Velká analýza: Proč Sparta ovládla první půli? Slavia srovnala silou, riskovat se oběma týmům vyplatilo

Velká analýza nezapomenutelného derby. Jak již velmi dobře víte, Sparta vedla po půli díky dvěma brankám Stanciua a vlastního gólu Součka po rohu 3:0. Ve druhém dějství ale zápas trestuhodně ztratila, když Slavii zásluhou gólů Stocha, Deliho a Škody z penalty srovnala. Já vám prostřednictvím této velké analýzy rozeberu celý zápas.

FORMACE

Začnu u rozestavení obou týmů. Sparta nenastoupila v klasickém 4-2-3-1, ale v 4-4-2 se Stanciuem na křídle a Kadlecem na hrotu. Rumunský záložník Stanciu se ale stahoval při hře doprostřed a uvolňoval prostor pro Zahustela.

Slavia naopak zvolila klasiku, tedy 4-2-3-1.

RISK JE ZISK

Od sestav se dostávám k taktice, kterou zvolil sparťanský kouč Pavel Hapal. Jak vidíte na sestavě, přesunul Kadlece k Lafatovi. Zároveň donutil hrát hvězdného Stanciua na křídle. Rumun se s tím hlavně dozadu vypořádal skvěle a ukázal velký charakter. Stejně tak Plavšič na druhé straně, jenž byl fantastický směrem dozadu i dopředu. Nahradil v této sezoně nevýrazného Ben Chaima, se kterým by Letenští hráli tuto taktiku jen těžko.

Pokud by ale Sparta držela míč, tak by to nemohlo fungovat. Na pravé straně, kde operoval střední ofenzivní záložník Stanciu, by chyběla šířka hřiště. Proto domácí dobrovolně nechali míč Slavii a soustředili se na bránění a následné protiútoky. Jelikož se ihned po zisku míče vrhli dopředu, nebyla potřeba již zmiňovaná šířka pole.

Říkal jsem si, jestli to Stanciu, Plavšič a vlastně i Kanga zvládnou dozadu. Jestli se podřídí týmu a zápas odpracují, nebo budou do defenzivy laxní a pro sešívané to bude průchoďák. Ale všichni tři ukázali svůj charakter a mač odpracovali na 100 %.

Slavia tuto taktiku a sestavu rozhodně nečekala. Byla to také souhra okolností, jelikož vlastně všech šest branek padlo po nevypracovaných akcích a chybách. U první branky Staciua jednoznačně chyboval Kolář, to musí pokrýt. Vinu nese i na druhém gólu, kterou si ale dělí se Součkem, jenž si míč srazil do vlastní brány.

U třetí má znovu podíl slávistický gólman, který si znovu nepohlídal přední tyč a Stanciu vstřelil skoro identický gól jako v prvním případě. U branky na 1:3 chyboval sparťanský brankář Nita, z rohu neubránil Deliho Costa a v nastavení nesmyslně vrátil do ohně míč Zahustel, který se ale po zápase bránil, že ho oslepilo světlo na stadionu.

SLAVIA JAKO DEN A NOC

Slavia odehrála dva naprosto rozdílné poločasy. V první tři góly inkasovala, ve druhém tři dala. V prvním poločase chtěla jednoznačně hrát fotbal. I proto se na hřiště dostal Danny, tvořit měl i Hušbauer… Ale Danny se vůbec nedostal do hry a o půli střídal, ani Hušbauer nehrál tak, jak by sešívaní potřebovali.

Slavii vůbec nešla rozehrávka. Nemohla se ani pořádně opřít o hrotového útočníka Škodu, do vápna chodilo málo centrů. Červeno-bílí navíc odevzdávali velký počet míčů a z toho pramenily sparťanské kontry. Je ale potřeba říct, že Letenští měli na velkém počtu ztrát Slavie velký podíl. Bránili vysoko, presovali, nutili Koláře a spol. k odkopům…

Ve druhé půli nastal zlom. Ne že by sešívaní něco extra změnili, ale rozhodli se hrát silou. Takto ostatně porazili Sigmu Olomouc… Do hry šel místo Dannyho defenzivní záložník Hromada a Frydrycha nahradil tahový Van Buren. Bořil se tedy posunul na pravého obránce a Sobol na levého. Hromada i Van Buren jsou takoví buldoci, kteří nevypustí souboj, rozdají, přijmou. To Slavia potřebovala.

Utkání doslova urvala na svou stranu. Nákop, souboj, další. Ve vápně bylo čím dál více zruchu, z čehož pramenila branka Stocha a penaltový zákrok Štetiny na Tecla. Slavii pomohlo také to, že domácí již nebyli tak aktivní v napadání a defenzivní činnosti. Do útoku se také již k ničemu nezmohli.

Nepochybně hrál roli i terén, který ve druhé půli hrál pro Slavii a Sparta se s ním nedokázala vyrovnat. Výsledkem bylo vyrovnání na 3:3 a hloupě ztracené derby pro Letenské…