Rok od čtyřgólového výprasku Sparty na Slavii. Jak se od té doby letenští posunuli?

23. říjen 2022. Jeden z nejčernějších dnů v historii Sparty. Letenští tehdy v derby podlehli Slavii vysoko 0:4 a připsali si jednu z nejhorších porážek s nenáviděným rivalem.

Do tehdejšího derby šla po dlouhé době v lepším rozpoložení Sparta. Ta zanechala za sebou sérii pěti remíz, třikrát v řadě vyhrála a poprvé od příchodu Briana Priskeho to vypadalo, že to začíná fungovat.

Slavia naopak čtyři z předchozích šesti utkání prohrála, navíc poslední výhra s Mladou Boleslaví byla hodně vydřená. Červenobílí byli na pokraji vyřazení z Konferenční ligy a ani domácí soutěž se pro ně nevyvíjela ideálně, jelikož ztráceli na první Plzeň už sedm bodů.

Poměrně dost expertů tak tehdy favorizovalo právě Spartu, jenže to se hodně spletli. Slavia do utkání vstoupila aktivně a hned v páté minutě udeřila, když příliš pomalou malou domů vystihl Václav Jurečka a nekompromisně propálil Matěje Koláře.

A sedm minut nato to bylo o dva góly. Za hranicí vápna vypálil Jakub Hromada a zvýšil na 2:0. Sparta byla jako opařená a okamžitě kapitulovala potřetí, zásah Petera Olayinky ale neplatil pro faul na gólmana Kováře.

Přesto sešívaní pokračovali v dominanci a ve 30. minutě regulérně potřetí skórovali. Kovář centr zprava nesmyslně vyboxoval a Lukáš Masopust míč uklidil umístěnou střelou přesně do levé šibenice.

V nastavení na poločasových 4:0 upravil Peter Olayinka, jenž měl po další minele defenzivy Letenských snadnou práci. Zápas čtyřgólovým výpraskem i skončil a pro Spartu se tak jednalo o obrovskou ostudu.

Potřebné nakopnutí

Jenže když se na to ohlédneme zpětně, Spartě to paradoxně více pomohlo než ublížilo. Priske ke konci podzimu přešel na změnu systému, upustil od nefungující formace se dvěma útočníky a našel Kuchtovi i Čvančarovi místo v sestavě ve formaci 3-4-3.

Dost možná tato rána pomohla i hráčům, kteří si třeba mysleli, že už jsou na stejné úrovni jako Slavia s Plzní. Tahle facka je ale vrátila na zem, přes zimu letenští pořádně dřeli a na jaře se to vyplatilo.

Od tohohle zápasu Sparta až do posledního kola s Plzní, kdy už měla jistý titul, neprohrála. Ostudná porážka s rivalem se hráčům do paměti vryla natolik, že už raději neprohráli vůbec.

A pozitivní účinky to mělo i na vedení, které vidělo, že tenhle kádr na titul nestačí a v zimě musí přijít posily. Za velmi povedené se dají považovat příchody Kaana Kairinena a Qazima Laciho, kteří měli velký podíl na titulu.

I když Awer Mabil zůstal výkony za očekáváním, nakonec také velkou měrou přispěl k titulu. V posledním duelu základní části v Liberci v nastavení proměnil dvě penalty, v nadstavbovém derby navíc v nastavení získal penaltu a tím Spartě prakticky přihrál titul.

Letenským ale drtivá porážka v Edenu pomohla i jiným způsobem. V tu chvíli už všichni Spartu prakticky vyřadili ze hry o titul a nikdo s ní nepočítal. Měla tak mnohem větší klid na práci a útočení na přední dvojici zezadu jí hodně vyhovovalo, nebyla tolik pod tlakem.

Rok se s rokem sešel a kdo očekával, že po ostudné porážce s rivalem Sparta upadne do krize, se hodně mýlil. Letenští od té doby prohráli jediný ligový zápas, vyhráli titul, dostali se do základní skupiny Evropské ligy a aktuálně vedou ligu o dva body.

Zdroj: Fortuna liga