Za urážku prezidenta Husáka Jan Berger pykal, na osmdesátky přesto vzpomíná v dobrém. Dnes se sparťanská legenda živí řemeslem

V podcastu Kopačky na hřebíku zavzpomínala na svou kariéru jedna ze sparťanských legend Jan Berger. Záložník Sparty dával do hry srdce a fanoušci ho měli rádi. Kvůli své bouřlivácké povaze však měl i problémy. Co prozradil o svých nejlepších fotbalových létech i o současném životě?

• Olympijské zlato je pro Jana Bergra nejvíc
• Tříměsíční léčba u Apolináře
• Spory s trenérem Zacharem

Dva ligové tituly vybojoval Jan Berger se Spartou a jeden s Duklou. V roce 1980 získal s československým národním týmem zlato na olympijských hrách v Moskvě a v roce 1984 byl vyhlášen československým fotbalistou roku. Olympijského zlata si cení nejvíc, byť na moskevské olympiádě nestartovaly některé fotbalově vyspělé země ze západní Evropy, které tehdy Hry bojkotovaly.

„Tehdejší doba byla lepší. Nechci to porovnávat s dneškem, každá doba má své, ale tenkrát si nikdo nic nezáviděl a hráli jsme srdíčkem. Fanouškům jsme se nevyhýbali, popovídali jsme s nimi, a oni nás měli rádi. Byla to krásná doba,“ vzpomíná Berger v podcastu Kopačky na hřebíku na osmdesátá léta, kdy byl na vrcholu své fotbalové kariéry. 

Vězení za urážku prezidenta Husáka

Na poslední dekádu komunismu vzpomíná Jan Berger v dobrém. Tu dobu měl rád, i když ne všechno se mu líbilo. Uznává, že dnes může říct člověk téměř všechno, zatímco v osmdesátých letech si musel člověk dávat na svůj jazyk velký pozor. Jednou také na svou prostořekost doplatil. To když se šel s kamarády napít a následně se dostal do křížku s příslušníky SNB.

„Tehdy jsem odstrčil policajta. Pak mě předvedli na stanici Veřejné bezpečnosti na Letné, a když jsem uviděl na zdi obraz prezidenta Husáka, řekl jsem v opilosti, že emigruju, protože tenhle stát stojí za hovno. Taky jsem řekl, že ho pomočím, a to byl vrchol všeho,“ připomíná dnes tehdejší fotbalová hvězda sprostá slova, která před esenbáky pronesl. Jan Berger si za nimi ale stojí.

Za urážku československého prezidenta Gustava Husáka byl Berger odsouzený k podmíněnému trestu odnětí svobody. Jan Berger však byl výjimečným fotbalistou. Když se v roce 1983 po návratu z vazby v ruzyňské věznici znovu objevil na letenském trávníku, fandové svého idola vítali. „Honza není člověk, Honza je bůh,“ hřmělo celým stadionem. Bergerova fotbalového talentu si všimli i v Realu Madrid. Český reprezentant však nabídku španělského velkoklubu kvůli strachu z represí proti své rodině odmítl.

Problémy s alkoholem

Nadaný záložník pražské Sparty předváděl na hřišti obdivuhodné výkony, měl ale také problémy s alkoholem. Kvůli němu podstoupil tříměsíční léčení ve známé léčebně závislostí v Praze u Apolináře. Jana Begera tam chodil povzbuzovat tehdejší kouč Sparty a reprezentace Václav Ježek. I na tuto etapu svého života Berger rád vzpomíná a dokáže vytáhnout z rukávu veselé historky. Nyní přiznává, že pobyt u Apolináře mu prospěl, i když úplným abstinentem dnes není.

„Jasně, byl to blázinec, ale potřeboval jsem dostat přes prsty. Alkoholu jsem se potom dlouho vyhýbal, ale pivo si dnes dám. Chodíme si sednout s kamarády Petrem Radou, Láďou Vízkem, Petarem Novákem nebo Ivanem Haškem a popovídáme u piva. Dám si třeba pět malých a v klidu pak jdeme domů. Není to tak, že bych se někde potácel, to bych si dneska ani nemohl dovolit,“ říká Jan Berger.

Bojkot Jána Zachara

Na Václava Ježka nedá Jan Berger dodneška dopustit. Do ligy ho ale přivedl trenér Tomáš Pospíchal, jehož si bývalý hráč Sparty rovněž velice váží. Později ho však talentovaný hráč zklamal, když odmítl nabídku přestupu do Bohemians. Pospíchal zrovna klokany trénoval. Vladimír Táborský je dalším trenérem, na něhož Jan Berger rád vzpomíná. Do oka si naopak nepadl s koučem Jánem Zacharem. Berger později v knize přiznal, že Sparta za éry Zachara nezískala titul ani Československý pohár kvůli hráčskému bojkotu.

„Prostě jsme nechtěli, aby jméno tohoto člověka bylo spojeno s úspěchy Sparty. Ve finále Československého poháru v Jelšavě jsme s Jozefem Chovancem neproměnili penaltu. Mrzí mě to, my jsme ji ale dát nechtěli. Za nejlepší sezónu ve Spartě naopak považuji tu poslední, kdy trenérské kormidlo převzal Vladimír Táborský. Je to skvělý trenér i člověk, později mi nabídl tykání. Kamarády jsme zůstali dodnes,“ vyjádřil se Jan Berger k trenérům, kteří ho ve Spartě trénovali.  

V současnosti se Jan Berger věnuje řemeslu. Živí se malováním pokojů, na štaflích tráví většinu svého času. Potvrzuje, že často pracuje od rána do večera, někdy i šest dnů v týdnu. „Jednak mě to baví, a pak taky s paní žijeme společně padesát let a někdy si musíme od sebe odpočinout,“ směje se bývalý fotbalový reprezentant, který maloval byt mimo jiné i Karlu Jarolímovi nebo Ladislavu Vízkovi.

Zdroj: Kopačky na hřebíku, Sport.cz