Pavel Vrba sní o návratu do Baníku! Rozpovídal se o působení ve Viktorii Plzeň či dominanci pražské Slavie

Pavel Vrba, který nově působí u bulharského týmu Ludogorec Razgrad, poskytl obsáhlý rozhovor pro deník Právo. Rozpovídal se o konci v Plzni, proč se Viktorii nedařilo dle očekávání, o dominanci Slavie či o losu svého nového klubu v Evropské lize. Co vše přerovský rodák prozradil?

Rozhovor započal Vrba shrnutím svého působení v Plzni: „Prožil jsem ve Viktorce úžasných sedm a půl roku. K městu, fanouškům, lidem v klubu mám blízký vztah. Ale všichni víme, že závěr podzimu byl napjatý. I když druhé místo není vůbec špatné, mrzelo nás, že jsme Slavii život víc nezkomplikovali. Cítím, že změna nastat měla. Nadešel správný čas.“

K jeho odchodu z Plzně se schylovalo již nějaký čas. „Uzrávalo to. Od chvíle, kdy se klub rozloučil s Frantou Myslivečkem (sportovní ředitel a hlavní skaut), jsem o odchodu začal přemýšlet víc než předtím,“ nechal se slyšet a pokračoval: „Byl tlumičem mezi kabinou a vedením, dokázal obrousit hrany. Aby se jisté věci nedozvědělo vedení ani já. Dokázal klukům říct: Pánové, tady je hranice, za ní už ne. Rozuměl humoru, hrál fotbal dlouho. Fakt mi hodně chyběl.“

Již bývalý kouč Viktorie se vyjádřil také ke spekulacím o vyhořelosti jeho osobnosti i týmu: „Ať se tvářím jakkoli, některá média si vždycky něco najdou. Kdybych křičel, psalo by se, že jsem cholerik. Kdybych stál klidně, byl bych nepřítomný. Nebyl jsem rezignovaný, chtěl jsem být přece úspěšný! Udělali jsme solidní práci, hrála zde zajímavá mužstva v čele s Realem Madrid. Až budu druhou štaci ve Viktorii s odstupem času hodnotit, budu tvrdit, že byla výborná. Teď přijde nový trenér, uvidíme, jestli nejvyšší ambice dokáže naplnit. Přeji si, aby ano.“

O novém kouči začala Viktoria jednat již v srpnu, tedy ještě v době, kdy byl u týmu Vrba. „Neurazilo mě to. Vzpomínám si, jak mi pan Kahoun (pozn. – někdejší šéf Baníku) neprodloužil v Baníku smlouvu po mistrovském titulu. Tehdy jsem koukal, dodneška mě to mrzí. To mě dostalo mnohem víc. Vedení Viktorky vědělo, že mě kontaktují jiné kluby. To byl signál, aby začalo jednat. Já beru, že jsem ve Viktorce dostal oranžovou,“ zavtipkoval Vrba.

Nyní je však v Bulharsku, kde o něj stáli delší dobu: „První kontakt proběhl v době, kdy jsme hráli o Ligu mistrů. Nepřemýšlel jsem tenkrát, že odejdu. Teď nastala jiná situace, nabídku jsem se rozhodl přijmout. Měl jsem i jiné, finančně zajímavější. Razgrad mě však zaujal, připomíná mi Plzeň. Má nejvyšší sportovní ambice. V Bulharsku je momentálně číslo jedna, hraje pravidelně evropské poháry.“

Oproti Plzni, kde pracoval spíše s hráči z České republiky a Slovenska, bude mít v týmu mnoho cizinců. Jak se s tím vypořádá? „V Machačkale bylo také třináct cizinců, mám průpravu. Tam když jsem přišel, v kabině sedělo třináct hráčů. Spíš to bylo na čtyřhru než na fotbal. Další přicházeli postupně, někteří těsně před začátkem ruské ligy. Ludogorec je daleko stabilizovanější. Také kádr obměňuje, ale citlivě. Vyjel jsem si jeho posledních šest zápasů. V zimě máme dvě soustředění v Turecku, budu mít dostatek času, abych mužstvo poznal.“

Na jaře Ludogorec čeká ve vyřazovací části Evropské ligy Inter Milán. „Je příjemné, že Inter jsem viděl dvakrát proti Slavii v Lize mistrů. V Miláně byla Slavia fantastická, v Praze Italové ukázali obrovskou sílu. Spíš mi tedy po losu přeběhl mráz po zádech,“ prohlásil.

Při zmínce o Slavii se Vrba mohl vyjádřit k tomu, proč jsou Pražané v rámci naší ligy natolik dominantní: „Vnímám obrovský rozdíl mezi Spartou a Slavií. Zatímco Sparta se dřív zaměřovala na zahraniční hráče, Slavia poslední sezony cílí na tuzemský trh, což je pro Plzeň problém. Předtím končili nejlepší hráči z české ligy ve Viktorce, teď, vzhledem k vyšší finanční síle Slavie, v Edenu. Měli jsme vytipovaných spoustu kluků, kteří nyní působí ve Slavii.“

Na poznámku, že mu bylo vyčítáno nasazování a lpění na starých hráčích, reagoval následovně: „Pokud porovnám sestavu rok a půl starou s nynější, je v ní hodně změn. Není pravda, že jsme hráli se starými. Kvalita však zaostávala za představami. Od některých jsem čekal víc, další byli zranění. A jiní, důležití, skončili. Nedokázali jsme je nahradit kvalitou.“

„Když si jen vzpomenu na Horviho. Měl iks roků i svoje mouchy, přesto byl geniální. Stejně Pilař, Petržela, Bakoš a další. V určitém období pro Plzeň udělali strašně moc. Je otázka, zda ti současní dokážou tyto borce nahradit. Horviho parta byla výjimečná naprosto ve všem. Když se něco dělo, tak se dělo. I mimo stadion. Připadá mi, že současný tým je v uvozovkách moc hodný. Když jdou kluci na kafe, pomalu se bojí, aby je někdo nezdupal. Asi jim chybí ten drajv Horváthovy bandy.“

Podle Vrby nynějšímu týmu Plzně přirozený vůdce chybí. „Když Horvi zavelel, říkal jsem v legraci, že je jako kvočna, za kterou běží její kuřata. Horvi měl pod sebou Rezky, Čišovské a další bombardéry. Nynější mužstvo klasického vůdce nemá. Leckdy to s nimi bylo složité, ale  věděl jsem, že o víkendu budou skvělí. Že odvedou stoprocentní práci,“ dodal.

Na otázku, zda-li jej některý hráč rozpálil na nejvyšší míru, reagoval: „Několikrát. Naštěstí všichni přežili včetně mne. Například na zimním soustředění na Kypru. Tehdy ve Famagustě chytal Matúš Kozáčik, kluci ho jeli navštívit. V půl desáté večer jsem si všiml, že nás je v hotelu málo. Najednou se kolem recepce přehnala skupinka v čele s Horvim. Když jsem na ně uhodil, nejmenovaný hráč mě odzbrojil. Otočil se na Horviho a pronesl: Říkal jsem ti, že máme jít domů, ale ty jsi pořád tvrdil, že máme čas.“

„Když jsem přicházel do Plzně, byl jsem jen nějakej Vrba. Čekal na mě nevzhledný areál, stařičká brána borců. Sváděl se boj s atlety o rekonstrukci stadionu, chyběly tréninkové plochy. Minulost a současnost je jako nebe a dudy. Jsem hrdej, že jsme si na mnoho věcí dokázali vydělat v evropských pohárech. Byl jsem součástí celého klubu, podílel se na jeho růstu. Aby mohl jít cestou, kterou si před jedenácti lety nikdo nedokázal představit. Teď na chvíli zmizím do zahraničí. Pokud v Razgradu vydržím dva a půl roku, uvidíme, co se bude dít potom. Jestli se třeba vrátím do svého vysněného Baníku,“ zakončil Pavel Vrba rozhovor.