Velký rozbor hry Dánů ze zápasu s Walesem. Šilhavého a spol. nečeká po taktické stránce nic jednoduchého
Utkání českého národního týmu s výběrem Dánska se nezadržitelně blíží. Je proto namístě udělat si detailní analýzu dánské hry. Jaké byly role hráčů v zápase s Walesem a jak v jeho průběhu měnil trenér Kasper Hjulmand taktiku?
Kasper Hjulmand začal hru se třemi středními obránci, tedy 3-4-3 (neboli 5-2-3 v obrané fázi). Podobné formace jsou na mezinárodní úrovni široce používány jihoamerickými fotbalovými „školami“.
Za zmínku stojí určitě „Bielsovo“ Chile z let 2007-2011. Aby toto rozestavení fungovalo, měli by hráči na centrálních pozicích působit ve více než jedné oblasti pole, což zaručuje plynulost, která je klíčem k tomu, aby byly tyto formace smrtící.
Toto rozestavení rovněž znamená naprostou důvěru trenéra v takzvané wing-backy. Ti musí mít vynikající vytrvalost a rychlost, aby byli schopni neustále útočit, a zároveň stíhat soupeři, když tým zrovna nemá míč.
Mapa průchodových přihrávek Dánska pak ukazuje, že Joakim Maehle i Jens Stryger Larsen (falešná křídla) přihrávala primárně do středu a podstatně méně do rohů hřiště.
Krajní útočníci Martin Braithwaite a Mikkel Damsgaard totiž v zápase neplnili roli tradičních křídel. Naopak operovali v těsné blízkosti Kaspera Dolberga, aby ho podporovali a kombinovali s ním, sekundárně proto, aby na sebe přilákali krajní obránce Walesu a otevřeli tak prostor pro svá falešná křídla.
První gól Dánska je dobrým příkladem. Damsgaard se rozběhl, aby přijal Maehleho výjimečnou přihrávku do volného prostoru, a poté bleskově asistoval Dolbergovi, který se pohyboval v těsné blízkosti.
Tato kompaktnost útočné trojice pomohla také vlastní defenzivě. Útočníci vyvíjeli tlak na první přihrávku velšských hráčů a donutili je dělat chyby nebo nakopávat dlouhé míče.
Pohled na zóny ztracených míčů Walesu a oblasti, kde udělali nejvíce chyb, vás přesvědčí o pozitivním dopadu tlaku tohoto dánského tria.
Na hráčích Walesu bylo v obranné fázi vidět, že se soustředí hlavně na levou stranu hřiště, protože se báli (a po právu) Maehleho dopadu na hru.
Přitom však nechali samotného Bena Daviese bránit nejen Larsena, ale také Braithwaitea, který hrál celý zápas nakonec na pravé straně (podle oficiální formace UEFA měl hrát nalevo). Výsledkem bylo, že z pravé strany přišlo do velšského vápna nakonec více pasů.
Úvodní dvacetiminutovka nebyla z pohledu Dánska ideální. Proto se trenér Hjulmand odhodlal k odvážnému tahu, rozhodl se hrát pouze na 2 stopery.
Andreas Christensen se vysunul na post defenzivního záložníka před dvojici Kjaer – Vestergaard a Dánové tím okamžitě získali převahu ve středu hřiště. Christensen sbíral dlouhé nakopávané balony velšské obrany, lépe se mu dařilo i při obraně Aarona Ramseyho, který hrál na pozici desítky.
Jeho umístění nedovolilo Ramseymu, Baleovi a Mooreovi kombinovat. Jeho postavení navíc dávalo více volnosti středním záložníkům Hojbergovi a Delaneymu, ten se v některých fázích zápasu pohyboval dokonce ještě před Damsgaardem.
Tvůrčí svoboda daná středním záložníkům osvobodila Damsgaarda a Braithwaitea, protože se cítili podporováni a měli kolem sebe více hráčů ke kombinaci.
Wales na tuto změnu nedokázal odpovědět až do konce zápasu. Ve středu hřiště byli v přesile, na krajích dokázali bránit jen sotva. Dánsko po druhém vstřeleném gólu dohrávalo téměř celý druhý poločas v rozestavení 4-1-2-2-1, které jim nebývale sedělo.
A pokud jste si toho nevšimli, Dánové dohrávali se dvěma středními záložníky, kteří se na hrací plochu dostali až v průběhu utkání. Oba hrají za Brentford a oba dovedli tento klub k postupu do nadcházejícího ročníku Premier League. Jejich jména jsou Mathias Jensen a Christian Nordgaard. Další skvělý tah trenéra!
Zdroj: Sweep Sports Analytics
