Největší počet sportů, české medailové hody, ale i malá propagace a prázdné tribuny. Jaké byly Evropské hry 2023?

Polsko má za sebou organizaci největší multisportovní akce na starém kontinentu od olympiády v Londýně, která proběhla před jedenácti lety. Jaké byly pozitivní a negativní stránky Evropských her 2023, jejichž hlavní centrum se nacházelo v Krakově?

Jedná se o stále poměrně mladý projekt Evropského olympijského výboru (EOV). V roce 2015 proběhly EH poprvé, konkrétně v ázerbájdžánském Baku. O čtyři roky později se přesunuly do běloruského Minsku.

Z původních dvou desítek sportů se letos rozrostly na 28. Tento sportovní svátek je specifický tím, že nabídka disciplín se v průběhu let proměňuje a obsahuje také řadu těch neolympijských.

Český úspěch

Skončených třetích EH se zúčastnilo sedm tisíc sportovců, z toho 246 z české výpravy, která tak byla v historii obdobných akcí rekordní. Velikost her dokládá i počet dobrovolníků, jichž se na pořádání podílelo kolem osmi tisícovek.

EH 2023 se do dějin Českého olympijského týmu zapsaly rovněž z hlediska získaných medailí. Díky 28 cenným kovům, sedmi zlatým, deseti stříbrným a jedenácti bronzovým se umístil na jedenácté pozici v hodnocení států. To ovládli Italové.

Některé úspěchy jsou o to cennější, že vybrané soutěže sloužily zároveň jako klání v rámci mistrovství Evropy nebo kvalifikace na olympijské hry v Paříži 2024. Z Čechů zazářili například Jiří Prskavec, Martin Fuksa, Iveta Miculyčová nebo týmy sportovních střelců a ragbistek. Kdo všechno z tuzemských sportovců se postavil na stupně vítězů, si můžete přečíst zde.

Malý zájem fanoušků a velké vzdálenosti

V dobrém světle se obecně představila také různá sportovní odvětví, která třeba nepatří k těm nejsledovanějším. Zajímavou show nabídl na krakovském historickém náměstí rychle se rozvíjející teqball, velké množství fanoušků si našlo cestu i do beach areny v Tarnově na plážový fotbal.

Na druhou stranu si organizátoři zřejmě přáli větší zaplněnost hledišť. Jedním z největších zklamání z tohoto hlediska byla asi návštěvnost atletického stadionu v Chořově, kde se závodilo i o body v bojích evropského šampionátu týmů.

Na tamní moderní Slezský stadion se vejde 55 tisíc diváků, jenže na EH se tam nacházely pouze stovky příznivců. Svoji roli pravděpodobně sehrál ještě jeden fakt – velká vzdálenost mezi jednotlivými pořadatelskými městy.

Přestože hry oficiálně hostil Krakov a Malopolské vojvodství, zmiňovaný Chořov leží až v sousedním Slezském. Nejdále do hlavního centra to měli účastnící střeleckých soutěží, protože cesta ze střelnice ve Vratislavi do „olympijské“ vesnice, kde měli Češi své hlavní zázemí, měří přes 270 kilometrů.

„Jsem přesvědčený, že takové hry by měly být na jednom místě právě kvůli tomu, že se potkávají sportovci z různých odvětví a navzájem si fandí,“ řekl pro web Českého olympijského týmu šéf výpravy Martin Doktor. Soutěžilo se celkem ve třinácti městech, mimo jiné na skokanských můstcích v Zakopaném či v plaveckém centru v Osvětimi.

Je však nutné připomenout, že Mezinárodní olympijský výbor se v poslední době snaží snížit náklady na organizaci a zlepšit udržitelnost takových projektů. Nadcházející letní olympiáda neproběhne jen ve francouzské metropoli, ale i na dalších místech. Na zimní hry v roce 2026 pak úspěšně kandidoval Milán společně s Cortinou d’Ampezzo.

Podcenění propagace

Poláci celkově zřejmě tuto vrcholnou sportovní událost propagovali méně, než by bylo potřeba, a tak ne všude byla adekvátní divácká podpora. Na nádražích nebo v blízkosti sportovišť se sice nacházely plakáty nebo reklamní billboardy, jinak však třeba v krakovských ulicích nebyla znát přítomnost akce olympijského charakteru.

„Nechci organizátory obviňovat, třeba to jen špatně odhadli, ale přijde mi, že podcenili propagaci. Navíc se stávaly případy, kdy tribuny nebyly plné, ale lístky zkrátka nebyly,“ cituje portál Sport.cz Doktorova slova.

Budoucnost

Přes bezproblémovou organizaci je jasné, že před Evropskými hrami je ještě dlouhá cesta plná úkolů vedoucích k navýšení sledovanosti, popularity mezi fanoušky a prestiže pro některé sporty. Svoji pevnou pozici si akce, kterou mají na svých světadílech Panamerické, Asijské či Africké hry, zkrátka teprve buduje.

Kde se odehrají čtvrté EH v roce 2027, zůstává otázkou. Sportovní svět se otázku na ni nedozvěděl ani během závěrečného ceremoniálu na solidně zaplněném stadionu Wisly Krakov. EOV by příštího pořadatele měl oznámit v průběhu svého letošního podzimního zasedání.

Kandidáti jsou údajně dva. „Snad neprozradím příliš, když řeknu, že se v zákulisí hovoří o zájmu Chorvatska a Turecka. To jsou země, které by určitě zvládly Evropské hry uspořádat kvalitně,“ nechal se v pondělí ve studiu ČT sport slyšet místopředseda Českého olympijského týmu Filip Šuman.

Evropské hry v Česku?

Samozřejmě se nabízí úvaha nad potenciálním budoucím konáním EH v Česku. Je jisté, že by se jednalo o reálnější myšlenku než v případě her olympijských. Jejich pořádání na našem území, které si před lety vysnil někdejší pražský primátor Pavel Bém, se rovná spíše utopii.

Divácká kapacita na sportovištích by pravděpodobně problém nepředstavovala, protože Poláci v již vybudovaných areálech postavily mnoho mobilních tribun. Navíc třeba výběr zmiňovaného fotbalového stadionu pro více než 33 tisíc lidé, kde se uskutečnily slavnostní ceremoniály a turnaje v ragby, se ukázal být jako příliš ambiciózní.

Naopak kladně vyzněla sázka na atraktivní lokalitu Krakovského rynku, která hostila soutěže v padelu a teqballu. Tento nápad může sloužit jako inspirace pro budoucí organizátory.

Možná kandidatura Česka by ovšem musela být spojená s dobrou finanční podporou sponzorů a státních institucí. Ta zde směrem k většině sportovních odvětví dlouhodobě není uspokojivá.

Informace o rozpočtu EH 2023, částečně určitě ovlivněném inflací, nejsou zcela dobře dohledatelné. Server Inside the Games v únoru informoval o tom, že pořádání her v Polsku by mělo stát celkem přibližně 500 milionů polských zlotých, v přepočtu přes dvě a půl miliardy korun.

Necelá třetina z této částky putovala na rekonstrukci některých sportovišť. Mezi hlavní finanční podporovatele letošních EH patřila petrochemická firma Orlen, polská sázková společnost Lotto či tamní ministerstvo sportu a turistiky.

Zdroj: European Games, Český olympijský tým, Sport.cz, ČT sport, Inside the Games