Komentátor Jinoch o finále Ligy mistrů: Životní zážitek. Když se odložil výkop, tak nám zatrnulo

Finále Ligy mistrů je největším fotbalovým svátkem a Michal Jinoch ze stanice Nova Sport měl tu čest, vám střet Realu Madrid s Liverpoolem přiblížit přímo ze Stade de France. Jak se na zápas připravoval, který hráč ho nejvíc zaujal a jak prožíval posunutý výkop, vám přiblíží v rozhovoru pro Ruik.cz.

Pokud se nepletu, pro Nova Sport to bylo první finále Ligy mistrů, tím pádem i pro vás. Jaký to byl zážitek? 

Nejsem si už úplně jistý, ale LM jsme už kdysi vysílali a myslím, že finále bylo na ČT i u nás… Jak pro mě, tak pro Vojtu Tichavu, který se mnou finále komentoval, to byl vrchol kariéry. Když jsme jako Nova Sport přišli o práva na Evropskou ligu, tak jsme byli trochu smutní, pak jsme ale zjistili, že místo toho máme Ligu mistrů, takže nadšení bylo obrovské. Tím, že jsme došli s Vojtou takhle až do finále a mohli jsme být přímo na místě, tak to byl pro nás zážitek na celý život. 

Na stadionu v Paříži jste byli už na předzápasovém tréninku, kde jste se potkali i s několika legendami. Na koho jste například narazili? 

Bylo tam dost fotbalových legend, jelikož spousta z nich pracuje jako experti, například Stevie Gerrard, Rio Ferdinand, Julien Lescott nebo Per Mertesacker. Téměř každá země tam měla člověka, který k tomu má co říct, protože v těchto zápasech hráli. 

Na Stade de France jste měli jako komentátoři perfektní místa přímo uprostřed. Tyto místa jsou losována náhodně, nebo třeba Nova Sport tyto místa nějakým způsobem získal? 

Místa rozděluje UEFA a letos nám nabídla opravdu skvělá místa. Snad jen BT Sport si mohl vybírat, jakožto hlavní mezinárodní vysílatel. Ti měli tu pozici vyloženě na prostředku, ale jinak si myslím, že jsme si nemohli stěžovat. To místo, které jsme měli, bylo ve všech směrech ideální, před námi už nic nebylo, takže nám nic nebránilo ve výhledu. Z fotek to dost zkresluje, občas to vypadá, že ti hráči jsou mravenci, ale i výška polohy byla skvělá. Lepší místo jsme asi dostat nemohli. 

Jak dlouho jste se připravoval na finále? Dával jste si na to o to víc záležet, vzhledem k tomu, že je to tak důležitý zápas? 

Na to se dá pohlížet několika pohledy. Kdyby na to člověk pohlížel extra jinak, tak bych sám sebe dostal pod tlak. Je to samozřejmě velká událost a člověk vnímá, jak je to sledované a uvědomuje si, že to bude sledovat mnohem více lidí než kdy jindy. Já teda obecně nejsem nervák, ale samozřejmě si člověk uvědomuje, co je to za událost. Příprava proběhla klasicky jako u každého zápasu, ale s tím, že jsem pročetl mnohonásobně víc článků, třeba na webu The Athletic, který jde hodně do hloubky. 

Akorát člověk neví, jak přesně to místo je velké a kolik tam máme prostoru a tím, že to děláme ve dvou, tak se musí počítat se dvěma notebooky a k tomu komentátorská skříňka, takže jediná změna oproti klasice byla, že jsem si upravil formát informací. Na každý tým jsem měl papír A4 a základní informace o tom, abych zbytečně nezabral celé místo jen papíry. Věděli jsme ale, že ať se připravíme jakkoli, tak obecně v téhle práci použijeme s nadsázkou řečeno tak jedno procento té přípravy, protože při zápase není na všechno prostor. 

Máte nějak nastavené, kolik byste toho chtěli říct a kdy se spíše věnovat hře? 

Řekli jsme si předem nebo to tak máme i obecně, že poměr věnování se hře a zajímavostí je tak cca 70 na 30. Myslím si, že zrovna ve finále jsme se věnovali možná ještě více hře, jelikož zápas byl na šance poměrně slušný a nebylo potřeba se věnovat něčemu kolem.

Sám jste již zmínil, že to byl váš největší odkomentovaný zápas v kariéře. Necítil jste třeba před zápasem nervozitu, aby se vám neroztřásl hlas? 

To určitě ne, je to samozřejmě velký zápas, ale už se blížím ke dvoutisícovce odkomentovaných přenosů, takže tohle jde úplně stranou. Ale trochu nám zatrnulo ve chvíli, kdy jsme začali přenos a mysleli jsme, že už půjdeme na zahájení a v tu chvíli se objevila zpráva o odložení výkopu. To už je poté vyloženě o tom, vymyslet jak z toho ven, v tu chvíli nastává improvizace. Myslím si ale, že jsme si s tím všichni poradili dobře, ať už my na stanovišti, Milan Štěrba ve studiu nebo pak samozřejmě i Štěpán Sokol, který šel i mezi diváky, kde se stříkal slzný plyn a podobně. Skvělou práci odvedla i pražská režie a lidé kolem.

Dění na hřišti a mimo stadion

Tím se dostáváme k posunutému úvodu. Měli jste ihned informaci, co se venku děje? 

Viděli jsme na vlastní oči, že sektor Liverpoolu není plný. Ale nejprve jsme mysleli, že se zdrželi jen okolo stadionu za turnikety, protože fanoušci Realu měli sektor plný už 45 minut před začátkem a Liverpool tam měl polovinu lidí. Takže jsme si mysleli, že si jen dávají venku pivo, ale když se blížil čas zahájení a sektor stále poloprázdný, tak už nám to přišlo divné. Ale co se stalo jsme nevěděli a zjišťovali jsme to stejně jako všichni ostatní. Pak se začaly ukazovat obrázky, co se děje venku před stadionem a začínalo nám to být jasné. Ale co se týče těch nepokojů nebo toho co předváděla policie, to jsme zjistili od Štěpána z toho reportérského vstupu. 

Bezpochyby nejlepším hráčem zápasu byl Thibaut Courtois, který vychytal až nemožné věci. Byl to právě on, kdo vás nejvíce zaujal? 

Byl to stoprocentně Courtois, tam není o čem. Nikdo by se asi nedivil, kdyby Liverpool vedl třeba 3:0, protože to, co vychytal, bylo neskutečné. Troufnu si říct, že to byl jeden z nejlepších brankářských výkonů, který jsme minimálně v posledních deseti, patnácti letech ve finále viděli. On vyloženě ten zápas pro Real rozhodl, nebýt jeho, tak si myslím, že vyhrál Liverpool. 

Jak vás vtáhla atmosféra na stadionu? Mohl jste si jí vůbec vychutnat nebo jste se musel soustředit na komentování? 

Vždy, když je člověk na stadionu, tak ho to trochu „sežere,“ protože to je něco jiného. Jak je tam lidově řečeno ten bordel, tak ať si nastavujete do sluchátek hlasitosti, jak si je nastavujete, tak stejně toho moc neslyšíte. Automaticky jste do toho zápasu zažraní mnohem více a myslím si, že je to i slyšet, když si pak pustíte zpětně ten komentář, že jsme takoví ukřičení. My sami sebe totiž neslyšíme a máme automatickou tendenci přeřvávat ruchy stadionu, ale myslím, že to znělo celkem obstojně. 

Dá se porovnat, kdo vytvořil lepší atmosféru, zda Real Madrid či Liverpool? 

To je složitější otázka, protože každý tým měl svůj úsek, kdy byl nejvíce slyšet. Ale ať už to bylo You’ll Never Walk Alone, nebo hymna Realu, tak když začal zpívat celý sektor, tak člověk měl husí kůži. Tu má člověk i v Praze se sluchátky, ale tady, když jsme to slyšeli naživo, tak to bylo něco neskutečného. 

Real Madrid či Liverpool?

Můžete prozradit, jestli k některému týmu máte větší sympatie? Fandil jste někomu, nebo jste nestranný? 

Za prvé musíme být nestranní a za druhé vzhledem k obsazení jsem si ani nemohl vybrat. Samozřejmě někdo má raději Premier League, někdo La Ligu, ale u tohoto obsazení mi to bylo víceméně jedno. 

Seděli kolem vás španělští či angličtí komentátoři? Prožívali to hodně? Na Twitteru třeba letělo video, kde španělský komentátor po gólu Realu radostí bouchl do stolu a pár minut poskakoval ve vzduchu. 

To jsem neviděl, protože jak člověk sedí, tak kolem sebe toho moc nevidí. Ale vedle nás byl Turek a ten byl dost emotivní, toho jsem slyšel dokonce i přes sluchátka (smích). Vedle nás seděl náš produkční a ten říkal, že to měl občas dost slušné stereo. 

Kolik jste komentoval zápasů Realu v letošní Lize mistrů? Který jste si nejvíc užil? 

Měl jsem třeba semifinále s Manchesterem City a to bylo pro nás poučení. Často se říká, že hráči by měli hrát do závěrečného hvizdu a my, a to jsme nebyli jediní, když jsem poté poslouchal jak to okomentovali kolegové ze zahraničí, jsme někdy v 88. minutě řekli, že je konec, že City jde do finále. Že už by Realu pomohl opravdu jen zázrak. No a ten přišel. 

Na Stade de France za vámi chodili fanoušci v domnění, že jste Ibai Llanos (španělský slavný streamer). Pletou si vás často? 

To se táhne už od doby covidu (úsměv) Nám přišlo přes agentury video s nějakým španělským turnajem a pamatuji si, že když jsme plánovali tu naši charitu, tak byla reportáž v Televizních novinách, kde byl tenhle Ibai, ale nedával jsem tomu pozornost. Teď při finále, když jsem seděl na tribuně a měli jsme spoustu času, tak za mnou přišlo pár španělských kluků s cílem, že ten youtuber jsem asi já. Když přišli blíž, tak zjistili, že to nejsem já a zjistili, že já na ně koukám způsobem proč vy na mě koukáte (smích). Pak mi teda přišli říct o co jde, že mně relativně podobný youtuber existuje a že má být na tom finále také. Jen škoda, že mi nepřistálo tolik followerů, co má on (úsměv). 

Nova Sport má práva na Ligu mistrů na 3 roky, tudíž příští rok v Istanbulu vás možná znovu uslyšíme. Kdo se do příštího finále Ligy mistrů podle vás dostane? 

To je extrémně těžké, hlavně nevíme, co se stane v přestupovém období, kde to vypadá na velká škatulata. Haaland už je potvrzený, Lewandowski chce pryč z Bayernu, Mané ho asi nahradí… Těžko takhle předpovídat, ale myslím si, že s Haalandem budou Citizens ještě o něco silnější a asi půjdou do finále, pokud se něco nepokazí. A jsem zvědavý na PSG, jestli si to tam sedne po tom roce. Takže třeba PSG-City, ale na tento souboj může dojít už ve čtvrtfinále, takže může být vše úplně jinak.

Zdroj: Michal Jinoch, UEFA