Německý obránce Till Schumacher momentálně působí v rakouském Klagenfurtu, ale čeští fanoušci si jej pamatují především v dresu pražských Bohemians. Čtyřiadvacetiletý Schumacher se v rozhovoru pro Ruik rozpovídal o svém působením v Borussii Dortmund, nebo svých bývalých spoluhráčích.

V mládežnických kategoriích jste působil v německém Dortmundu. Proč jste se podle Vás nedokázal prosadit až do prvního týmu?

Cesta z akademie Borussie Dortmundu do prvního týmu je opravdu obtížná. Není mnoho hráčů, kteří dosáhnou tohoto cíle. Já jsem měl nějaký talent a dostal jsem šanci ukázat se v prvním týmu, ale abyste se prosadil natrvalo, tak musíte být mimořádný talent s obrovskými schopnostmi.

Podařilo se některým spoluhráčům získat trvalé místo v prvním týmu?

Ano jsou kluci, kteří právě teď nastupují na té TOP úrovni. Například Christian Pulišić, Felix Passlack nebo Jacob Bruun Larsen. Obecně je hodně kluků, kteří hrají druhou ligu v Německu nebo jinou evropskou soutěž.

Musím se Vás zeptat na Jana Kollera a Tomáše Rosického. Co znamenají tito dva pro fanoušky Dortmundu?

Tyto bývalé hráče zná každý v Dortmundu. Jsou to naprosté legendy klubu. Všichni moc dobře vědí, co dokázali ve svých kariérách, a jak byly důležití pro tým na hřišti, ale i mimo něj. Vždycky tam budou srdečně vítáni.

Když se Vám nepodařilo prosadit se do prvního týmu Dortmundu, tak jste se rozhodl zkusit štěstí v České republice. Co jste očekával od zkoušky v Pardubicích?

Sice jsem se nedostal do prvního týmu, ale své působení v Dortmundu hodnotím pozitivně. Jako kapitán týmu jsem získal dva tituly v mládežnických kategoriích. Ale poté, co jsem viděl, že se můj čas chýlí v Dortmundu ke konci, tak jsem musel začít řešit svou budoucnost.

A zrovna Pardubice se mi v zimě ozvaly s tím, že mají o mně velký zájem. Neměl jsem moc velké informace o českém fotbale, a tak jsem řekl, že než něco podepíšu, tak se chci do České republiky podívat. Vzhledem k tomu, že jsem velmi otevřený člověk, tak jsem si řekl, že tomu dám šanci.

Nakonec jste v Pardubicích natolik zaujal, že jste si vysloužil smlouvu v prvoligové Jihlavě. Jak vzpomínáte na angažmá v Jihlavě?

Jihlava je opravdu malé město, ale velmi krásné. V týmu i ve městě jsem byl spokojený a užíval si tam strávený čas. Poznal jsem i místo, které bylo tak odlišné od všech míst, které jsem zatím měl možnost navštívit a poznat.

V Jihlavě jste nastupoval pod trenérem Martinem Svědíkem. Jak se Vám hrálo pod jeho vedením?

Martin Svědík je velmi dobrý trenér. Za svou kariéru jsem měl spoustu skvělých trenérů, hlavně v Dortmundu, ale trenér Svědík je určitě jeden z nejlepších trenéru, který mě trénoval. Jeho tréninky jsou náročné, ale smysluplné a zábavné. Také umí komunikovat s hráči, jak na hřišti, tak i mimo něj.

Je to náročný trenér, který očekává od svých hráčů hodně, a to si myslím, že je jeden z klíčů jeho úspěchu. Takže nejsem vůbec překvapený, že se mu teď daří ve Slovácku. Jsem si docela jistý tím, že dříve nebo později ho uvidíme jako trenéra jednoho ze tří nejlepších českých klubů. O panu Svědíkovi mohu mluvit jenom v dobrém.

V Jihlavě jste strávil pouze půl roku, protože klub sestoupil z nejvyšší soutěže. Zájem o Vás projevila pražská Bohemians. Jak vzpomínáte na tříleté působení u Bohemians?

Bohemka je skvělý klub. Fanoušci jsou naprosto úžasní a stojí za svým klubem. Když fanoušci vidí, že bojujete za klub a je pro vás důležitý, tak vás vřele přijmou. Vždy jsem se cítil milován fanoušky a snažil jsem se jim to splatit svými výkony na hřišti. I vedení klubu bylo skvělé, vždy upřímné a mluvilo na rovinu. Takže celý klub má můj obrovský respekt. 

V Bohemians jste působil se dvěma legendami klubu, a to Davidem Bartkem a Josefem Jindříškem. A pak i s hráči jako jsou Jhon Mosquera, Roman Květ, Yusuf Helal nebo Tomáš Necid. Jaký dojem udělali na Vás tito hráči?

Bartek a Jindříšek jsou strašně hodní kluci. Oba jsem si moc oblíbil během mého působení. Dokonce jsem seděl vedle Pepy Jindříška v kabině a o jeho charakteru mohu mluvit pouze pozitivně. Oba dva jsou skvělí vůdci, ale vždy respektující. 

Yusuf byl podle mě obdařen velkým talentem. Jeho schopnosti jsou neuvěřitelné, takže jsem byl překvapený, že se nedokázal více prosadit ve Slavii. A taky se jedná o skvělého chlapa, s kterým udržuji kontakt. 

S Mosquerou jsem měl taky dobrý vztah. On je tak zapálený do fotbalu. Taky má skvělé dovednosti a je platný pro svůj tým. Jsem moc za něj rád, že je teď úspěšný s Plzní. 

Květ nebyl tak výrazný jako teď. Vždy bylo vidět, že je to dobrý fotbalista s výbornou střelou. Jsem moc rád, že naplňuje svůj potenciál. Necid je velmi laskavý a přátelský člověk. V jeho chování můžete vidět, že je to opravdu profesionál.

V Ďolíčku jste zažil trenéry Martina Haška a Luďka Klusáčka. Jak se Vám s těmito trenéry spolupracovalo?

Panu Haškovi jsem vděčný za to, že mě do Bohemians přivedl. Ale jinak kromě toho, to nebylo pro mě nejjednodušší období v kariéře. Luděk Klusáček je velmi dobrý trenér, ke kterému chovám velký respekt.

Je detailně orientovaný a má svou vizi moderního fotbalu. Vždy jsem od něj cítil podporu. Také je velmi komunikativní a umí naslouchat svým hráčům. Přeju mu, ať si brzy najde nové angažmá.

Byla nějaká šance, že byste zůstal v Ďolíčku, nebo jiném českém klubu? 

V tom období, když jsem to řešil, tak ta šance nebyla. Měl jsem pocit, že potřebuji zkusit něco nového. Ano, byl o mě zájem ze strany Bohemians nebo jiných českých klubů, ale já se zaměřil na zahraničí.

Ale to neznamená, že se jednou nevrátím do České republiky. Život v Praze byl úžasný a cítil jsem se tam opravdu dobře. Takže tyto dveře nechávám otevřené, protože v Bohemians jsem se cítil opravdu dobře a vždy jsem cítil podporu od fanoušků.

Nyní působíte v rakouském klubu Austria Klagenfurt. Jak jste spokojený v Rakousku?

Klagenfurt je velmi krásné město. Život je tady spíš klidnější a uvolněnější. Je vidět, že se jedná o prázdninovou oblast. Je tady strašně krásná příroda a spousta jezer. Bohužel lidé tady moc nejsou nadšení do fotbalu. Po životní stránce jsem tady spokojený.

A po té fotbalové? Klub je velmi organizovaný a infrastruktura je skvělá. Fotbal je trochu podobný tomu v České republice. A v soutěži jasně dominuje Salcburk, kterému se to snaží každý znepříjemnit.