Petr Ardeleanu podle komise rozhodčích hrubě ovlivnil finále MOL Cupu a přesto pískal baráž v Příbrami. Budou kluby mlčet dál?

Komise rozhodčích FAČR sama uznala, že právě jmenovaný rozhodčí nařídil nesprávně pokutový kop ve finále MOL Cupu mezi Slavií a Baníkem, jeho rozhodnutí navíc významně ovlivnilo finálový zápas. Delegovat rozhodčího Ardeleana tak lze zařadit mezi pomyslný vrchol jejího nepochopitelného počínání.

Český fotbalový divák si po nesprávně nařízeném pokutovém kopu ve finále, kde měl navíc sudí možnost porady s videorozhodčím, v duchu položil otázku, jaký trest arbitr za svoji velkou chybu dostane. Ovšem v českém fotbale zřejmě nepsaná pravidla neplatí.

Jak je možné, že byl nedávno chybující rozhodčí určen k řízení rozhodujícího odvetného utkání baráže o postup do první ligy mezi Příbramí a Brnem?

Po konci tohoto zápasu je možné konstatovat, že tentokrát se tento rozhodčí žádné větší chyby nedopustil, ale zvláště druhý poločas se zdálo, že svými některými rozhodnutími stranil Příbrami.

Vrcholem jeho počínání byl okamžik po nedovoleném zákroku na polovině hřiště ke konci utkání, kdy se po jasném faulu příbramského hráče zahrával trestný kop proti hostům z Brna.

Na závěr navíc sudí nastavil pouhé tři minuty, i když se mělo nastavovat mnohem více. Dokonce i jindy zdrženliví televizní komentátoři se shodli, že se za svůj výkon ve druhém poločase sudí nemohou případné kritice hráčů Brna divit.

V Jihlavě tým Karviné vyrovnal na 1:1 a také ona se v první lize zachránila. Ovšem ani trojice rozhodčích v čele s Martinem Nenadálem se neukázala v dobrém. Sudí připustili tvrdou hru ze strany karvinských hráčů a mohli hostům rozdat minimálně dvě červené karty. Ani v jednom ze zápasů přitom nebyla přítomna technologie VAR.

Ligová fotbalová asociace v komisi rozhodčích nemá žádného zástupce a na nominaci sudích jde dominance zástupců FAČR znát. Ostatně je možné, že zájemců o uvolněnou funkci není mnoho, protože stavět se sám proti bezbřehému klientelismu v komisi je bojem s větrnými mlýny.

LFA se samostatností může pyšnit leda tak na papíře. Pokud rozhodčí, kteří pískají profesionální soutěže, nebudou také patřit pod její křídla, nemá deklarovaná autonomie sportovní smysl.

Sám místopředseda asociace Berbr poznamenal, že baráž patří z pohledu rozhodčích k nejtěžším utkáním sezóny. Tak proč tedy vyslala organizace na hřiště nedávno chybující arbitry?

A co majitelé klubů, kteří by mohli také vyjádřit svůj názor, pokud do fotbalu vkládají své nemalé finanční prostředky? Stávající situace je již unavuje, nebo je někdo s delegacemi na utkání snad i spokojen? V Česku se již objevují iniciativy klubů, které usilují o založení vlastní soutěže bez vlivu FAČR. Není se čemu divit – při pohledu na prvoligové trávníky totiž nechce člověk ani domýšlet, jak fungují rozhodčí v nižších soutěžích.

Fotbalový moloch v čele s loutkovým předsedou Martinem Malíkem bude velmi těžké přemoci. Všichni aktéři by museli spojit své síly a bojovat společně, ale to je hudba hodně daleké budoucnosti. Raději tak opět všichni sklopí hlavy a budou mlčet. Zbabělost je totiž pro člověka vždy mnohem pohodlnější.