Slavia hrála bez chutě postoupit. Chyběl zápal jako proti Rakówu či Spartě

Čekalo se minimálně 14 bodů a postup z prvního místa, místo toho pro Slavii ve čtvrtek s osmi získanými body na kontě skončila evropská sezóna. Vedle ostudy v podobě nepostupu z lehké skupiny byla i herně derniéra červenobílých pro oko diváka nezáživná.

Slavia před zápasem věděla, že jí ani výhra nad již jistým postupujícím Sivassporem nemusí stačit na postup do další fáze. Potřebovala, aby v souběžně hraném zápase Ballkani obralo o body Kluž.

Velké letošní výhry se rodily jinak

Za dosavadní vrcholy slávistické sezóny lze považovat zápasy s Rakówem a Spartou. V obou případech celá kabina věděla, že pokud nevyhraje, pravděpodobně nesplní jeden ze sezónních cílů.

V srpnu mohla přijít o poháry, v říjnu by nabrala devítibodové manko na vedoucí Plzeň, což už by byl problém.

Do obou zápasů šla Slavie jako do skutečné bitvy. Hráči od první minuty makali a byť proti Rakówu to bylo velmi šťastné postupové vítězství, hráči to urvali srdcem. Proti Spartě nasazení rozhodlo o jasné výhře 4:0 už v prvním poločase.

Tento čtvrtek podobné zapálení chybělo. Ewerton po hřišti spíše chodil, Ondřej Lingr byl stínem toho bojovníka z derby se Spartou, celkově tým nevypadal odhodlaně.

Možná to bylo nepřítomností hecíře Davida Douděry, který by dokázal vyburcovat snad i fanouška, který fotbal nesnáší. Když přišel do hry, Slavia vypadala co do herního projevu lépe. Ale nestačilo to.

Ostudné závěrečné minuty

V závěru utkání již bylo pravděpodobné, že Kluž své vedení proti Ballkani nepustí. Fanoušci na stadionu byli s koncem v pohárech smíření, rozlučku s Evropou, kterou jim za výbornou kulisu připravili hráči, si ale rozhodně nezasloužili.

Velkým zklamáním byl také výkon Eduarda Santose, na kterém nebylo vidět to správné nasazení, sešívání pak v zápase působili, že chtějí svou účast v zápase už pouze dohrát.

Zdroj: SK Slavia Praha