MS 1970 v Mexiku: Bezzubé Československo, změna fotbalových pravidel, Brazílie opět zlatá

Mistrovství světa v roce 1970 hostilo Mexiko, přičemž se jednalo o první MS konané mimo Jižní Ameriku a Evropu. Tento šampionát nicméně přinesl opravdu mnohé – třetí zlato Brazílie, hvězdné výkony Pelého či Gerda Müllera a také něco, co lze s jistotou označit jako velmi výrazný zásah do fotbalových pravidel. Československo skončilo bez jediného bodu.

Kvalifikace na MS 1970 v Mexiku se zúčastnilo celkem 75 celků, přičemž v té době se finálového turnaje zúčastnilo klasicky 16 týmů.

Mexiko pak tento, v pořadí devátý světový šampionát, pořádalo v 5 městech – Ciudad de México, Puebla, Toluca, Guadalajara, León. MS 1970 v Mexiku jinak skutečně přineslo mnohé a v tehdejších dobách jako jeden z mála šampionátů zapsal celkový průměr divácké návštěvnosti na stadionech přes 50 tisíc.

Celkově totiž tento turnaj navštívilo 1 603 975 fanoušků. Odehráno bylo na MS 1970 v Mexiku 32 zápasů a vstřeleno 95 branek. V průměru tedy padlo 2,78 branky za zápas.

Československo bez jediného bodu

Po absenci z předchozího turnaje se československá fotbalová reprezentace tohoto šampionátu zúčastnila, avšak žádný výrazný úspěch nezaznamenala. Československo figurovalo ve skupině C spolu s Brazílií, Anglií a Rumunskem.

No a už v prvním utkání tehdejší reprezentace výsledkově vybouchla, když prohrála s Brazílií 1:4. Následně československý národní výběr porazilo také Rumunsko, ve svém posledním zápase skupinové fáze podlehl také Anglii 0:1.

Výsledná bilance? Tři zápasy, tři prohry, nula bodů a záporné skóre 2:7. Oproti MS 1962 v Chile, kde Československo získalo stříbrné medaile a zapsalo jeden ze svých největších úspěchů ve fotbalové historii, zažívalo zejména od 70. let poněkud temné časy.

Více se nicméně nejen o působení Československa na MS 1970 v Mexiku dozvíte v našem výše přiloženém speciálu o mistrovství světa ve fotbale.

Brazílie opět zlatá

Vzato Brazílie zažívala v těchto dobách vskutku zlaté časy. Po šampionátech v letech 1958 a 1962, kdy Brazilci získali zlato sice na MS 1966 v Anglii nepostoupili ze skupiny, na turnaji v Mexiku už nicméně opět slavili zisk celkového prvenství.

Skupinou prošel brazilský národní tým bez jediné porážky, když porazil 4:1 Československo, 1:0 Anglii a 3:2 Rumunsko. Výsledná bilance v základní skupině tedy hovoří sama za sebe – 3 zápasy, 3 výhry, 6 bodů a skóre 8:3.

Dlužno dodat, Brazilci ve vyřazovací fázi jakoby ještě zvýšili své otáčky. Ani v jednom zápase totiž nevyhráli nižším než dvoubrankovým rozdílem. Ve čtvrtfinále totiž porazili Peru 4:2, v semifinále zdolali Uruguay 3:1 a zejména finálové klání si jistě užili. Jejich řádění odnesla Itálie, a to ostudným výsledkem 1:4.

Nutno podotknout, nejednalo se o žádné překvapení. Vždyť za Brazílii tehdy nastupovaly takové hvězdy, jakými byli Roberto Rivelino, Pelé či Jairzinho. Brazilci tak zaslouženě oslavili třetí zlato ze čtyř mistrovství světa.

Výrazný zásah do fotbalových pravidel

MS 1970 v Mexiku kromě skvělého fotbalu přineslo také nemalou inovaci v pravidlech. Poprvé totiž bylo povoleno střídání, kdy každý tým mohl do hry poslat dva čerstvé hráče.

Nově bylo také zavedeno udělování žlutých a červených karet, byť žádný hráč nebyl během tohoto mistrovství světa vyloučen. A také FIFA zavedla cenu fair play. Kromě toho byl turnaj v Mexiku prvním, který byl v televizi vysílán barevně.

A to není jediná zajímavost, jakou tento šampionát přinesl. Jednalo se o první mistrovství světa konané mimo Jižní Ameriku a Evropu. Co se kvalifikantů týče, Maroko bylo od druhé světové války prvním africkým zástupcem na MS.

Po sportovní stránce můžeme MS 1970 v Mexiku skutečně považovat za povedený turnaj, byť nabídl další dávku bizáru a podivuhodných zajímavostí. Ať už se jednalo o zatčení anglického kapitána Bobbyho Moorea, dalšího Pelého milníku či nepokojů ještě v samotné kvalifikaci.

Konkrétně se tomuto turnaji v Mexiku věnujeme právě v našem výše přiloženém speciálu o mistrovství světa ve fotbale, ve kterém se dozvíte mnoho dalších zajímavostí, jež jsou jen těžko dohledatelné v historických kronikách.

1. díl: MS 1930 v Uruguayi

2. díl: MS 1934 v Itálii

3. díl: MS 1938 ve Francii

4. díl: MS 1950 v Brazílii

5. díl: MS 1954 ve Švýcarsku

6. díl: MS 1958 ve Švédsku

7. díl: MS 1962 v Chile

8. díl: MS 1966 v Anglii

10. díl: MS 1974 v Německu

Zdroje: FIFA, ESPN