Stramaccioniho éra je zpátky? Sparta je skupina individualit, tým je sprosté slovo, zoufají fanoušci

Komentář – Sparta opět nemůže být spokojená s tím, jak vstoupila do sezóny. Dvě výhry nad Teplicemi a Artisem, to bylo evidentně placebo. Přišla prohra v derby s ostudným skóre a nyní prohra v Hradci Králové. Individuality tam jsou, Sparta nehraje špatně. Ale není to na nich vyloženě postaveno? To je podle některých fanoušků ten hlavní problém. Přišla druhá éra Andrey Stramaccioniho pod Tomášem Rosickým?

• Sparta prožívá velmi špatný vstup do sezóny
• Fanoušci kritizují špatnou chemii uvnitř letenského týmu
• Lidé přirovnávají situaci k neúspěšné Stramaccioniho éře

Sparta začala sezónu opravdu hororově. Jedete na hřiště nováčka, tam prohrajete, ještě takovým způsobem. A nikoho už nezajímá, že Zbrojovka hrála v šestém kole o ligové vedení. Je to nováček. Další zápas venku, další ztráta. Tentokrát prohra 0:2 v Mladé Boleslavi.

Přišly sice dvě celkem suverénní výhry s Teplicemi a Artisem, ale v derby z toho byl debakl 0:3, přestože vyloženě horším týmem Sparta nebyla. Zápas ale nezvládla. Chuť si Letenští měli spravit v Hradci Králové, kde z toho ale byla další prohra a s výsledkem 1:2 jede Sparta domů jako zpráskaný pes.

Výkon jako takový opět nebyl vyloženě špatný. Byla tu i období, kdy se na fotbal Sparty nedalo dívat. Tohle není ten případ. Dvanáct střel, šest na bránu, v derby takřka dvojnásobná čísla. Výsledkem je ale jediný gól, naopak 5 inkasovaných. Kde je tedy problém Sparty?

Éra „Stramaccioni 2.0“

Na sociální síti X se objevil i jeden komentář, který současnou Spartu přirovnává k té, se kterou před lety do sezóny vstoupil Ital Andrea Stramaccioni. Byli to skvělí hráči s velkými smlouvami a skvělým životopisem. Semih Kaya dělal kapitána Drogbovi se Sneijderem. Mavuba byl francouzský reprezentant, ikona Lille. Biabiany hrával za Inter, Janko je jedním z historicky nejlepších střelců rakouského nároďáku.

Éra Stramacciony II, zaplevelené individualitami, bezkolektivni, obrana chaos, útok bezpohlavní. Tohle se po Rosickém bude uklízet 3 roky.

— Václav Vála (@VclavVla1) September 6, 2026

Tým si ale absolutně nesedl, Stramaccioni vyhořel a s následky tohoto drahého experimentu se Sparta vyrovnávala roky. Zejména pak se smlouvami hráčů jako Kaya nebo Ben Haim. A podobné znaky tu letos skutečně najdeme, přestože je to celkově úplně jiná situace,

Na papíře to jsou ale všechno hráči, kteří by měli ligu válcovat. Mbe Soh hrál za PSG, Hoevera si kdysi vytáhl Liverpool, Irving přišel z Premier League, vrátil se Karabec, zlaté dítě českého fotbalu. Fotbalovou kvalitu vidíme u Alcócera s Mercadem, Brunes přišel z Polska jako ověřený kanonýr. A kvalita u těchto hráčů vidět je. Ale není to vidět na výsledcích, ať už k tomu ten či onen pomohl jakkoliv.

V komentářích se tak objevují názory, že Sparta je znovu týmem skvělých individualit, ale tým pro většinu hráčů nic neznamená. A v tom má být ten hlavní problém. Tak moc se Tomáš Rosický snažil o zkvalitnění kádru, až to přehnal a nakoupil skvělé fotbalisty, kteří ale nebojují za Spartu a její cíl, jenž je společný pro všechny hráče.

Je to jen o času?

Je tu i obava z toho, jak se z téhle situace Sparta dostane. Jak bylo řečeno výše, po Stramaccioniho éře to trvalo roky, než přišel Brian Priske a na Letnou vrátil hrdost i tituly. Na druhou stranu, v té době byl úspěšný tým také plný velkých eg, která dokázal Dán zkrotit a dát dohromady v úspěšný celek.

A také to trvalo, než se dal stroj do pohybu a přejížděl dva roky jednoho soupeře za druhým. A fakt je prostě ten, že Priske má aktuálně oproti minulé sezóně půlku týmu novou a odešly mu velké tváře jako Vindahl, Haraslín, Sorensen, Kuchta a koneckonců i Birmančevič, kterého se vloni snažil oživit. Zase to bude potřebovat čas.