MS 1974 v Německu: Legenda Cruijff, bronzové Polsko, Müller dotáhl SRN ke zlatým medailím

Jubilejní desáté mistrovství světa ve fotbalové historii pořádalo Západní Německo, přičemž tento turnaj byl opět ovlivněn různými politickými aspekty. MS 1974 se vůbec nezúčastnilo Československo, naopak Poláci zaznamenali velice solidní bronzový úspěch. Zářili také Nizozemci v čele s legendárním Johanem Cruijffem, Gerd Müller dotáhl SRN k titulu.

Mistrovství světa v roce 1974, které pořádalo Západní Německo, se bohužel muselo obejít bez československé účasti. Nutno podotknout, kvalifikace se tehdy zúčastnilo 99 zemí, přičemž do závěrečného turnaje postoupilo klasicky 16 celků.

Velkým překvapením bylo, že se v pořadí desátého mistrovství světa nezúčastnil Sovětský svaz. Ten totiž v závěrečném kvalifikačním kole odmítl hrát v Chile, kde v tehdejších dobách došlo k vojenskému převratu, přičemž právě na fotbalovém stadionu byly popraveny tisíce stoupenců marxistického prezidenta Salvadora Allendeho.

Více se každopádně k tomuto tématu dozvíte právě v našem výše přiloženém speciálu k mistrovství světa.

Tento světový šampionát byl pořádán v 9 městech – v Západním Berlíně, Hamburku, Frankfurtu, Dortmundu, Gelsenkirchenu, Hannoveru, Düsseldorfu, Mnichově a Stuttgartu. A jak už výše píšeme, turnaje se zúčastnilo klasicky 16 týmů (9 evropských, 5 amerických, 1 africký a jeden zástupce Oceánie).

Za Evropu to tedy byly celky – Nizozemsko, Bulharsko, NDR, Polsko, Skotsko, Itálie, Jugoslávie, Švédsko a NSR.

Haiti, Brazílie, Uruguay, Chile a Argentina byli zástupci amerického kontinentu. Zbylými dvěma celky byli Austrálie a africká země Zaire, o které se opět dozvíte více v podcastu výše.

Nový formát turnaje

Na MS 1974 v Německu se objevil zcela nový herní systém. Čtyři základní skupiny o čtyřech účastnících při zápasech každý s každým byli již zavedenou zvyklostí, namísto vyřazovací fáze však následovaly další skupiny, konkrétně dvě semifinálové.

Vítězové těchto dvou skupin se následně utkali ve finále, celky na druhých místech čekala bitva o bronzové medaile.

Vítězové SRN, čtyřgólový Gerd Müller

MS 1974 v Německu ovládl tým SRN, který mimochodem skončil v základní skupině na druhém místě za NDR. Netřeba dodávat, že fotbalisté SRN brali tehdejší porážku od NDR (0:1) ve skupinové fázi jako velkou ostudu, no nakonec je ale ve finále nemusela mrzet.

Semifinálovou skupinu B už hráči SRN ovládli, a to s plným počtem bodů a skóre 7:2 (2:0 proti Jugoslávii, 4:2 proti Švédsku a 1:0 proti Polsku). Ve finále sice Němci proti Nizozemcům prohrávali, Paul Breitner však ve 25. minutě nastartoval obrat, který ve 43. minutě dokončil Gerd Müller.

Právě tento legendární útočník na tomto šampionátu zapsal čtyři přesné zásahy, na korunu krále střelců ale nedosáhl a ocenění pro nejlepšího hráče turnaje také nezískal. Byl však jedním ze základních stavebních kamenů sestavy, díky kterým na konci turnaje mohli Němci oslavit zisk zlata. Ostatně podobně jako v případě Franze Beckenbauera.

Nizozemci v čele s Johanem Cruijffem pouze stříbrní

Nizozemsko mělo na MS 1974 v Německu vskutku silný tým, leč ve finále proti SRN neuspěli. Základní skupinou každopádně prošli bez větších potíží, když získali pět bodů a do další fáze turnaje postoupili z první příčky. Za sebou nechali Švédsko, Bulharsko a Uruguay.

Nizozemci rovněž vyhráli i svou semifinálovou, když posbírali plný počet bodů (rozstříleli 4:0 Argentinu, 2:0 zdolali NDR a 2:0 porazili také Brazílii). Výsledné skóre 8:0 tak zjevně hovoří samo za sebe.

Hvězdný a dnes již legendární Cruijff byl nicméně vyhlášen nejlepším hráčem turnaje a byl důkazem toho, jak silný tým Nizozemsko tehdy mělo. Johannes Neeskens vsítil na tomto šampionátu hned pět branek, načež se prosadil i v onom finále. Cruijff skóroval třikrát, Johnny Rep čtyřikrát.

Polsko bronzové, Brazílie až čtvrtá, Italské zklamání

Poláci zaznamenali na MS 1974 v Německu skutečně historický úspěch, když vybojovali bronzové medaile. Podobný počin se jim v napříč celou historií světových šampionátů podařil pouze jednou, a to v roce 1982.

Polsko prošlo základní skupinou bez jediného problému. Vyhráli všechny tři zápasy ve skupině a do semifinálové fáze postoupili z první příčky, když za sebou nechali Argentinu, Itálii a Haiti. Dlužno dodat, pro Italy to bylo velmi hořké mistrovství a velké zklamání, jelikož nepostoupili ani ze skupiny.

Haiti, při vší úctě k této zemi, bylo na MS 1974 v Německu skutečně pouze do počtu. Základní skupinu ukončilo na posledním místě, bez zisku jediného bodu a s konečným skóre 2:14. Stejně jako Italům a celému mistrovství se však i této reprezentaci podrobněji věnujeme v našem speciálu.

K Haiti se totiž vážou i další témata související s tímto světovým šampionátem a jeho politickým aspektům.

Ovšem zpět k Polákům, ti v následné semifinálové skupině nestačili na SRN a z druhé příčky tedy „postoupili“ do boje o bronz. A právě tam, po gólu Grzegorze Lata ze 76. minutě, jenž se ostatně se sedmi góly stal nejlepším střelcem turnaje, porazili Brazílii 1:0 a brali bronz.

Skvělé mistrovství, které nabídlo skutečně mnohé

Jubilejní desáté mistrovství světa v historii nabídlo fotbalovým fanouškům opravdu mnoho zážitků, no sami s námi jistě budete souhlasit zejména po zhlédnutí našeho speciálu. Právě tam jsme totiž zmínili i mnoho dalších záležitostí, které jen velmi těžko dohledatelné.

Řečí čísel – MS 1974 v Německu navštívilo celkem 1 774 022 diváků, což je v průměru 46 685 fanoušků na zápas. Dohromady bylo na tomto šampionátu odehráno 38 zápasů a vstřeleno 97 branek. V průměru na jedno utkání tedy padlo 2,55 branky.

A závěrem přece jedna zajímavost – Carlos Caszely z Chile se stal prvním hráčem, který dostal červenou kartu v zápase mistrovství světa.

1. díl: MS 1930 v Uruguayi

2. díl: MS 1934 v Itálii

3. díl: MS 1938 ve Francii

4. díl: MS 1950 v Brazílii

5. díl: MS 1954 ve Švýcarsku

6. díl: MS 1958 ve Švédsku

7. díl: MS 1962 v Chile

8. díl: MS 1966 v Anglii

9. díl: MS 1970 v Mexiku

Zdroje: FIFA, ESPN