Miljan Vukadinović: Byl by to splněný sen, kdybych se potkal s bráchou na hřišti jako spoluhráč

Miljan Vukadinović následoval svého bratra Vukadina do České republiky, aby se jako on prosadil do velkého fotbalu. To se mu podařilo a z Táborska se dokázal probojovat do Mladé Boleslavi a pražské Slavie. Sedmadvacetiletý Vukadinović se svěřil Ruiku, jak moc mu pomohl bratr Vukadin s adaptací v Česku nebo jaké to bylo porazit Partizan Bělehrad ve finále srbského poháru.

Zdroj: superliga.rs

Mohl byste nám přiblížit Vaše fotbalové začátky v Srbsku?

Moje fotbalové začátky byly naprosto skvělé, asi jako u každého malého kluka, který hrál fotbal. Jako kluk jsem prošel několika kluby v Srbsku. Když sem se dostal do Hajduku Bělehrad, tak jsem se dokázal prosadit až mezi dospělé, kde jsem si vyzkoušel druhou ligu. Po dvou letech mezi dospělými jsem se rozhodl vydat za zahraničním angažmá.

V osmnácti letech jste opustil Srbsko a vydal jste se jako Váš bratr Vukadin do České republiky. Byl důvodem odchodu do Čech právě on?

Brácha to měl v té době už v Česku slušně rozjeté a řekl mi, že bych tam taky mohl zkusit štěstí. Dal jsem na něj a vyrazil jsem tam za ním. Na rozdíl od něj jsem to měl o dost snazší, protože on mi strašně moc pomáhal po mém příchodu do Česka. Takže ano, můžu říct, že on byl tím důvodem, proč jsem odešel taky do Česka.

Jak moc Vám usnadnila adaptaci přítomnost bratra?

Strašně moc mi pomáhal. Vždycky když jsem něco potřeboval, tak brácha tam byl pro mě. Když pak Vukadin přestoupil do první ligy, tak jsem to měl trochu těžší kvůli češtině, ale chtělo to jen čas a pak šlo všechno nějak samo. Jak jsem si pak zvykl a začal i pravidelně hrát, tak bylo všechno naprosto super.

Zdroj: fkmb.cz

V Táborsku jste na sebe upozornil a vysloužil jste si také přestup do první ligy a to konkrétně do Mladé Boleslavi, kde trénoval Karel Jarolím. Splnil jste si tím takový ten cíl, že jste se dokázal prosadit?

Ano, splnil. V Mladé Boleslavi začal teprve ten opravdový fotbal, protože jsem si tam zahrál i evropskou ligu. S trenérem Jarolímem to nebylo ke všemu jednoduché, protože je opravdu velký rozdíl mezi první a druhou ligou. Trenér byl velmi náročný, ale je to skvělý člověk a hodně jsem se od něj naučil. Musel jsem jít krok po kroku.

Z Mladé Boleslavi jste odešel na hostování do pražské Slavie. Jaké to bylo působit v jednom z nejlepších českých klubů v historii? A co říkáte na současnou Slavii?

Já ani vlastně nevím, jak se mi povedlo dostat se do Slavie. V tu dobu trénoval kouč Uhrin a ten měl o mně zájem. Všichni víme, že Slavie je největší klub v Česku a já jsem rád, že jsem tam mohl působit.

A současná Slavia má skvělé hráče a trenéra, takže doufám, že se jim podaří opět postoupit do Ligy mistrů. Těmito výkony Slavia jen potvrzuje, že je největším klubem v Česku.

Zdroj: slavia.cz

Vrátím se ještě k Vašemu bratrovi, který Vám pomohl s adaptací v Česku, ale nikdy jste se nepotkali jako spoluhráči na hřišti. Nemrzí vás to?

Musím říct, že mně to hodně mrzí. Ale oba stále ještě hrajeme, takže se nám třeba poštěstí a někde se potkáme jako spoluhráči. Byl by to splněný sen nás obou.

Před dvěma a půl lety jste se rozhodl pro návrat do Srbska. Nebral jste to jako krok dozadu?

V tu dobu jsem si myslel, že je to obrovská chyba vracet se do Srbska. Ale musím říct, že nakonec to bylo super rozhodnutí, protože pravidelně nastupuji a jsem tu vážně spokojený.

V letošní sezóně se Vám povedl obrovský úspěch s Vojvodinou, když jste přispěl k zisku srbského poháru. Jak moc si ceníte vítězství, které jste získali na úkor Partizanu nebo Crvené Zvezdy?

Tak pro nás to byla výborná sezóna a každý z nás si váží tohoto úspěchu. Všichni víme, co znamená získat trofej na úkor Partizanu nebo Crvené Zvezdy. Finálový zápas proti Partizanu byl opravdu těžký.

Vedli jsme o dvě branky a mně se podařilo vstřelit první branku zápasu, ale Partizan se nevzdal a dokázal vyrovnat. Naštěstí jsme to v prodloužení dotáhli do vítězného konce. Nemám k tomu co víc dodat. Byla to prostě sezóna snů.

Letos Vám bude 28 let, takže jste v ideálním fotbalovém věku. Chtěl byste si vyzkoušet ještě nějaké zahraniční angažmá? Co případný návrat do Česka?

Určitě se tomu nebráním a rád bych ještě vyrazil do zahraničí. Klidně i do Česka, kde se mi líbilo po životní stránce. Jsou tam super lidi, narodila se mi tam dcera, takže hodně věcí mně tam táhne.

Já bych se tam určitě rád vrátil, ale uvidíme, co bude. Musí se mi hlavně dařit na hřišti, abych někoho zaujal a byl o mně zájem. A to nejdůležitější je, aby mi drželo zdraví.

Mohlo by vás zajímat

Komentáře

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Oblíbené

Tak skvělý klub jako Nice se těžko poráží dvakrát za sebou, říká Trpišovský

Už ve čtvrtek večer čeká Slavii utkání na půdě francouzského Nice. V domácím prostředí jej sice dokázala porazit 3:2, nyní to ale bude mít těžší, čehož si je vědom také kouč Jindřich Trpišovský.

Kotal o nasazení Hancka i chybující defenzivě

Sparta doma přivítá v boji o naději na postup Celtic Glasgow. Ten nemá ideální formu a Sparta bude dost možná favoritem. O zápase promluvil pro klubový web trenér Sparty Václav Kotal.

Maradona odešel, ale jeho kouzla s námi zůstanou navždy. Připomeňte si jeho nejlepší momenty

Diego Armando Maradona předčasně odešel na věčnost v pouhých 60 letech. Na hřišti uměl s balónem taková kouzla, že díky němu se do fotbalu zamilovali milióny dětí.