Bývalý slávista vzpomíná na hádku se Šilhavým: Myslel jsem, že vyskočím z kůže! Cítil jsem křivdu

Jaroslav Šilhavý převzal Slavii v roce 2016 v rozběhnuté sezóně, kdy sešívaní zpackali její úvod. Zkušený kouč ale dokázal tým stmelit a nakonec hned v prvním ročníku vyhrát titul. Fanoušci ho měli rádi, hráči za ním šli, jenže ne tak úplně všichni. Moc dobře na něj nevzpomíná Jaroslav Mihálik.

500 Kč od Fortuny

Za kolik si zahraješ tolik dostaneš

Vsadit si

18+ Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost.

Po převzetí klubu novým majitelem z Číny v roce 2015 začala Slavia postupně posilovat. Do Edenu přišli Jan Bořil, Jiří Pavlenka, Josef Hušbauer, Antonín Barák, Michal Frydrych či Muris Mešanovič, všechno to byly ale levné transfery okolo 300 – 600 tisíc eur.

Největší důvěru Slavia vložila do slovenského talentu Jaroslava Mihálika, za kterého Žilině zaplatila jeden milion eur, tedy v přepočtu zhruba 25 milionů korun. Na jaře 2016 naskočil do 11 ligových duelů, vstřelil 1 gól a přidal 6 asistencí.

Jeho výkony nebyly špatné, ale už ze Slovenska přicházel s pověstí velkého talentu, kterému však práce směrem do defenzivy moc nevoní. V létě Dušana Uhrina nahradil Jaroslav Šilhavý, který je na pracovitost všech hráčů o něco větší pedant.

Mihálik šanci dostal, na podzim odehrál v lize 9 zápasů s bilancí 1+1, pětkrát naskočil i v Evropské lize a trefil se také v MOL Cupu. Jenže sešívaní a zejména trenér Šilhavý nebyli se slovenským reprezentantem spokojeni, a tak jej v zimě poslali na hostování do polské Cracovie, které se v létě změnilo v přestup za 800 tisíc eur.

Se Šilhavým se totiž Mihálik údajně nepohodl. „Cítil jsem křivdu. V prvním zápase pod jeho vedením jsem dal gól i asistenci. Druhý den mi ale řekl, že jsem se jednou nevrátil. Myslel jsem, že vyskočím z kůže,“ vzpomíná Mihálik v Podcastu No a Čo?

„Další zápas jsem nehrál. V tom dalším mě třikrát poslal se rozcvičovat, ale nepostavil mě. Tím mě naštval. Když mi potřetí řekl, že se mám jít rozcvičit, vzal jsem dres, hodil jsem ho na lavičku, sedl jsem si a prostě jsem nešel,“ vypráví bývalý slovenský talent.

Návrat k fotbalu? Za 5 tisíc eur

Ani v Cracovii se ale Mihálik moc neprosadil, vrátil se tedy do Žiliny, poté si zahrál za Lechii, Sigmu Olomouc, Petah Tikvu v Izraeli, Pohronie, Skalicu a Karvinou. Nikde už však nenavázal na formu z úvodního angažmá v Žilině a na rozdíl od svých parťáků z mládežnických reprezentací Milana Škriniara a Stanislava Lobotky rozhodně nenaplnil svůj potenciál.

Šilhavý přitom není jediný kouč, se kterým se Mihálik nepohodl. „Když jsem byl mladší, reagoval jsem tvrději. Když jsem cítil křivdu, řekl jsem si své. Ještě v Žilině jsem měl jeden problém is trenérem Tarkovičem. Potom jsem už mnohokrát raději zatnul zuby,“ dodává rodák ze Spišské Nové Vsi.

Teď tak v pouhých 29 letech ukončil kariéru. Aktuálně je místo manželky na mateřské dovolené, do fotbalu údajně ztratil chuť a motivaci. Jedna věc by ho však k návratu přiměla. „Asi fakt dobré peníze, abych se zase uměl motivovat. Alespoň 5 tisíc eur měsíčně (124 000 korun),“ uzavřel Mihálik.

Zdroj: Transfermarkt, Podcast No a Čo?