Števo Eisele: Politika v zákulisí mě znechucuje! Co říká na eletrifikaci, ekologii nebo jaké byly jeho začátky?

Števo Eisele – úspěšný a nejznámější slovenský komentátor formule 1. V rozhovoru pro Ruik prozradil mnohé, například se rozpovídal o svých začátcích nebo představil projekt EisKing. Jak to vidí s budoucností F1 a co říká letošní napínavou sezónu?

Jeho začátky

Števo Eisele začínal v roce 2004 v rádiu Okey, kde působil jako moderátor a komentátor. Jak se vlastně zpětně dívá na své začátky?

„Když si vzpomenu, že to byl rok 2004… Proboha, to už je vlastně před sedmnácti lety! To jsem měl ještě vlasy, hodně vlasů (směje se). Tenkrát jsem byl student na vysoké škole a pracoval jsem tam jako externista. Jezdil jsem z přednášky rovnou do rádia,“ vzpomíná na své začátky v rozhovoru pro náš web.

„Trávil jsem tam každý den, učil jsem se, jak se stříhá, jak se píšou texty a pamatuji si na svou první výplatu – ta byla 1 200 korun! A já byl šťastný jako blecha. Dodnes si pamatuji, když jsem poprvé sednul do komentátorské kabiny a poprvé mě nahráli… A já poprvé slyšel svůj hlas. Na ten šok nikdy nezapomenu. Řekl jsem si, že to není možné, že to nemůžu být já (směje se).“

Števo každopádně přiznává, že je za tuto zkušenost strašně rád a za rok tam prý získal spoustu zkušeností. Dokonce si pro náš rozhovor připravil, jak sám s oblibou říká, takovou „pikošku“, která se udála, když do rádia Okey zavítal na konkurz. Tehdy za ním zašel šéfredaktor sportu, pan Dobiš, jenž dříve komentoval formuli 1.

„Tehdy jsem mu řekl, že F1 mám rád a že ji sleduji velmi pozorně. A on byl velmi přísný, takže se na mě jen tak podíval a řekl: Jo tak velmi pozorně, tak mi řekněte, jaká je hloubka brzdového kotouče na voze formule 1. No málem mě ta otázka zabila. Odpověděl jsem mu, že dejme tomu, že osm milimetrů. No a dodnes mi zvoní v uších, když si vzpomenu, že se na mě poté obrátil a zakřičel: kecáš! To bylo něco.“

Števo si prošel snad všemi sporty…

„Tehdy byla výluka v NHL, takže jsem jako redaktor navštěvoval hokejové zápasy a dělal rozhovory se Šatanem, Demitrou, Višňovským, Hossou, Gáboríkem… Strašně jsem si toho vážil,“ vzpomíná.

Komentování však vnímá jako specifické řemeslo. Říká, že každý sport se komentuje docela jinak, ač se to na první pohled nemusí zdát. Rovněž přiznal, že zejména tenis se komentuje už úplně rozdílně, než všechno ostatní. Števo Eisele je bývalým brankářem Slovanu Bratislava, a tak jej logicky vždy nejvíce zajímal fotbal a F1.

„Po angažmá v rádiu Okey jsem začal pracovat jako komentátor pro TV Markíza. No a tam vyžadovali všeobecný přehled,“ vysvětluje.

„Tohle je něco, co na té práci miluji. Jako redaktor jsem si prošel veškerými sporty, dělal jsem rozhovory s olympijskými vítězi, fotbalisty, hokejisty, házenkáři a nebylo vůbec lehké si zachovat přehled. Nyní jsem rád, že se můžu primárně soustředit na F1.“

Projekt EisKing

Znáte projekt EisKing? Jedná se o podcast, jehož hlavním tématem je samozřejmě formule 1 a motorsport. Zde se dozvíte mnoho zajímavostí a právě fanoušky je tento podcast velmi dobře hodnocen.

„F1 je pro mě srdcová záležitost a kromě samotných přenosů mě ohromně baví i komunikace s fanoušky. Projekt EisKing je něco, co si s Pepou (Josefem Králem – pozn. red.) nesmírně užíváme, dokonce jsme měli naživo už i nějaké eventy,“ popisuje svůj vztah k fanouškům a F1.

Števo se v rozhovoru také svěřuje s úchvatnými statistikami, které jejich pořad má. „Máme už 124 epizod, což je více než 100 hodin obsahu (6 084 minut). Jsem z toho opravdu na měkko, máme už něco přes tři miliony zhlédnutí. To je něco úžasného.“

Okamžik, který se mu vryl do paměti, a na který už nikdy v životě nezapomene

„Z hlediska komentátorského je pro mě nejemotivnější moment z Velké ceny Bahrajnu 2020, a to nehoda Romaina Grosjeana. To byla absolutně hrůzostrašná situace. Dodnes si pamatuji, jak jsme seděli s Rýšem Gondou vedle sebe, komentuješ napínavý start a naráz vidíš výbuch. Nečekáš to, protože to není žádný hollywoodský film. Tohle by se v závodech stávat nemělo,“ uvědomuje si.

Okomentoval ovšem také, jaký je jeho nejsilnější zážitek z pozice diváka. Ano, hádáte správně, je to situace z Velké ceny Japonska 2000. Tehdy Michael Schumacher prolomil pětileté čekání na mistrovský titul, Ferrari se v onom roce konečně podařilo zlomit sílu Häkkinenova McLarenu.

„Ta rivalia s Häkkinenem, to bylo prostě něco. Jejich souboje… Úplná fantazie. V lecčem mi to připomíná letošní bitvu Verstappena s Hamiltonem, protože Schumacher a Häkkinen byli taky úplně jiní. Zcela rozdílné osobnosti, oba měli svůj styl jízdy a oba pracovali se svým týmem jinak. To je důkaz toho, že každá éra a každý pilot má něco do sebe.“

Oblíbené závodní okruhy – Montreal, Zandvoort či Suzuka

Bezesporu každý fanoušek formule 1 má svou oblíbenou trať. Jak na tento dotaz odpověděl Števo?

„Jo, tak to je výborná otázka. Kór dnes, když do kalendáře přibývají neustále nové okruhy. No nějaké sny už jsem si splnil, například jsem měl tu čest poznat atmosféru v Monze. Tam jsem se dostal k rozhovoru s Davidem Hasselhoffem – to by tě nikdy nenapadlo, že takového člověka potkáš a byl velmi milý, narozdíl od Mr. Beana (Rowana Atkinsona – pozn. red.).“

„Ten byl velmi nepříjemný, odmítal rozhovory a byl skutečně velmi nepříjemný – takové jsou zážitky přímo z paddocku. Každopádně se mi letos strašně líbila atmosféra v Zandvoortu, to bych chtěl určitě zažít. Taky se mi vždy moc líbil okruh v Montrealu a Singapur bych chtěl vidět na vlastní oči,“ dodává.

Se Števo Eiselem jsme se shodli na tom, že naším společným oblíbeným okruhem je Suzuka. Slovenský komentátor tuto trať dokonce označil za brutální, zároveň je však podle něj tou nejkrásnější v celém kalendáři F1.

V rozhovoru padla řeč na také na téma různých sympatií, zda nějaké chová ať už k nějakému týmu či pilotovi. Avšak na tuto otázku odpověděl zcela jasně.

„V neděli vidím na startu naprosto stejných dvacet monopostů, dvacet stejných pilotů a ke každému se snažím přistupovat absolutně férově. Na tohle vždycky odpovídám takovou protiotázkou. K čemu by to vlastně bylo, kdybych někomu fandil? To bych sám sebe vodil za nos, zkrátka to nepřichází vůbec v úvahu,“ má jasno Eisele.

Sezóna 2021

Napínavý souboj o titul, mnoho zlomových okamžiků, mediální války a šokující momenty. Letošní sezóna se bezesporu zařadí mezi ty nezapomenutelné. Jak ji zatím hodnotí Števo Eisele?

„Je to fantastická sezóna, já osobně si užívám každou velkou cenu. Čekali jsme na to v podstatě celou dekádu, abychom byli svědky takové epické bitvy dvou supertalentovaných a rozdílných pilotů, dvou typologicky úplně rozdílných stájích,“ hodnotí souboj o titul.

„To je důležité zmínit, jelikož v Mercedesu a Red Bullu operují s úplně jinou filozofií. Na mě to působí až jako takový střet různých civilizací ve světě motorsportu a čekal bych, že to bude o to více vyhrocené. Opravdu klobouk dolů před Verstappenem a Hamiltonem jak to mentálně zvládají,“ pokračuje.

„Letošní sezóna je úžasná horská dráha, nabízí překvapující momenty, které přijdou vždy, když to nejméně čekáš. Pokud bychom si chtěli ten souboj nějak shrnout, tak podle mě dojdeme k závěru, že Lewis měl dosud více štěstí, protože udělal o něco více chyb, ale vždycky mu nějak prošly.„

„Ať už mluvíme o Imole, rovněž na Silverstonu, kde po měl po té nehodě odstoupit a pomohla mu červená vlajka. Maxovi pomohl tak akorát závod v Belgii, kde se udělovaly body za závod, který nebyl. Nedovolím si tipovat, jak to dopadne, a to právě navzdory tomu, co už jsme v letošní sezóně zažili. Podle mě zábava ještě neskončila,“ praví.

Velmi zajímavě se dosud vyvíjel souboj mezi McLarenem a Ferrari. Jenže stáj z Wokingu za poslední tři závody najela pouhé čtyři body, kdežto italský tým jich získal hned 46. Za McLaren to byl Lando Norris, ve Ferrari panuje velká vyrovnanost – Charles Leclerc vybojoval bodů 24 a Carlos Sainz 22.

„Tohle je taky krásný důkaz o té horské dráze, o které jsem hovořil. Oba ty týmy měli své „up and downs“… McLaren sice získal pouze čtyři body, ale Lando dostal defekt, jinak by skončil nejhůře pátý (ve Velké ceně Kataru – pozn. red.) a Ricciardo měl nehodu v Mexiku, a to hned po startu.“

Vzápětí ovšem uznává, že Ferrari se podařilo stabilizovat a mají také lepší jezdeckou sestavu. Alespoň co se aktuálního ročníku týče.

„Ricciardo je úplně ztracený a je až šokující, jak moc je mimo. Ferrari se naproti tomu povedl upgrade pohonné jednotky. Jak se říká, McLarenu už došel dech, ale hlavně musíme podotknout jednu věc – ty týmy už tuhle sezónu absolutně neřeší. Ti už to vnímají úplně jinak, jednoduše nějak to dokončit, zúčastnit se, zajet co nejlépe.. Všichni už se soustřeďují na příští rok.“

Sezóna 2022

Nový ročník bude bezpochyby velmi zajímavý, a to hned z několika důvodů. Nové regule, nová éra formule 1 a s tím spojena nová podoba monopostů. Jak se na příští rok těší Števo Eisele?

„Jsem zvědavý a zároveň napjatý, poněvadž nové regule vznikají taky proto, aby ukončili dominanci některého z týmů. My jsme vlastně měli mít nová pravidla už v této sezóně, ale kvůli Covidu se to posunulo. Zároveň platí, že s novými pravidly se rozdíly mezi týmy zvětšují.“

Také proto si myslí, že kupříkladu Haas by klidně v příštím roce mohl ztrácet ještě více než letos. Pokud prý nyní na ty nejlepší ztrácí nějaké dvě setinky, v sezóně následující se rozdíl může vyšplhat až do výše čtyř až pěti setin.

Na novém vzhledu však je něco, co se mu tedy příliš nezamlouvá. „Já nejsem fanoušek ani těch osmnáctipalcových pneumatik, protože to vizuálně nevypadá dobře a celkově nemám rád ono generalizování. Pro mě byla vždy F1 takovou speciální záležitostí, která nabízí úplně něco jiného, co ostatní sporty.“

„Proto musím říct, že některá ta rozhodnutí a politika v zákulisí mě dost znechucuje,“ nechal se slyšet bratislavský rodák.

Situace v Sauberu

Velmi zajímavá je aktuálně situace v Sauberu, respektive v Alfě Romeo. Tým na konci sezóny opouští Antonio Giovinazzi, jehož sedačku získal Kuan-jü Čou. Organizaci Sauberu však opustil Pascal Picci, dnes již bývalý předseda představenstva.

Jaký byl vlastně důvod jeho rezignace? Ve svém nedávném rozhovoru pro web Motorsport prohlásil, že mu vadí složení jezdecké sestavy pro následující sezónu a rovněž přerušení spojení s Ferrari.

„Úplně bych se nechtěl rýpat v nějakých interních záležitostech Alfy Romeo, protože je to politika, do které nevidíme. Každopádně bylo úsměvné číst vyjádření pana Picciho, který naopak nepochopil angažování Bottase a bylo mu smutno z odchodu Antonia,“ okomentoval Eisele Picciho rezignaci.

„Ovšem při vší úctě k Antoniovi, který dostal tři roky – to je šance, o které mohou ostatní piloti pouze snít a bohužel si nepamatujeme jediný výjimečný výsledek, který by zajel. To pro něj bohužel není dobrá vizitka.“

„Ohledně té změny, myslím si, že Sauber později upustí od spolupráce s Alfou Romeo a vydají se jiným směrem, možná dojde k odkoupení. Myslím si nicméně, že jezdecká dvojice Bottas – Čou je pro ně dobrá. Díky tomu v Číně vyletí prodej aut Alfy Romeo do neskutečných výšin, takže i z hlediska byznysu je tenhle krok logický,“ má jasno slovenský komentátor.

Velmi důležité téma zatím stále vzdálené budoucnosti – elektrifikace

Robert Reid, kopilot Richarda Burnse, jenž v roce 2001 slavil titul mistra světa v rallye, v nedávném rozhovoru pro Autosport prohlásil, že je špatně, pokud se motorsport vydá pouze cestou elektrifikace. Podle něj to ani zdaleka nesplní potřeby všech a infrastruktura na to v některých zemích zkrátka a dobře není připravena.

Števo Eisele v našem rozhovoru podotýká, že tohle téma má dvě roviny – tu všeobecnou a sportovní. Nutno podotknout, obě velmi solidně rozebral.

„Ta všeobecná se podle mě odvíjí od nějakého pokusu o záchranu naší planety. Abychom zkrátka fungovali ekologicky, což je úplně legitimní a asi i správné. To, co já vnímám jako zásadní problém je ten, že jestliže jsme 100 nebo 200 let ničili naši planetu, tak ji přece nemůžeme zachránit za tři nebo pět let.“

„Navíc výroba komponentů pro elektrická auta je mnohem méně ekologická, než ta pro spalovací motory. Ano, elektrifikace je budoucnost, ale potřebuje to čas, a to zejména kvůli náročnosti celého procesu. Potřebuje to vědu a další inovace, potřebuje to přesně jak říkáš dobrou infrastrukturu a hlavně to potřebuje zákazníky.“

Bývalý fotbalový brankář Slovanu Bratislava taktéž nastínil, jak vlastně funguje současný marketing. Nutno podotknout, na tohle téma si nebral servítky a rozhodně se nebojí vyjádřit svůj názor.

„Současný marketing funguje takto: Kupte si toto úžasné auto, které je nádherné a ekologické, které však má o polovinu menší dojezd a je trojnásobně dražší. Proto je tato kampaň prostě úplně mimo. Je vidět, že ty velké korporace v čele s Evropskou komisí si někdy myslí, že lidé žerou seno. A ne, nebojím se to takhle natvrdo říct, tohle prostě není v pořádku.“

Co se týče té sportovní roviny, i zde se slovenský komentátor vyjádřil jasně. Zkrátka a dobře prohlásil, že F1, Moto GP či rallye, jakýkoliv segment závodního průmyslu pro něj vždycky představoval něco výjimečného.

Jenže na základě jeho slov se formule 1 tváří, že je dnes nejekologičtější, než za celých 72 let. To prý ale platí pouze pro dvacet monopostů na startu.

„Celý servis okolo nich je o mnoho horší, než jak tomu bylo v minulosti. Příkladem je větší počet kamiónů, které dneska jezdí, ta uhlíková stopa je o hodně horší. V tomhle je můj názor takový, že bych byl mnohem šťastnější, kdyby na startu stálo 20 spalovacích desetiválců, ale celý ten ansábl by byl menší a ekologičtější,“ říká.

„Nechme lidem tu zábavu a závoďme každý druhý týden. I kdyby to mělo být za příplatek. Ale netvařme se, že jsme ekologičtí, když obecně váha monopostu narostla o 200 kilogramů a počet zaměstnanců se dvojnásobně zvýšil. To je jednoduše blbost, to nevychází,“ zlobí se Eisele.

„Hlavně bych zmínil další důležitý prvek – jak vlastně může být ekologické něco, co se vyrábí spalováním uhlí nebo zemního plynu? Ono je to celkem komplexní téma a vůbec se mi nelíbí ty pohádky o ekologickém zacházení, protože nejsou vůbec pravdivé,“ prozradil svůj pohled na věc.

Vstup nových značek do F1

Porsche, Volkswagen nebo Audi? Představitelé první jmenované značky před nedávným časem prohlásili, že velmi vážně zvažují vstup do formule 1, dlouho se mluví také o Volkswagenu. Co si o tomhle myslí Števo?

„No bylo by perfektní, kdybychom na startu viděli značky jako Porsche, Audi, Volkswagen, klidně i Škodovku. Ohledně toho bych však byl velmi opatrný, protože Volkswagen je obrovská značka, obrovská korporace, ale s velmi rozpačitým vztahem k formuli 1.“

„Historicky už jsme byli svědky několika náznaků, ale pokaždé to nějak nedopadlo. Logicky to vypadá, že by se měli spojit s Red Bullem a začít pro ně vyrábět motory. Tím pádem by se časem mohli napojit i na Williams. Možná teď i pokukovali po možnosti odkoupit Sauber, ale tohle jsou vyloženě zákulisní věci,“ prozradil.

Zároveň ale podotkl, že by nemělo smysl, aby posléze na startu stálo 26 monopostů. Toho jsme ostatně byli svědky v minulosti a všichni jistě dobře víme, jak to nakonec dopadlo. Deset týmů je prý plně dostačujících, i přesto však držme palce Volkswagenu, ať jim to vyjde, jelikož ve formuli 1 tyhle velké značky potřebujeme.

Na téma značek a týmů poté Števa napadla ještě jedna velmi dobrá myšlenka, která se týká Alpinu.

„To je taková loď, která si ani nejsem jistý, kam se vůbec plaví. Je to jedna velká neznámá a osobně si nemyslím, že by mateřská automobilka Renault do toho pořád přilévala peníze a přitom jezdili na nějakém sedmém až dvanáctém místě.“

Liberty Media

Co můžeme do budoucna čekat od této americké společnosti? I na tuto závěrečnou, nutno podotknout neméně zajímavou otázku, měl Števo Eisele co říct.

„Tím, že formuli 1 řídí Liberty media, americká společnost, která si bere příklad z uzavřených soutěží typu NBA, NHL, NFL, tak vědí, že tohle přináší největší ekonomický přínos všem zúčastněným. Tudíž tohle je ten hlavní byznysový cíl, který se ve formuli 1 nenapádně protlačuje.“

„Nakonec tenhle plán ani nemusí být zlý, akorát je tam riziko, že ti aktuálně silní budou ještě silnější. Také proto tu máme změnu pravidel a v neposlední řadě zavedení rozpočtového stropu, což může změnit pravidla hry a naznačit mnohé,“ přiznal na konec.

Nyní už nezbývá nic jiného, než poděkovat Števu Eiselovi za úžasný rozhovor. Přejeme mnoho štěstí a nespočet dalších kariérních úspěchů!