V jednatřiceti do Bundesligy i záchrana Teplic. Radim Kučera vzpomíná na pestrou kariéru
Bývalý obránce Radim Kučera odehrál v německé Bundeslize přes stovku zápasů, přestože do ní přestoupil až v jednatřiceti letech. Bohaté zkušenosti ze zahraničí pak zúročil jako trenér Baníku Ostrava či Teplic. V exkluzivním ohlédnutí mluví o svém německém snu, náročné záchranářské misi i o tom, jak v Jihlavě pomáhal nastartovat kariéru tehdy neznámému mladíkovi Pavlu Šulcovi.
- V jednatřiceti letech zvládl odehrát bundesligovou stovku
- Během těžké covidové sezony úspěšně zachránil Teplice
- V druholigové Jihlavě objevil talentovaného Pavla Šulce
Německo? Byly to krásné roky, vzpomíná Kučera
Radim Kučera prožil hráčskou kariéru, kterou mu může řada fotbalistů závidět. Do velkého zahraničního angažmá přitom zamířil v době, kdy už mnozí hráči na odchod za hranice nepomýšlejí. On sám to však dokázal a v silné konkurenci obstál na jedničku.
„Do Německa jsem přestoupil ze Sigmy Olomouc až v jednatřiceti letech. Měl jsem tedy v té době už nějaký věk, byl jsem zkušeným hráčem, ale bez předchozího reprezentačního startu. Přesto jsem v první bundeslize odehrál přes stovku zápasů, což považuji za velký úspěch,“ svěřil se Radim Kučera pro web Ruik.cz při ohlédnutí za hráčskou kariérou.
Na léta strávená v dresu Arminie Bielefeld nedá dopustit a řadí je na absolutní vrchol své fotbalové cesty. „Byly to krásné roky. Pro mě životní maximum, čeho jsem mohl dosáhnout. Ne každý se v bundeslize uchytí, je to náročná soutěž. Snad jsem si vybudoval nějaké renomé a jsem za to vděčný,“ líčil spokojeně Kučera.
V první lize trénoval Baník Ostrava a Teplice
Po uzavření úspěšné hráčské etapy plynule přešel k trenérskému řemeslu. Velkou šanci dostal u prvoligového áčka Baníku Ostrava a později působil na opačném konci republiky – v Teplicích. Na severu Čech ho nečekal lehký úkol, tým přebíral ve velmi specifickém období, kdy se hrálo pod obrovským tlakem.
„Z hráčů tam působili Tomáš Kučera, Lukáš Mareček, Jakub Řezníček, Jakub Mareš, brankář Tomáš Grigar. Prožili jsme divnou sezonu poznamenanou covidem. První liga měla v daném ročníku osmnáct účastníků a sestup postihl hned trojici klubů. Podařilo se nám ligu zachránit,“ shrnul Kučera svoji teplickou štaci.
Od jeho konce na teplických Stínadlech uplynulo už pět let. Ve fotbalovém prostředí je to dlouhá doba plná změn, nicméně vazby s klubem úplně nepřetrhal. „Ale někteří lidé z klubu tam zůstali, třeba vedoucí mužstva Pavel Verbíř a sportovní ředitel Štěpán Vachoušek. Jsme občas v kontaktu,“ pokýval hlavou Kučera.
Významnou stopu zanechal Kučera také v Polsku, kde působil přibližně rok a půl jako asistent trenéra Radoslava Látala v klubu Termalica Nieciecza. Toto angažmá má navíc zajímavý přesah do současné české ligy, jelikož tam poznal obránce, který dnes v tuzemsku patří k naprosté špičce.
„Asi rok a půl jsem byl asistentem trenéra Radoslava Látala v klubu Termalica Nieciecza. V hráčském kádru byl i srbský stoper Nemanja Tekijaški. Radek Látal pak šel do Jablonce a klub získal i Tekijaškiho. Myslím, že to byla dobrá trefa pro Jablonec, kde je Tekijaški v současnosti kapitánem a lídrem a má velice dobrou pozici. Jsem rád, že Tekijaški už prokázal svoje kvality i v české lize,“ konstatoval Kučera na adresu hráče, kterého poznal v polském prostředí.
Šulce si vytáhl z Plzně do druholigové Jihlavy
Zkušeností z trenérského řemesla má Kučera na rozdávání. Mimo jiné vedl tehdy druholigovou Jihlavu v baráži o postup do první ligy proti Karviné. Právě na Vysočině měl možnost pracovat s mladíkem, ze kterého vyrostla opora Viktorie Plzeň i národního týmu.
„Za mě nastupoval za Jihlavu mladinký Pavel Šulc, jehož jsme si vytáhli z Plzně. Do té doby ještě nehrál mužský fotbal a dělal v něm první krůčky. Poznali jsme, že má potenciál a zapracovali jsme ho do týmu. Z Jihlavy pak Šulc šel do Opavy a vydal se na úspěšnou cestu. A mým svěřencem v Jihlavě byl i Lukáš Vaculík, který se poté stal sportovním ředitelem klubu,“ připomněl Kučera dnes už méně známou kapitolu ze Šulcovy minulosti.
Práci s nadějnými mladými hráči si Kučera vyzkoušel také u reprezentační dvacítky, kde dělal asistenta hlavnímu trenérovi Jiřímu Žilákovi. „Byla to velice zajímavá zkušenost pro celý náš realizační tým, v němž figuroval například i další asistent Petr Papoušek. Kádrem prošla řada různých hráčů, kromě už zmíněného Šulce i Červ, Gabriel a mnozí další,“ uzavřel Radim Kučera.
