Analýza šlágru Plzeň proti Spartě: Riskující Vrba, druhý poločas se nesl v boji o střed pole

V neděli se odehrál v Plzni šlágr 24. kola HET ligy. Místní Viktoria hostila Spartu a fanoušci se rozhodně nenudili. Letenští již po dvanácti minutách vedli díky gólům Kadlece a vlastního Řezníka 2:0. Ale právě autor branky do vlastní sítě po rohu následně ještě do půle snížil a v 55. minutě také po standartní situaci srovnal Hořava. Podívejme se na taktickou stránku hry obou celků.

ZAČÁTEK ZÁPASU (0. AŽ 15. MINUTA)

Plzeň byla v úvodu zápas naprosto zaskočená. Pavlu Hapalovi naprosto vyšla sázka na Stanciua pod hrotem, Šurala jako nejvysunutějšího muže v sestavě a Kadlece na křídle. Všichni tři byli velice důležití pro vedení 2:0. Kadlec se často přesunoval do středu útoku, čímž s sebou často odtáhl i Hrošovského nebo Hořavu, a proto Plzni ve středu pole často chyběl jeden hráč.

Šural zase ukázal, že je dostatečně flexibilní. Při otevírací brance si přeběhl na křídlo a perfektně našel Kadlece. Zbývá poslední hráč z této trojice, srbský rychlík Srdjan Plavšič. Bývalý hráč Crvene Zvezdy Bělehrad má v poslední době neskutečnou formu, což potvrdil i v Plzni. Klasická akce Sparty z úvodu zápasu bylo stažení Šurala na křídlo, stejně tak Stanciua a dalších středopolařů. Najednou byli všichni napravo a nalevo pouze roztahoval hru Plavšič. Poté následovala diagonála většinou od Kangy nebo Stanicua právě na Srba, který měl ze začátku utkání před sebou obrovský prostor.

Milan Havel, levý bek Západočechů, přistupoval později, protože musel držet kompaktnost celé řady, která se pohybovala u sebe. Což znamená, že když byla hra na levé části hřiště, tak se Havel nacházel více nalevo a po přenesení hry na pravou stranu byl od Plavšiče daleko a křídelník měl mnoho prostoru. Ten si z něj dělal hadrového panáka, což vyvrcholilo v druhý gól, který ale padl po jiné situaci.

VRBOVA REAKCE A TLAK

To, jak Pavel Vrba, kouč Viktorie, zareagoval, bylo naprosto fantastické. Předurčovaly mu to ale již vlastnosti obrany a záložníků – oba dva střední záložníci, tedy Hrošovský a Hořava, jsou pohyblivý a kondičně připravení, na kondici a síle si zakládá téměř celá obrana. Řezník je normálně pravý bek, proto musí být dobrý v soubojích, být rychlý a mít také pohyb, jeho parťák Hubník dříve také zaskakoval na krajích obrany, ale s věkem jde jeho rychlost dolů. Limberský v rychlostních zaostává, ale je skvělý v osobních soubojích a uplatňuje svou zkušenost.

Proto Vrba vysunul obranu a jeho hráči začali ihned po ztrátě míče presovat. Donutili tedy sparťany k nákopu. Na polovině poté podstupoval Hubník souboj s Šuralem. Pokud prohrál, ve středu pole sbírali balony záložníci a za Hubníkem číhal Řezník. Takto Plzeň mohla znovu útočit a nenechala Spartu vydechnout. Závěrem toho byl kolotoč ve vápně Letenských a vyvrcholením gól.

DRUHÁ PŮLE VE ZNAMENÍ BOJE O STŘED POLE

Přestávka otupila plzeňský tlak a druhý poločas začal diametrálně odlišně. Vrba sice zkusil hrát vysunutou obranu i na začátku druhé půle, ale po druhém gólu se vrátil do normálu. Mohly za to dvě věci: Srovnání na 2:2 a zlepšená hra Sparty. Obrana, která hraje takto vysoko, je zranitelná pasy za defenzívu, a toho si byl Vrba dobře vědom.

Následných 40 minut byl boj především o střed pole, jenž neměl vítěze. Nedá se na 100 % říct, že by Hrošovský s Hořavou převýšili Kangu s Kulhánkem, či tomu bylo naopak. Výborně zahrál Kulhánek, který měl velký počet odražených míčů a skvěle přihrávky rozdával. Naopak Kanga zaostával. Celkově nebyla druhá půle moc záživná, Plzeň se snažila využít i výškového nedostatku Hovorky, levého stopera Sparty, a na Bakoše s Krmenčíkem balony nakopávala. Občas to vyšlo, občas ne, ale výraznější užitek to nepřineslo.

Hodně fanoušků kritizovalo hru Michaela Krmenčíka na hrotu Západočechů. Český reprezentant dle mého obstál a skvěle trhal obranu Letenských, navíc byl důležitý při represinku. Jednoznačně vyšlo nasazení Řezníka na stopera místo Hájka, se kterým by vysunutá obrana hrát nešla, navíc dělá v zápasech hrubé chyby. Zásadní byl i příchod Zemana místo Petržely, který zbytečně vodil míč do středu pole. To znamenalo dvě věci – zahuštění středu hřiště a možnou nebezpečnou ztrátu. Ztrát bylo víc a jedna pramenila v gólovou situaci na 1:0.

Hapalovi na druhé straně vyšel tah s Kadlecem na křídle a Stanciuem v záloze, protože si nedovedu představit, jak Sparta vede boj s Plzní ve středu zálohy s jedním mužem méně. Vše tedy vyšlo, možná střídání (speciálně Biabianyho) mělo přijít dřív.

ČLÁNKY O ŠLÁGRU:

SESTŘIH ZDE.

BLOG „POHLEDEM VIKTORIÁNA“ ZDE.

ROZHOVOR – RADIM ŘEZNÍK ZDE.

ROZHOVOR – VÁCLAV KADLEC ZDE.