Okénko minulosti: Josef Vojta bral v roce 1960 evropský bronz, slavného Jašina však nepřekonal

Ve věku nedožitých 88 let odešel Josef Vojta, stříbrný medailista z Letních olympijských her v roce 1964 v Tokiu, legendární bojovník sparťanského týmu. Byl ovšem i členem československého výběru, který na prvním mistrovství Evropy v roce 1960 ve Francii dobyl bronzovou medaili. On se však zapsal ne zrovna půvabným počinem – neproměnil penaltu.

Tým trenéra Rudolfa Vytlačila prošel úspěšně kvalifikací a ve čtvrtfinále vyřadil Rumunsko, na závěrečném turnaji se čtyřmi účastníky nastoupil v semifinále v Marseille proti Sovětskému svazu.

„Na Rusáky jsme vždycky byli nabroušení a toužili je pokořit,“ vzpomínal Vojta na zápas, který v sobě nesl silný politický podtext. „Trousili jsme všelijaké poznámky, ale potichu,“ uvědomovali si, že výprava je bedlivě sledována ´očky´ státní bezpečnosti.

Zlomový okamžik přišel pro něj v 67. minutě za stavu 0:3 pro soupeře, kdy italský rozhodčí Cesare Jonni nařídil ve prospěch československého výběru pokutový kop. Postavil se k němu Vojta.

„V Ústí a ve Spartě jsem kopal penalty pravidelně a trenér Vytlačil mě určil jako exekutora,“ vysvětloval, proč si míč nevzali vyhlášení střelci jako Kvašňák, Bubník, Dolinský či mozek mužstva Josef Masopust.

Bohužel selhal. Obrovitého Lva Jašina poslal na druhou stranu, netrefil však branku. Poctu, že překonal v mezistátním zápase jednoho z nejlepších brankářů světa, držitele Zlatého míče nejlepšího fotbalisty Evropy za rok 1963, tak zahodil.

„Určitě by to mělo váhu,“ uznával, že mohl mít luxusní zápis do své statistiky. „Chtělo to však trefit branku, to je základ,“ bral s humorem své pochybení.

Vítězství nad domácí Francií v boji o třetí místo znamenalo aspoň zisk bronzové medaile. Moc ji však v socialistickém státě neocenili.

„Na Ruzyni nás čekalo jen několik papalášů z ČSTV, potřásli nám rukou a poplácali po rameni. To bylo vše,“ přibližoval Vojta, jakého uznání se dočkali za cenný kov z premiérového kontinentálního šampionátu.

Nějaké vyznamenání či dokonce prémie, o tom mohli fotbalisté jen snít.

Zdroj: Wikipedia, AC Sparta Praha