mě to mrzí. A bude mě to doprovázet neustále. Takže kdybych dostal nabídku od Slavie, tak bych s plnou parádou poděkoval a vůbec by mě to nezajímalo. Po tom všem, co jsem prožil, po tom všem, co jsem já musel snést, tak toho bylo opravdu hodně a už bych to v životě neudělal.

Kdybych věděl, co mě čeká, tak bych to neudělal už tenkrát, ale to jsou životní situace, to je náš „job“, je to naše zaměstnání, proto jsem to tenkrát udělal, ale to bylo úplné šílenství proti mojí osobě, mojí rodině a to bylo to nejhorší, co jsem v té kariéře zažil. Takže by absolutně nepřicházelo v úvahu to, co jsem udělal.

Na jakého hráče vzpomínáte nejraději? Měl jste nějakého oblíbeného hráče?

Strašně moc rád vzpomínám na Teplice , když jsem přišel, byl jsem nováček v lize a já jsme kolem sebe měl partu kluků, která byla vynikající. Ať už to byl Pavel Horváth, Michal Kolomazník, Michal Doležal, Tomáš Poštulka v bráně a další, opravdu kluci par excellence. My jsme to nakonec i dokázali taky tou pohárovou jízdou, dokázali jsme vyhrát pohár a bylo to úplně skvělý.

Ve Spartě samozřejmě Karel Poborský, skvělý kluk, skvělej borec, neskutečnej Radek Kováč, Tomáš Sivok, těch hráčů bylo tolik, který mi opravdu hodně přirostli k srdci a moc rád na ně vzpomínám. A mohl bych vyjmenovat i hráče ze zahraničí, ale to tady asi málokdo zná.

Jaký máte názor na to, že se teď liga dlouho nehrála?

Já si myslím, že to je absolutní rána do zad, se dá říct. Protože všude ve světě se hraje a my jsme nebyli schopní se umět s touto situací vypořádat. Když se podíváme kolem nás, k našim sousedům, tak všude se v podstatě hrálo, ať už bez diváků.

Tady je strašně důležitý, aby si všichni uvědomili, že to je naše zaměstnání a když je tady neustále ten covid a všude jenom hlásáme, že lidi by měli chodit do práce, atd., tak nakonec první, co se udělalo, tak se stoply zápasy a to je asi to nejhorší, co se mohlo stát, nemohli jsme ani trénovat.

Takže já jsem strašně moc rád, že teď se konečně liga zase rozjede a viděli jsme to třeba i na těch pohárových zápasech, kde byly určité problémy. Týmy, co měly ten zápasový rytmus, měly obrovskou výhodu. Jsem strašně rád, že obě pražské „S“ dokázaly v pohárech vyhrát. Hlavně jako Sparťan jsem rád, že Sparta zvládla utkání v Glasgow.

Máte nyní nějakou nabídku na pozici trenéra?

Žádná trenérská nabídka momentálně nepřišla. Než jsem podepsal Třinec, mohl jsem odejít, ale nechtěl jsem riskovat to, že bych třeba odletěl do Egypta nebo Libanonu, do zemí, které také měly nejenom ekonomické problémy, ale také problém toho covidu. Pro mě to bylo velké riziko, takže jsem nakonec byl rád, že jsme se mohli domluvit s Třincem.

Jaké dáváte šance na postup ze skupiny českých celkům?

Ten začátek nebyl až tak dobrý, hlavně u Sparty. Jsem strašně moc rád, že se Sparta dostala zpátky do hry, Slavia je velice dobře ve hře, takže až na Liberec, který samozřejmě má problémy i s tím, že je covid a že neměl šanci hrát v té nejlepší sestavě.

Už jenom to, že se Liberec dostal do Evropské ligy, je fantastická věc, ale já věřím tomu, že ať už Slavia a Sparta opravdu udělají maximum pro to, aby postoupily ze skupiny. Ukázaly, že na to opravdu mají.

Jaký máte názor na situaci okolo Romana Berbra?

Já se k tomu nechci moc vyjadřovat. V poslední době jsem byl často v zahraničí. O tom, co se tady děje, jsem poslouchal všechny ty zprávy. V televizi jsem viděl Mirka Koubka, který říkal, že po deseti minutách poznal, jestli je ten zápas zmanipulovaný, nebo ne. Těžko se mi na to odpovídá a rozhodně už muselo přijít to, co mělo.

U nás panovala taková verze, že se všechno dohodne než se začne hrát, atd… Já neznám pana Berbra osobně, znám ho tak z televize. Proto k tomu nechci dávat nějaký komentář. Určitě bude fajn, když budeme mít mít ve svých řadách (na FAČRu) lidi, kteří jsou opravdu čistí a čestní.

Ať už tam bude Vláďa Šmicer či Ruda Řepka, kterému fandím, poněvadž ho velice dobře znám a pracoval jsem s ním v Teplicích. Určitě jsou ale i další zajímavé jména z bývalých skvělých fotbalistů, kteří by opravdu náš fotbal zase posunuli úplně někam jinam, než mít neustále nějaké problémy.