Otevřeně se Zbyňkem Hložkem o začátcích, rodinném obětování, ale také o synovi Danielovi, který otevřel dveře svému bráškovi

Měl jsem možnost se potkat s velmi inspirativním obyčejným mužem, který si na nic nehraje, ba naopak si je vědom toho, že má dennodenně velký vliv na jednoho z největších talentů českého fotbalu. Nutno říci, že by bylo neférové zapomenout na staršího bratra Daniela Hložka, který velmi napomohl tomu, že Adam Hložek je od mladí vychováván vyhlášenou sparťanskou akademií. Zbyněk Hložek, tatínek dvou bratrů Daniela a Adama, se nám otevřeně rozpovídal o začátcích, velkém talentu Daniela, ale také o rodinném obětování, bez kterého by to nejspíše nešlo a nefungovalo.

Hrál jste na vrcholné úrovni házenou, starší syn Daniel začínal také s házenou, jak to bylo u Adama?

Tak jak říkáte. Já hrál házenou, starší syn Daniel začínal také s házenou, ale za rok přešel k fotbalu, což pak u Adama znamenalo, že začal rovnou s fotbalem.

Začalo to tím, že jsme chodili s Danielem na fotbalové hřiště a Adam automaticky v pěti letech chodil na to hřiště s námi.

Řekněte nám něco o svojí kariéře házenkáře?

Moje kariéra házenkáře začala nejprve atletikou, dělal jsem skok do výšky, hod oštěpem a běh na 100 a 300 metrů.

Pamatuji si, že kolem třináctého roku jsem běžel závody republiky v běhu na 300 metrů, kde jsem zaběhl velmi dobrý čas a byl jsem přemlouván Zbrojovkou Brno, abych k nim šel dělat atletiku. Nakonec ale zvítězila házená, protože všichni kamarádi hráli v tu dobu házenou.

O jakou úroveň se jednalo?

Hrál jsem na ligové úrovni, takže jsem si v České republice zahrál nejvyšší soutěž nejprve v Ivančicích a pak jako profesionál v Brně.

Takže dá se říct, že tohle je odpověď na to, proč je Adam takto dobře atleticky připravený?

Nejenom Adam, ale i Daniel jsou na tom atleticky a rychlostně velmi dobře.

Jaký byl váš syn Daniel na hřišti, byl také útočným typem?

Ano, Daniel je také útočník, ale na rozdíl od Adama je levonohý.

Pokud porovnáme parametry, tak Daniel má 191 cm, takže by to byl výborný, důrazný a gólový útočník. Nakonec to potvrzuje i v Ivančicích, kde střílí branky.

Nabízí se otázka, proč to ještě nezkusí na profesionální úrovni?

Když se s Danielem o tom bavím, tak zjišťuji, že je šťastný se svým životem a už by neměnil.

Jakou nyní hraje Daniel soutěž?

V Ivančicích hraje krajský přebor.

Co přesně se stalo Danielovi, že musel ukončit profesionální kariéru?

Tehdy bylo Danielovi šestnáct let, kdy se mu jednoho dne na tréninku zamotala hlava a odvezla ho sanitka do nemocnice.  Po vyšetření nikdo nedokázal přesně určit co se mu přesně stalo, zda se jedná o mozkovou mrtvici, nebo o co se přesně jedná.

Po nějakých dalších vyšetřeních jsme zjistili, že Danielovi našli v hlavě nádor, naštěstí nezhoubný, který občas zlobí. Většinou při větší aktivitě, kdy krev začne více proudit, tak to v hlavě začne pracovat a začne to zlobit.

Jak se tahle problematika vyvíjí dále?

V dnešní době už je to tak, že tento problém je úplně minimální a už to Daniela neomezuje. Naučil se s tím fungovat, hraje fotbal, sportuje, pracuje.

Jaké to pro Vás všechny bylo?

Řekli jsme si společně, že fotbal není všechno a ustoupili jsme tomu tlaku. Nyní je Daniel velmi šťastný a podporuje ve všem svého bratra Adama.

zdroj: Zbyněk Hložek

V kolika letech jste začal vnímat, že Adam by mohl být opravdový talent?

To se přiznám, že celkem brzo. Protože Adam, už od svých sedmi let, ty svoje vrstevníky tolik převyšoval technicky, pohybově, soubojově, mentálně i gólově, že kolem dvanáctého roku bylo jisté, že by mohl být mimořádný talent, pokud se to nepokazí nějak zdravotně.

Jak to probíhalo dále?

Samozřejmě ve čtrnácti letech už to viděli všichni okolo, včetně evropských skautů, kteří chtěli Adama na stáže do svých akademií.

Můžete nám pro příklad uvést o jaké velkokluby šlo?

Jednalo se například o Bayern Mnichov, Ajax Amsterdam, Juventus Turín, Inter Milán. Velký zájem měl Arsenal Londýn, kde jsme byli dvakrát na stáži a také Manchester City, tam to bylo velmi konkrétní a dá se říct i na spadnutí.

Jaké je vychovávat jednoho z největších talentů našeho fotbalu v dnešní době, kdy je každý pod neustálým drobnohledem?

Já už to upřímně vůbec nevnímám, protože to bereme jako takovou rutinu.

Nejdříve jsme tohle absolvovali se starším synem, nyní tohle absolvujeme s mladším synem a je to samozřejmě o tom obětování.

Teď už vím, že jako rodina tomu musíte dát všechno. Obětujeme tomu dovolené, práci, rodinné oslavy prostě všechno.

Možná to zní jako klišé, ale opravdu je to tak, musíte tomu obětovat naprosto všechno.

Ve velmi brzkém věku jste se přestěhovali z Brna do Prahy.  Co Vám tento přestup dal a naopak vzal? A jak to celé vzniklo?

Vzniklo to tím, že si Sparta vybrala nejdříve staršího syna Daniela, ale samozřejmě moc dobře věděli i o Adamovi.

Takže, když starší syn zhruba v patnácti přestupoval do Sparty, v té době bylo Adamovi dvanáct let a už v tomto věku všichni věděli, že v Adamovi dřímá obrovský potenciál.

Nabízí se, zde velmi podobná paralela jako u bratrů Rosických?

Já si osobně myslím, že to bylo trošičku prozíravé, že když kupovali staršího syna, tak si trošičku mysleli i na Adama, takže i z toho důvodu vznikla dohoda, že půjdou oba. Tak jako to například historicky proběhlo u bratrů Rosických.

Co vám tento přestup vzal?

Vzal nám rodinu, blízké kamarády, spousty času, energie a financí, alespoň na začátku.

A naopak dal?

Na druhou stranu nám tento přestup přinesl další možnosti, obzory, mnohem lepší tréninkové procesy, zázemí a celkově lepší podmínky na Spartě, které určitě napomohly tomu, kde Adam nyní je.

zdroj: Zbyněk Hložek

Proč právě přestup do pražské Sparty?

Když to shrnu, tak protože jsme věděli, že jdeme do toho nejlepšího.

Nebo zpětně, když tohle všechno vyhodnocuji, tak jsem si říkal, pokud bychom měli udělat nějaký přestup, tak chci jít do toho nejlepšího. Právě proto jsme šli do Sparty.

Jak se dá skloubit studium s vrcholovým fotbalem?

Strašně těžce. Musím přiznat, že s tím velice bojujeme, jak s manželkou, tak se synem. My ho do toho tlačíme, aby si domlouval termíny zkoušek, konzultací, ale je to složité.

Když šel Adam do áčka Sparty, tak byl ještě v deváté třídě, takže tu střední školu v podstatě ani nezačal jako řádný student, ale studuje střední od začátku dálkově, takže má individuální plán, ale opravdu je to velmi složité.

Jaký tým se Vám líbí herně? A proč právě on?

Mě se líbí Dortmund a Lipsko.To jsou dva týmy, které to dělají velmi dobře.

Samozřejmě těch týmu po světe je spousty, ale když vidím Dortmund a Lipsko, jaké tam jsou pohybové dispozice, herní styl, celkově podmínky, zázemí, tak je to celkově o pár levelu výše než v České republice.

Jak se snažíte s Adamem pracovat na osobním rozvoji mimo fotbalové hřiště?

Snažíme se tlačit na Adama ohledně regenerace, fyzioterapie. Dbáme na kvalitní stravu, aby jedl kvalitní věci.

V další fázi se snažíme z hlediska jazyka, takže chodí na kurzy angličtiny. Jako další věc chodí Adam na gymnastiku, kde zlepšujeme koordinaci pohybu, odrazovou sílu a koordinaci těla.

Mohlo by vás zajímat

Komentáře

  1. Pane Hložek, já vám to věřím, že jste pro Adama připravil ty nejlepší podmínky. Ono je to na něm i vidět. Přeji mu a celé vaší rodině, hlavně zdraví a ať nás fotbalové blázny ještě dlouho baví svojí hrou. A jako sparťan si přeji aby ještě pár roků ve Spartě vydržel a pomohl jí zpět na výsluní. O to že pro něj a potažmo pro celý náš fotbal uděláte to nejlepší se nebojím, je vidět, že to máte v hlavě dobře srovnáno.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Oblíbené

Bundesligové okénko: Ohlédnutí za 28. kolem

Po 28. kole Bundesligy se dá směle tvrdit, že o titulu je prakticky rozhodnuto. Bayern Mnichov má na čele tabulky sedmibodový náskok...

Sparta doplatila na impotentní útok a slabou obranu. Prohra jde ale i za Kotalem

Sparta po koronavirové pauze hostila na svém stadionu plzeňskou Viktorii. Ze začátku utkání byla aktivnější, ovšem byly vidět dlouhodobé nedostatky v zakončení...

Zapomenutá angažmá – Liverpool: hrůzostrašné zranění i neefektivní ukrajinský útočník

Nejsledovanější kluby světa, miliony fanoušků po celém světě, náročný a nabitý program a velká konkurence v týmu. Ne každý fotbalista, i ten...