Přetahovaná pokračuje! (Ne)účast hráčů NHL na olympiádě – díl druhý

Nedávno jsme se zaměřili na téma, ve kterém vede souboj MOV (Mezinárodní olympijský výbor), IIHF (Mezinárodní federace ledního hokeje) a proti ním na opačné straně kancelářského kluziště zástupci NHL. Pojedou hráči z NHL na olympiádu v Pekingu? Otázka je jednoduchá, odpověď stále nejasná a tudíž velice složitá.

Abychom celou problematiku pochopili, musíme jít víc do hloubky. Že jde hlavně o peníze, to je veřejně známa věc. Přesto se ledy, po několika týdnech od posledního setkání zástupců všech organizací, pohnuly. Zůstává však nejasné, jakým směrem.

To, že je NHL vůbec ochotná o něčem takovém jednat, je už v celku takový malý zázrak. To však nepředpokládá žádný happyend, jelikož ten “zázrak” je ve skutečnosti taktika, jak dosáhnout svého ve všech ostatních ohledech.

Pokud se bavíme o ostatních ohledech, patří mezi ně i kolektivní smlouva mezi NHL a NHLPA (Hráčská asociace NHL). Jen pro rychlé vysvětlení – Kolektivní smlouva určuje předem dohodnuté body, podle kterých se liga i hráči v následujících letech řídí. Je jim například platový strop, bez kterého se po výluce v roce 2004 ani nezačalo hrát.

Ale co to má společného s účastí hráčů na olympiádě? Jak známo, samotní hokejisté v drtivé většině případů chtějí na turnaji pod pěti kruhy hrát a hrdě reprezentovat svou zemi. Vedení NHL v čele s jejich lídrem Gery Bettmanem v tom vidí cestu, aby jeden klíčový bod v Kolektivní smlouvě patřil právě jim.

Ten bod se jmenuje “Escrow”, nebo-li rezervní účet. V praxi jde o to, že bude ze mzdy hráčům stržena částka (cca 15 – 18%, každou sezonu jinak) a vložena na onen rezervní účet.

Po sezóně se udělá nějaké vyúčtování a pokud liga finančně prosperovala, dostanou podle výsledného čísla nějaká procenta zpátky. Nikdy však celou částku.

Takhle to funguje dnes, jinak by možná výluka trvala na věky věků. Tohle se ale samozřejmě hráčům nelíbí! Jde o jejich vydělané peníze, které chtějí mít na svém účtu do posledního dolaru.

A tady vidí Gery Bettman skulinku ve vyjednávání – “Kývněte na pokračování tohoto modelu a my kývneme na to, že se o vaši účasti na olympijských hrách budeme vůbec bavit.”

Proto je Kolektivní smlouva o jejich účasti v reprezentačních dresech v Pekingu tak významná. Jde jen o taktický manévr NHL dosáhnou svého? Nebo je zkrátka tahle cesta jen další slepou uličkou? Těžko říct.

Pravda je však taková, že jestli někdo diktuje podmínky a tempo této hry, je to NHL. Bez ohledu na to, kdy by chtěl mít Rene Fasel (předseda IIHF) tuhle otázku vyřešenou.

Přesto se v této přetahované najdou i pozitivní body. Největším žadatelem této velkorysé vstřícnosti od vedení NHL je MOV. Ten řekl a taky dal dostatečně najevo, že je debaty o nějaké kolektivní smlouvě příliš nezajímají a že udělají pro účast hráčů na OH prakticky cokoliv.

Tak třeba se MOV zapřísahl, že hráčům zaplatí pojistky, náklady na cestu i ubytování. Tohle je bezesporu krok, který dává konečnému výsledku dost velkou naději. V minulosti, kdy šlo o Olympijské hry v Pchjongjangu, takovou nabídku neučinili. Zřejmě se tak poučili z vlastních chyb.

Jak NHL tak Olympijské hry jsou dnes kromě sportu taky byznysem gigantických rozměrů. Nějaké náklady na ubytování a podobně jsou sice nemalé částky, ne však natolik devastující, aby si to MOV nemohl za žádných okolností dovolit. Už vůbec ne, když jde o tak zásadní věc, jestli se po olympijském hokejovém kluzišti budou prohánět ti skutečně nejlepší z nejlepších, či nikoliv.

A pak je tady ještě jedna pozitivní vlaštovka. Pokud by NHL, čistě teoreticky, skutečně svou soutěž na bezmála tři týdny zastavila a hráče pustila, chtěla by ve svém televizním programu používat záběry z olympijského hokejového turnaje. Na tohle v minulosti TV stanice, přenášející nejslavnější hokejovou ligu světa práva neměly.

A MOV je pro! Možná nic zásadního, ale lepší, než ticho po pěšině.