Spojte se s námi

Ostatní

Kolkata derby: Největší fotbalové derby v Asii má na svědomí Indie

Zveřejněno

dne

Nejpopulárnější sport v Indii je kriket. I díky tomu si většina lidí může myslet, že jediné sportovní události s návštěvností přes 100 000 mohou patřit právě tomuto sportu. Není to však pravda. Kolkata derby, respektive kalkatské derby, je nejen největší fotbalová událost v Indii, ale napříč celou Asií a na celém kontinentu neexistuje v rámci fotbalu větší rivalita mezi dvěma kluby.

Zdroj: youtube.com

Indie je sice druhou nejlidnatější zemí této planety, přesto není nijak známá či proslulá skrz své fotbalové kořeny. Indická reprezentace se nikdy neprobojovala na mistrovství světa a momentálně se nachází na 97. místě ve světovém žebříčku FIFA. Proto může lecjakého Evropana překvapit, jak obrovské derby se tu koná a jakou tradici má. Kolkata derby je zkrátka výjimečnou záležitostí a největším fotbalovým derby napříč celou Asií.

Za zmínku pak určitě stojí, proč vlastně v Indii není fotbal tak populární jako jiné sporty. Když fotbal jako sport získával na popularitě, tak Indie byla samozřejmě pod nadvládou Británie. Nízká popularita fotbalu pak tkví v tom, že po světě šířili fotbal především angličtí technici, studenti či námořníci. Ti však v Indii moc nebyli. Angličané v Indii byli převážně aristokraté a fotbal pro ně byl spíše plebejským a nevýznamným sportem. Naopak aristokraté měli rádi tenis, kriket či pozemní hokej. A to se v Indii drží doteď. Výjimkou je Kalkata, díky níž mohu nyní psát právě o Kalkatském či Kolkata derby. Druhou výjimku pak tvoří ještě bývalá portugalská kolonie Goa.

Celostátní fotbalová liga pak byla v Indii založena až roku 1997 a hrají v ní převážně celky právě z Kalkaty či zmíněné bývalé portugalské kolonie.

Zdroj: pinterest.com

Jaké týmy se vlastně Kolkata derby účastní? V první řadě Mohun Bagan, což je klub založený v roce 1889. Jedná se o nejstarší klub v Indii vůbec a zároveň patří mezi nejstarší týmy v celé Asii. Klub stál u zrodu Kalkatské ligy v roce 1898. Samozřejmě to vše bylo ještě v době, kdy Indie patřila Britům.

Právě Britové jsou jedním z důvodů, proč Mohun Bagan patří mezi nejvýznamnější kluby v Indii. Proč? Protože 29. července 1911 byli prvním indickým klubem, který kdy dokázal porazit anglický celek. Šlo o výhru 2:1 nad anglickým klubem East Yorkshire Regiment. Od tohoto momentu je Mohun Bagan považován jakožto národní indický klub a tato výhra byla velikou psychickou vzpruhou v boji za indickou nezávislost. O utkání dokonce byl natočen celovečerní film, což jen podtrhuje jeho důležitost. Od roku 2001 se dokonce v tento den slaví „Mohun Bagan’s Day“ na počest důležitého vítězství.

Hráči Mohunu Bagan pak pravidelně tvořili kostru indické fotbalové reprezentace a při největších úspěších Indie ve fotbale byl kapitánem vždy někdo právě z Baganu. O jaké úspěchy se jednalo? Vítězství na Asijských hrách 1951 a 1962, čtvrté místo na olympiádě 1956, stříbro na Mistrovství Asie ve fotbale 1964.

Zdroj: thebridge.in

Druhým týmem je East Bengal. Ten vznikl v roce 1920 z tak trochu kuriózních důvodů. Generální ředitelé Mohunu Bagan byli frustrovaní z toho, že jejich tým odmítl do jednoho velkého utkání nasadit svého hvězdného hráče a tak se rozhodli založit nový klub ve stejném městě. A nenasazeného hvězdného hráče si samozřejmě do svého nového klubu vzali s sebou.

Přestože druhý East Bengal vznikl v roce 1920, k prvnímu vzájemnému utkání došlo v roce 1925. Podle čeho se pak fanoušci rozhodovali, na kterou stranu se vlastně mají přiklánět? Rodáci přímo z Kalkaty fandili Mohunu Bagan, tedy ­„národnímu indickému klubu“ a je to vcelku logické, jelikož pro Indii klub znamenal mnoho. Zatímco imigranti a přistěhovalci z východu podporují East Bengal.

Jednalo se o přirozený vývoj, jelikož tato společenská a politická rivalita zde existovala již dříve. Vznikem druhého klubu v Kalkatě se to ale ještě posílilo a populace v hlavním městě spolkové země Západního Bengálska se rozdělila na dvě poloviny.

O 77 let později, tedy v roce 1997, se toto obrovské derby zapsalo navždy do historie. Na vzájemné utkání dvou rivalů dorazilo přes 130 000 fanoušků a stalo se tak sportovní událostí s nejvyšší návštěvou v historii celé Indie. Tento rekord si derby drží dodnes. V utkání vyhrál novější z celků – East Bengal. Zajímavostí je, že hattrick za klub během utkání vstřelil Bhaichung Bhutia, což je jediný indický hráč, který kdy hrál v Premier League a v Kalkatském derby je historicky nejlepším střelcem. Vstřelil v něm 19 branek a nastupoval za oba týmy.

Jak je již tedy zřejmé, oba týmy jsou jakousi pomyslnou páteří indického fotbalu. Jen Kalkata má přes 4 miliony obyvatel, ale fotbalový dosah z tohoto města se rozprostírá po celé Indii. Oba týmy mají skupiny fanoušků po celé Indii, stejně tak někteří lidé dojíždí na derby tisíce kilometrů a velká poptávka je rovněž po televizních přenosech. „O výsledek kalkatského derby se zajímá více lidí, než o reprezentaci Indie nebo ostatní indické týmy dohromady,“ prozradil jeden z fanoušků.

Co se však týká fanoušků a jejich vztahů, není to v den derby úplně ideální. Utkání totiž dává fanouškům šanci soupeřit mezi sebou a tak není moc prostoru pro přátelství. „Lidé jsou tady obvykle milí, ale v den zápasu je to hodně jiné. Nadávání a urážky vždy tak trochu patřily k bengálské fotbalové kultuře, ale dnes už neexistují žádná dobrá slova, jen ta špatná,“ komentuje situaci mezi oběma tábory další z fanoušků.

Zdroj: bbc.com

Jakmile se blíží začátek zápasu, atmosféra houstne. Ulice se zaplní fotbalovými fanoušky obou týmů a všude lze spatřit jen klubové barvy dvou táborů. Obchodníci, kteří prodávají v ulicích, si namalují obličej do barev svého klubu a prodávají různé repliky fanouškovských předmětů a společně se svým davem míří ke stadionu. Nutno podotknout, že ceny lístků jsou poměrně za dobrou cenu – v přepočtu na koruny necelá stovka. Vzhledem k tomu, že se jedná o největší derby v celé Asii, je to skvělá cena. Samozřejmě při pochodech ke stadionu nesmí chybět zpěvy chorálů.

U toho všeho nechybí ani policie, která zasahuje proti násilnostem a konfliktům.

Jakmile však utkání skončí, fandové vítězného týmu se objímají, tančí a radostně odcházejí ze stadionu, zatímco druhému táboru zůstávají pouze oči pro pláč. Z vítězného tábora – v posledním vzájemném derby zvítězil celek East Bengal – se pak ozývá pokřik: „Vyhráli jsme derby, koho zajímá liga?!“ Pro East Bengal se jednalo o první výhru v derby po 33 měsících, tedy bez tří měsíců po téměř třech letech. Zápas se konal v prosinci, další vzájemné derby následuje už 27. ledna.

„Fotbal je způsob, jakým jsme se spojili a jakým bojujeme. Po celá léta je tento zápas bojem o totožnost města. Jak v časech okupace, tak v časech nezávislosti, války či přistěhovalectví. Fotbal nám dává šanci potvrdit, že sem patříme a že tady je i naše místo,“ komentuje fanoušek klubu East Bengal důležitost a význam derby, načež dodává: „Koho zajímá liga nebo kde v tabulce skončíme? Vyhráli jsme derby!“

S velkou tradicí souvisí také velký počet vzájemných utkání. Mohun Bagan a East Bengal se už utkali ve 366 případech, přičemž 323 z těchto utkání bylo soutěžních. Co se týká soutěžních zápasů, pozitivnější bilanci má novější klub – East Bengal. Ten zvítězil ve 121 utkáních, zatímco Mohun Bagan si připsal „pouze“ 91 výher. Remízou pak skončilo 111 vzájemných duelů.

A přestože se většinou jedná o dva ne úplně přátelské tábory, právě při posledním derby se obě strany spojily a k vidění tak bylo gesto, které přesahuje hranice fotbalu.

Zdroj: thebridge.in

Fanoušci obou klubů si totiž vzájemně zavzpomínali na již zesnulé podporovatele, kteří pravidelně navštěvovali zápasy svých týmů a tak si oba tábory prokázaly respekt. Před utkání společným pochodem a během utkání dokonce několika společnými transparenty. V těch byly například výzvy, aby se rivalita mezi kluby udržovala pouze po dobu utkání a aby po něm neprobíhaly žádné nepokoje. Samozřejmostí pak byly i transparenty, na nichž byli zesnulí fanoušci vyobrazeni.

Jedná se tak o další důkaz ze světa fotbalu, že i znepřátelené tábory se vždy mohou semknout a jít příkladem, když jde o něco víc. Lidskost je stále mezi námi a kalkatské derby to během prosincového utkání skvěle ukázalo. Zároveň je svým způsobem reklamou na asijský fotbal, který v Evropě není příliš populární a známý, přestože minimálně toto derby rozhodně stojí za návštěvu. Alespoň tedy v případě, že jste fotbalovými fanoušky, kteří rádi poznávají fotbalovou exotiku a nové fotbalové kultury!

Reklama
Klikněte pro komentář

Zanechte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Fortuna liga

Klíčové události Libora Kozáka: V 19 premiéra v Serii A, ale i osudový skluz, kvůli kterému téměř dva roky nehrál fotbal

Zveřejněno

dne

Fotbalisté Slovanu Liberec ve středu potvrdili, že se k týmu připojí zkušený útočník Libor Kozák. Devětadvacetiletý opavský odchovanec před pár dny rozvázal smlouvu s italským Livornem a po jedenácti letech se vrátil do vlasti. Připomeňte si pět zlomových událostí v jeho fotbalové kariéře.

Libor Kozák ještě v dresu italského Lazia. Zdroj: Česká televize

1) 1. ledna 2014 – zlomenina holenní a lýtkové kosti

Spoluhráč z Aston Villy Ciaran Clark Kozákovi na Nový rok na tréninku hráčů, kteří se den před tím nedostali do sestavy nebo hráli jen pár minut, skluzem zlomil lýtkovou a holenní kost. Českému útočníkovi začaly zdravotní trable, které trvaly téměř dva roky.

„Clark mě sejmul přímo na holeň s intenzitou, jaká by mě překvapila i v zápase. Kluci později říkali, že to luplo, jako když zlomíte větev. Já si neuvědomuju, že bych ve vteřině, kdy jsem šel k zemi, něco slyšel. Pravou nohu jako bych neměl, vůbec jsem v ní necítil sílu. Zase jsem sebou seknul a v šoku se na ni podíval. Trčela z ní velká boule. Tři spoluhráči prý dokonce zmizeli do kabiny. Jak uviděli moji holeň, udělalo se jim špatně,“ řekl Kozák pro bezfrazi.cz.

První zápas pak absolvoval až za Aston Villu U21 8. dubna 2015, kdy odehrál 67 minut proti Wolverhamptonu. Poté však přišly další zdravotní problémy (kotník, záda). Celý zápas zvládl až 12. ledna 2016 proti Crystal Palace.

2) 15. května 2013 – skončila další sezona Evropské ligy, ve které byl Kozák nejlepším střelcem

Sezona 2012/13 byla nejlepší v Kozákově kariéře. Střelecky se mu dařilo hlavně v Evropské lize, kde svými brankami Lazio táhl. Celkově nasázel 8 gólů. Římanům pomohl do čtvrtfinále, ve kterém však Lazio nestačilo na Fenerbahce.

3) 2. května 2009 – první start v Serii A

V devatenácti letech poprvé okusil atmosféru Serie A. Premiéru si odbyl hned proti Interu Milán. V zápase, který Lazio prohrálo 0:2, odehrál šest minut.

„Hrálo se večer. Na jednom z nejslavnějších stadionu světa San Siru. Bylo plno a mně připadalo, že ta postava v mém dresu ani nejsem já. Běhal jsem, kopal, dělal jsem věci, které znám a umím, ale jako bych to všechno sledoval odněkud z jiné reality. Měl jsem prázdno v hlavě, tělo od ní bylo odpojené,“ svěřil se Kozák.

Takto se Libor Kozák radoval z jedné ze svých tref za Aston Villu. Zdroj: twitter FC Slovan Liberec deutsch

4) 10. září 2013 – premiérová trefa v národním týmu

Od března do listopadu 2013 se Kozák pyšnil statutem reprezentanta. Tehdejší kouč národního týmu Michal Bílek urostlému útočníkovi věřil, protože se mu střelecky dařilo v Laziu a čerstvě přestoupil do Aston Villy. Dlouho na sebe nenechala čekat ani první trefa v národním týmu. Kozák ji docílil v kvalifikačním duelu o MS 2014 proti Itálii, když halfvolejem překonal Buffona. Italové ale skóre brankami Chielliniho a Balotelliho z penalty otočili a vyhráli 2:1. Definitivně se tak kvalifikovali na světový šampionát do Brazílie.

5) 21. září 2013 – první gól v Premier League

O pár dnů později po první brance v národním týmu, přišla i ta v Premier League. Kozák v duelu proti Norwichi začínal na lavičce, ale ve 28. minutě se zranil Cristian Benteke a trenér Paul Lambert ukázal právě na českého útočníka. Kozák hned po dvou minutách na trávníku vstřelil gól. Nejprve si naběhl za obranu domácích, ale jeho střelu gólman John Ruddy vyrazil. Balón se ale odrazil ke Gabrielu Angbonlahorovi, který znovu Kozákovi nahrál a český útočník se znovu nemýlil. Aston Villa zápas vyhrála 1:0.

Pokračovat ve čtení

Ostatní

Jak se daří Jaroslavu Navrátilovi v dresu Go Ahead Eagles?

Zveřejněno

dne

Jaroslav Navrátil hraje za druholigový nizozemský klub Go Ahead Eagles, se kterým se drží na třetí příčce a na vedoucí pozici ztrácí pouhé čtyři body.

Embed from Getty Images

Na začátku této sezóny to vypadalo, že se Jaroslav Navrátil připojí k týmu Viktorie Plzeň, ta s ním nakonec smlouvu nepodepsala. Zájem o něj projevil klub Go Ahead Eagles, do kterého odešel jako volný hráč z Heraclesu.

Jaroslav se hned dostal do základní sestavy, ze které ho jen tak někdo nedostane. Je totiž tahounem svého klubu za postupem do první ligy. S pěti góly je třetím nejlepším střelcem kádru a zároveň s šesti asistencemi je nejlepším nahrávačem v celém týmu.

V nizozemském poháru se prosadil pouze jednou proti Eindhovenu. Ve druhém kole narazili na prvoligový Ajax Amsterdam. Tomuto velmi silnému soupeři nedokázali hráči Go Ahead Eagles oponovat a odnesli si prohru 3:0.

Jaroslav Navrátil zatím v Nizozemsku odvádí chvályhodné výkony. Všimne si ho nějaký klub z první ligy, nebo bude spoléhat na to, že jeho tým postoupí výše?

Pokračovat ve čtení

Ostatní

Majitel úřadujícího slovenského mistra míří do Bohemians. Zmizí Trnava z fotbalové mapy?

Zveřejněno

dne

Od

Z klubu přes zimní přestávku odešel majitel Vladimír Poór, manažer Pavel Hoftych a dokonce i trenér Radoslav Látal. Pozice Trnavy, která letos dokonce hrála Evropskou ligu, je obtížná, bývalý majitel nyní finance své firmy směřuje jako sponzor do Bohemians Praha. Najde Trnava svého spasitele?

Embed from Getty Images

Když minulý rok získal Spartak Trnava po 45 letech na Slovensku ligový titul, nikdo nepředpokládal, co se bude v klubu dít v další sezóně. Tým letos převzal český internacionál Radoslav Látal, mužstvo úspěšně zdolávalo své soupeře v předkolech Ligu mistrů a vypadlo až ve 3. předkole po prodloužení s CZ Bělěhrad. Mužstvo pokračovalo v dobrých výsledcích i v Evropské lize.

Po sportovní stránce vše v pořádku, i když týmu se v domácí soutěži příliš nedařilo i kvůli úzkému hráčskému kádru. Jenže na podzim proběhly na Slovensku komunální volby, kde svoji pozici potvrdil současný primátor Peter Bročka. Už dříve byly vztahy mezi městem a fotbalovým klubem napjaté, po volbách finanční podpora A-týmu ze strany města podle manažera Pavla Hoftycha úplně ustala. Vztahy majitele klubu s městem byly na bodu mrazu, na jméno mu však nemohou přijít ani někteří fanoušci. “Slovenský Řím” přes zimu zatím opustila už desítka hráčů, které příchozí hráči rozhodně adekvátně nenahradí. S odchody brankáře Martina Chudého, kapitána Borise Godála, pravého křídla Erika Jirky a dalších kvalitních hráčů se mužstvo bude těžko vyrovnávat.

Pan primátor si nejspíš neuvědomuje, že fotbalový Spartak Trnava je výkladní skříní slovenského fotbalu. Sežene město klubu nové sponzory? Řečí už bylo dost, teď by proto měly přijít na řady reálné skutky. A trnavští fanoušci, jejichž ultras svůj klub nechvalně proslavili v Evropě rasistickými pokřiky v zápasu Evropské ligy s Anderlechtem, až musel další zápas klub odehrát bez diváků, si primátora v demokratických volbách sami zvolili.

Koncem roku zemřela jedna z trnavských fotbalových legend Jozef Adamec. Vzdát mu poslední hold přišlo tisíce lidí. Snad za nějaký čas nepřijde pohřeb celého trnavského profesionálního fotbalu. Na zbrusu novém stadionu pro 19 200 diváků pak může sám pan primátor provádět případné zvídavé návštěvníky historického města, aby získal prostředky alespoň na provozní náklady prázdné arény.

Pokračovat ve čtení
Reklama

Facebook

Reklama

Oblíbené