MS 1938 ve Francii: Anšlus Rakouska, památný vzkaz Benita Mussoliniho k hráčům, Italové brali zlato

Sportovně povedený šampionát, avšak s velkým politickým zásahem – asi takto by se dalo bezpečně interpretovat MS 1938 ve Francii. Pro zlaté medaile si dokráčela Itálie, jejíž hráči však byli pod nemalým tlakem, domácí tým výsledkově zklamal, Brazilci opět bez zisku titulu, Československo skončilo ve čtvrtfinále. Co vše nabídlo třetí mistrovství v historii?

MS 1938 ve Francii bylo pořádáno v deseti městech, respektive na deseti stadionech. A to konkrétně v Paříži, Remeši, Lyonu, Toulouse, Marseille, Štrasburku, Le Havre, Lille, Antibes a Bordeaux.

Mistrovství především evropských zemí

Tohle mistrovství světa mělo nakonec patnáct účastníků, přičemž hned dvanáct jich bylo z evropského kontinentu. Konkrétně se jednalo o Belgii, Švédsko, Itálii, Švýcarsko, Československo, Nizozemsko, Francii, Německo, Maďarsko, Norsko, Polsko a Rumunsko.

Z řad zástupců z Ameriky se MS 1938 ve Francii zúčastnili pouze Brazílie a Kuba, která ostatně ve čtvrtfinále turnaje obdržela od Švédů jeden z největších výprasků v historii MS (0:8). Asijský kontinent pak reprezentovala pouze Nizozemská východní Indie.

Anšlus Rakouska, snaha o vyhnutí se politickým problémům

Nutno podotknout, Francii jako pořadatelskou zemi vybrala samotná FIFA. Proč? Důvod je velmi jednoduchý, chtěla totiž zkrátka předejít všem politickým vlivům, které mohlo tohle třetí v pořadí mistrovství světa zasáhnout. Podobně jako v roce 1934 využil světový šampionát italský diktátor Benito Mussolini, potažmo jak Adolf Hitler zneužil olympijských her v roce 1936 k nacistické propagandě.

Přestože se tento turnaj konal v rodišti této fotbalové organizace, politika do šampionátu přece jen zasáhla, a to velmi výrazným způsobem.

Na turnaj se totiž kvalifikovalo Rakousko, po březnovém anšlusu však ztratilo svou suverenitu a nemohlo se tak MS 1938 ve Francii zúčastnit. Stručným pohledem do historie – právě anšlus byl Hitlerovým prvním krokem ve snaze obnovit Německou říši. A zřejmě netřeba dodávat, co následovalo poté.

A tedy odstoupení Sudet, roku 1939 okupace Československa, plus obsazení litevského území Klaipeda a 1. září – napadení Polska a začátek druhé světové války. Byť mnozí ještě věřili, že se narůstající konflikt ještě podaří uhasit, bylo na tomto turnaji zkrátka znát, že je politická situace v Evropě velmi napjatá.

Sportovně povedený turnaj

Po sportovní stránce ale můžeme MS 1938 ve Francii označit jako povedené. Celkově se na tomto šampionátu odehrálo 18 zápasů, ve kterých padlo 84 branek. V průměru to znamená 4,67 gólů na jedno utkání.

FIFA nicméně stále prosazovala herní systém, který aplikovala už na MS 1934 v Itálii, a tedy turnaj bez skupinové fáze. Začalo se prvním kole, poté se šlo do čtvrtfinále, semifinále a finále. A samozřejmě nesměla chybět bitva o bronz.

Zlato pro Itálii, Mussoliniho vzkaz

Tu po neúspěšném semifinálovém klání zvládla lépe Brazílie, když porazila Švédsko 4:2. Fotbalisté skandinávské země zase v semifinále podlehli Maďarsku 1:5. Finále si tedy zahráli Maďaři s Itálií, která zase v předchozí fázi MS porazila již zmiňované Brazilce.

Finálovou bitvu lépe zvládla Itálie, jež se po výsledku 4:2 mohla radovat ze zisku prvenství a zlatých medailí. K tomuto duelu se nicméně váže jedna zajímavost, která opět dává vzpomenout na stále silný politický aspekt.

V předvečer onoho duelu přišel italským fotbalistům vzkaz od diktátora Mussoliniho, na němž stále „vyhraj nebo zemři.“ Po finále na tento telegram zareagoval gólman maďarské reprezentace Antal Szabo, jenž prohlásil, že sice inkasoval čtyři góly, ale alespoň Italům zachránil život.

Konec Československa ve čtvrtfinále

Československo zakončilo MS 1938 ve Francii už ve čtvrtfinále, když nejprve remizovalo s Brazílií 1:1 díky trefě Oldřicha Nejedlého, v následném opakovaném zápase však podlehlo 1:2. O jediný gól našeho národního výběru se tehdy postaral Vlastimil Kopecký.

Více nejen o výkonech Československa, ale také o celém turnaji se dozvíte v přiloženém videu výše. Právě na našem YouTube kanále jsem v nedávném čase započali speciál k mistrovství světa, kde se v každém jednotlivém díle věnujeme danému šampionátu v daném roce.

Spadlé trenýrky, první vlastenec

Podobně jako předchozí turnaje nabídlo i MS 1938 ve Francii několik zajímavých bizarností. Například, když kapitán italského celku Giuseppe Meazza rozhodl svou penaltou semifinále proti Brazílii, spadly mu trenýrky a postaral se tak o úsměvný a bizarní moment celého mistrovství.

Ernst Loertscher ze Švýcarska se zase stal prvním hráčem, kterému byl oficiálně připsán vlastní gól, konkrétně v zápase proti Německu.

Dlužno dodat, nejlepším střelcem se stal Brazilec Leonidas da Silva se sedmi góly. Kromě něj pak za největší hvězdy turnaje můžeme označit Györgi Sárosiho z Maďarska a Silvia Piolu z Itálie.

1. díl: MS 1930 v Uruguayi

2. díl: MS 1934 v Itálii

4. díl: MS 1950 v Brazílii

5. díl: MS 1954 ve Švýcarsku

6. díl: MS 1958 ve Švédsku

7. díl: MS 1962 v Chile

8. díl: MS 1966 v Anglii

9. díl: MS 1970 v Mexiku

10. díl: MS 1974 v Německu

Zdroje: FIFA, ESPN