Odpustí majitelé Newcastlu manažerovi, když nepostoupí do Ligy mistrů?

Už třetí sezónu můžeme sledovat úplně jiný Newcastle, který si pořídila saúdskoarabská skupina PIF a rozšířila tak plejádu „ropou sponzorovaných“ klubů, která stále roste. Fanoušci Magpies musí uznat, že si po letech ne zrovna ideálních výsledků, došlo v v jejich klubu k pozitivním výsledkovým změnám. Nyní ale přišel menší útlum.

Ve 130 let staré historii klubu se stalo jen šestkrát, že byli posláni o patro níže, a Miku Ashleymu, který klub spravoval více než celou jednu dekádu, se to s Magpies podařilo dvakrát. I přes Ashleyho původní sliby fanouškům pro ně horní patra tabulky ale byly sci-fi a do pohárů je nedovedl. A tak přišli noví majitelé, kteří koupili osmdesát procent podílu za 300 milionů liber, RB Sports & Media a PCP Capital Partners vlastní deset procent klubu.

Jedna z velkých otázek byla, kdo se postaví do čela týmu, protože bylo nad slunce jasné, že Saúdové budou chtít „pustit žilou“, jako to mají v oblibě skoro vždy. A to i přes jejich prvotní vyjádření, která obsahovala slova jako dlouhodobý projekt a podobná zaklínadla, kterým stejně mnozí odmítali uvěřit. Ne, že by se do toho snad pustili bezhlavě, ale od dvouletého působení manažera Eddieho Howeho investovali do klubu 280 milionů liber, což v měřítku velké šestky není přemrštěná cifra, ale pořád suma, o které se může mnohým klubům jen zdát.

Navíc s velkou pravděpodobností budou muset znovu sahat do peněženky i tuto zimu. Otazník visel nad křeslem manažera. To na podzim 2021 obsadil již zmíněné Howe, který sice neměl zkušenosti s tak kvalitním kádrem, jaký Newcastlu plánuje mít, ale za to byl brán za jednoho z nejnadějnějších koučů v Anglii. Nyní už se o něm mluví jako o možném nástupci Garetha Southgata a je známý i pro svou kariéru hráče v dresu Bournemouthu nebo později v Portsmouthu.

Právě v Bournemouthu, kde svoji aktivní hráčskou kariéru kvůli kolenu ukončil, se později ukázal jako opravdu talentovaný manažer a pod tlakem prakticky z ničeho vybudoval klubu pozici, v jaké mají šanci být i dnes, od bojů o záchranu v League One dostal Cherries do Premier League. Newcastle do něj vložil důvěru, i přestože ve své poslední sezóně s Bournemouthem spadl.

První sezónu u Magpies dostal hned v zimě Guimaraese, Wooda a Burna s Trippierem, začal na nich stavět a doteď je většina z nich kostrou týmu. V létě už jen doplnili o Willocka. Newcastle nakonec v první sezóně sice skončil až jedenáctý, ale tu další už Howe představil v plné síle jeho představu o fotbalu, pomohla jim k tomu další akvizice v podobě Isaaka a celkově 130 milionů liber se jen mihlo v dáli.

V létě se hodně spekulovalo, která hvězda nakonec v Newcastlu skončí a skloňovali se jména jako Mbappé, Neymar a další, ale klub to nakonec udělal úplně jinak a místo toho přivedl nová jména. Navíc se pod manažerem Howem konečně našli hráči jako Murphy, Almiron nebo Joelington, což se mu nyní při absencích některých opor dost hodí.

Svou první kompletní sezónu „přetavil“ Howe se svým týmem ve čtvrté místo a účast v Lize mistrů, kde ve skupině smrti nedokázali sebrat ani třetí místo, to je však příběh až té letošní sezóny. V té minulé nám Newcastle představil to, co jej bude v nejbližší době zdobit, a tu první, neúplnou nechali za sebou.

Už od první letní přípravy Howe staví tým ve formátu 4-3-3 s intenzivním napadáním a čísla zisku na soupeřově polovině měli/mají jedny z nejlepších v lize. Křídla se soupeře snaží tlačit do středu hřiště, kde na hráče s míčem vyvíjí největší tlak. Magpies brání poměrně vysoko, což jde ruku ruce s jejich agresivním stylem. Nedělá jim problém hrát trpělivě odzadu a Guimaraes je jedním z klíčových postav tohoto úspěchu. Zhruba tak nějak by se dal popsat současný Newcastle pod vedením útočně laděného trenéra, jakým Eddie Howe bezpochyby je.

Letošní sezóna to však moc nedokazuje, i když se zatím za propadák označit nedá. Ve všech zmíněných statistikách se Newcastle rapidně zhoršil, soupeři letos jejich střed pole dokáží efektivně trestat a předvedly to proti nim letos skoro všechny velké týmy, které v loňské sezóně dokázali Magpies porážet.

V létě opět přišly posily a i ty stojí za jedním z letošních problémů, protože Tonali za 64 milionů eur a Barnes za 44 milionů eur toho doposud moc neodehráli a jen jediná letní posila – Livramento, se zařadila na levý kraj a hraje. Tonali navíc dostal desetiměsíční „ban“ za aféru se sázkami a Barnes se zranil ještě před startem základních skupin Ligy mistrů.

Magpies nicméně z Ligy mistrů vypadli, zrovna tak z domácího poháru a pro vlastníky „zvyklé si kupovat úspěch“ to určitě začíná značit malý vykřičník, protože zjevně budou na konci sezóny očekávat znovu to samé a bude zajímavé sledovat, jak moc pro ně ta vyjádření o dlouhodobé vizi znamenala.

Jak moc případného letošního neúspěchu jsou ochotni Howemu tolerovat? Pořád jsou s Ligou mistrů v kontaktu, ale i tak se s jejich utrácením brzy dostanou do bodu, kdy pro ně bude milionářská soutěž nutností.

Zdroj: BBC, Newcastle United