Billy Smith: Jedna z ústředních postav legendární dynastie z Long Islandu a také brankář, který pro ránu nešel nikdy daleko

Billy Smith byl jedním z nejlepších gólmanů své doby, přičemž jeho chvíle přicházela především v play off, kde se dokázal vybičovat k perfektním výkonům, které byl odměněny čtyřmi Stanley Cupy v řadě!

zdroj: alchetron.com

Billy Smith byl do NHL draftován týmem Los Angeles Kings v roce 1970. Hned v první sezóně (1970/71) se velkou měrou zasloužil o zisk Calder Cupu, nejprestižnější týmové trofeje v AHL, čímž si ve Springfieldu, jenž byl tou dobou farmářským celkem Kings, zajistil výsadní postavení. Za první tým Králů si zahrál až v následující sezóně, kdy naskočil do pěti utkání. Další starty v dresu LA však nepřidal.

V roce 1972 totiž do NHL vstoupili New York Islanders. Ti v následném rozšiřovacím draftu sáhli právě po Smithovi a ihned mu dali prostor v brankovišti. V 70. letech se muži v maskách v brance ve většině týmů pravidelně střídali a jinak tomu nebylo ani na Long Islandu.

Smith se tedy o porci utkání dělil se svým kolegou Gerrym Desjardinsem a nutno podotknout, že se jim zprvu zrovna dvakrát nedařilo. První dva ročníky se v podání Islanders nesly ve znamení velikého trápení, o účasti v play off si nově vzniklý klub mohl nechat leda tak zdát.

Když Desjardins neodolal a vyslyšel volání konkurenční WHA, dostal Smith nového parťáka, kterým byl Glenn Resch, přezdívaný „Chico“. Kolem brankářské dvojice se začal rodit konkurence schopný tým, jenž záhy neměl s postupem do vyřazovacích bojů žádný problém.

Islanders měli ve využívání svých brankářů poměrně jasný systém – zatímco v základní části hájil branku Ostrovanů častěji Resch, v play-off nastával čas pro změnu pro Smithe. A když se klub v následujících pěti letech hned čtyřikrát probojoval do semifinále play-off, začalo se na Long Islandu pomalu, ale jistě šuškat o Stanley Cupu!

Jelikož se oba brankáři ve prospěch klubu pravidelně střídali, na individuální ceny, potažmo nějaké brankářské rekordy mohli zapomenout. I přesto si Resch v letech 1976 a 1977 zachytal na All-Star Game, jeho kolega se dočkal v roce 1978 a rovnou ukořistil cenu pro nejlepšího hráče utkání.

Smith se do povědomí ligy dostal vcelku snadno, a to především svým nezvykle agresivním stylem chytání. Pokaždé byl připraven se o sebe v brankovišti postarat, ne nadarmo se mu také přezdívalo „Hatchet Man“ nebo-li „Sekerník“. Na ledě proslul jako bojovník, jenž byl pro svůj tým schopen snad čehokoliv – když se mu nezdála dotěrnost útočníků, bez váhání je přetáhl svou holí!

Traduje se, že se však neostýchal vyjet ani na své spoluhráče. Jednou si to jel vyřídit i se svým slavným spoluhráčem Mikem Bossym, jelikož se mu zdálo, že na něj obávaný kanonýr na tréninku vystřelil až příliš prudce!

Sezóna 1979/80 se z pohledu gólmanů nesla v tradičním duchu. Smith toho během základní části příliš neodehrál, ale jen co přišlo play-off, bylo brankoviště jeho. V základní části se mu však povedlo něco, co do té doby žádnému brankáři – 28. listopadu 1979, v utkání proti Coloradu, byl Smithovi připsán gól!

Islanders hráli v play-off výtečně a Smith si připsal 15 ze 16 výher potřebných k zisku slavného poháru! Ve vynikajících výkonech pokračoval Smith i nadále, a tak se vedení „Isles“ rozhodlo v průběhu sezóny 1980/81 jeho kolegu Resche vyměnit a na jeho místo dosadit Rollieho Melansona.

Tomu Smith opět přenechal během základní části spoustu práce, aby byl znovu připravený podávat ty nejlepší výkony v play-off. Ještě třikrát v řadě vychytal pro Islanders slavný Stanley Cup a daleko k tomu nebyl ani v play-off 1984, kdy se však Ostrované museli ve finále sklonit před Edmontonem v sestavě s Waynem Gretzkym.

Individuálně nejvydařenější období prožil Smith mezi lety 1981 a 1982, kdy ovládl ligu v počtu vychytaných vítězství, dostal se do prvního All-Star Teamu NHL a navrch přidal Vezina Trophy pro nejlepšího gólmana ligy!

O rok později získali společně s Melansonem Jennigs Trophy, jenž je udělována dvojici gólmanů, kteří za svá záda pustili nejméně puků. K tomu navíc Smith přidal Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče vyřazovacích bojů!

Fandové ostatních klubu Smithe přímo nenáviděli! Kromě toho, že výborně chytal, totiž dokázal svou divokou povahou, která není pro gólmany jinak příliš typická, vyprovokovat kolem brankoviště nespočet rozepří a šarvátek, a to zejména za své ohánění hokejkou, za které si vysloužil tolik trestných minut, kolik jich za kariéru v NHL posbírá průměrný útočník! Celkem nastřádal 489 trestných minut, což dosud žádný z brankářů nepřekonal!

„Sekal, vrhal se na nás, řval, ať to stálo cokoliv. Byl tak skvělý, že mu dali cenu Conna Smythe pro nejlepšího hráče, a měli mu dát dvě. Smithe jsme nenáviděli, ale zároveň jsme ho plně respektovali,“ vzpomíná Gretzky ve své autobiografii na prohrané finále z roku 1983.

Po posledním vyhraném finále navštívili hráči vítězného týmu prezidenta Spojených států. Bílý dům tehdy obýval Ronald Reagan, jemuž Smith, jakožto nejlepší hráč play off, věnoval hokejku, na níž bylo napsáno: „Puk zastavuje tady.“

Po posledním vítězném triumfu a následném prohraném finále se slavná dynastie z Long Islandu začala pomalu rozpadat. Smith však zůstal Ostrovanům věrný až do konce své kariéry. V brance se střídal s mladíkem Kellym Hrudeym, a to až do svého odchodu do hokejového důchodu, který nastal v roce 1989.

Z hokejových kruhů však nezmizel ani po skončení kariéry, když působil jako trenér brankářů u svých Islanders, které později vyměnil za Panthers, a to až do roku 2000.

BILLY SMITH #31
– narozen 12. prosince 1950, Perthu, Ontario, Kanada
– 4x Stanley Cup s New York Islanders – 1980, 1981, 1982 a 1983
– Vezina Trophy – 1982
– Conn Smythe Trophy – 1983
– Jennings Trophy (společně s Rolandem Melansonem) – 1983
– 1x 1.All-Star Team NHL – 1982, 1x All-Star Game NHL – 1978
– základní část: 680 utkání – 305 vítězství, 233 porážek, 105 remíz, průměr obdržených gólů na zápas – 3,17
– play off: 132 zápasů – 88 vítězství, 36 porážek, průměr obdržených branek na
zápas – 2,73
– v roce 1979 se stal prvním gólmanem v historii NHL, jemuž byla připsána vstřelená branka
– v roce 1981 byl vybrán do reprezentace Kanady pro Canada Cup, avšak kvůli zlomenině prstu do něj nakonec nezasáhl
– v roce 1993 uveden do hokejové síně slávy, ve stejném roce Islanders slavnostně vyřadili jeho #31
– jeho bratr Gord (obránce) odehrál v letech 1974 – 1980 celkem 299 utkaní v barvách Washingtonu a Winnipegu
– v roce 2017 byl vyhláčen jedním ze 100 nejlepších hráčů historie NHL

Zdroj: nhl.com, hhof.com, greatesthockeylegends.com

Mohlo by vás zajímat

Komentáře

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Oblíbené

Nedělní pád dvou gigantů – Bayern i Manchester City schytaly ostudné debakly!

Nebyl to zrovna úspěšný den pro dva z evropských fotbalových gigantů. Německý Bayern i anglický Manchester City v nedělních ligových utkáních jasně prohráli a postarali se o pořádné překvapení!

Juliska je Dukle drahá! Nájem se za poslední roky zdvojnásobil

Fotbalová Dukla Praha a pražský stadion na Julisce spolu navzájem náramně souzní. Na něm Dukla nasbírala jedenáct titulů československého šampiona, hostila velké zápasy na mezinárodní scéně včetně semifinále Poháru mistrů v roce 1967 proti Celtiku Glasgow.

Leverkusen doma zaskočil Lipsko! K bodu přispěl skvělým výkonem i Patrik Schick

Do 2. bundesligového utkání sezóny vkročil kvůli nepodařenému úvodnímu utkání v roli outsidera. Lipsko však zaskočil skvělým a atraktivním projevem, který stačil na dvoubrankovou remízu 1:1.