Legendární duo Lionel Messi a Cristiano Ronaldo se pravděpodobně jen tak nezbaví srovnávání jejich veleúspěšných kariér. Po překonání stogólové mety hvězdného Argentince za svou rodnou zemi se vyrojilo mnoho pochybovačů, kteří napadají obtížnost soupeřů argentinské hvězdy. Jak si oba muži vedou ve srovnání se špičkou světa?

Lionel Messi uprostřed týdne překonal stogólovou hranici v reprezentačním dresu, když vstřelil za poločas hattrick v přátelském zápasu proti Curacao a přidal navíc asistenci. Po dosažení uvedené mety se vyrojilo mnoho kritiků a srovnávání s Cristianem Ronaldem.

Ti snižovali zásluhy argentinské legendy tím, že dosáhl tohoto rekordu proti slabším týmům, než jejich portugalský idol. Jak tedy vypadá jejich srovnání proti aktuálně deseti nejlepším národním týmům světa podle žebříčku FIFA?

Uvedený žebříček obsahuje dle umístění od prvního k desátému místu následující reprezentační výběry: Brazílie, Argentina, Francie, Belgie, Anglie, Nizozemsko, Chorvatsko, Itálie, Portugalsko a Španělsko.

A jak si obě aktivně hrající legendy fotbalu vedly proti těmto týmům v historickém měřítku? Španělský deník Marca ukázal, jak vyrovnanými statistikami oba disponovali a je krásné sledovat, jak se kariéry obou hvězdných fotbalistů nádherně prolínají.

Vítězem se stal Messi s 15 brankami. Za zmínku stojí, že nejvíc si pochutnal na rivalech z Brazílie, kterým vstřelil pět branek.

Ronaldo skóroval v zápasech proti světové špičce ve 14 případech, čtyřikrát se trefil do sítě Holandska a tradičně se mu dařilo i proti rivalům ze Španělska.

Oba se střetli i ve vzájemném zápase v rámci přátelského utkání Argentiny a Portugalska, které se odehrálo 9.2.2011 v Ženevě.

Oba hvězdní útočníci se ve zmíněném zápase trefili, ale vítězství urval v poměru 2:1 výběr Lionela Messiho.

Zdroje: Marca, FIFA

Marcelo Bielsa je velmi blízko k novému angažmá. Měl by se stát novým koučem reprezentace Uruguaye, kterou po MS opustil Diego Alonso.

Diego Alonso byl posledním trenérem Uruguaye, který mohl na mistrovství světa využít služeb legend Luise Suáreze a Edinsona Cavaniho. Jenže sázení na matadory týmu moc neprospělo a vypadl už v základní skupině.

Alonso tak po šampionátu v Kataru u týmu skončil a modrobílá reprezentace dosud nepředstavila nového kouče.

Teď je však údajně velmi blízko zajímavému jménu. Podle TyC Sports by se měl stát novým trenérem reprezentace Marcelo Bielsa.

Podle TyC Sports jsou jednání v poslední fázi a Bielsa by měl podepsat smlouvu do konce Kvalifikace na MS 2026, v případě postupu by tým vedl i na šampionátu v USA, Kanadě a Mexiku.

67letý trenér naposledy vedl Leeds United, který vytáhl do Premier League. Před více než rokem byl však vyhozen a od té doby se na lavičku nevrátil.

I když byl spojován s několika týmy Premier League nebo s Athleticem Bilbao, nic se nenaplnilo a nakonec by měl převzít Uruguay.

Bylo by to potřetí, co by Bielsa vedl reprezentaci a potřetí by to bylo v jižní Americe. Mezi lety 1998-2005 vedl Argentinu, v letech 2007-2011 byl trenérem Chile.

V Uruguayi by jej čekal mladý formující se tým, s hvězdami Realu Madrid (Fede Valverde), Barcelony (Ronald Araújo) či Liverpoolu (Darwin Núñez).

Zdroj: TyC Sports

Slastný byl rajský večer v Edenu, kde český tým vyprášil Poláky, velké rozladění přinesl boj na brambořišti v Kišiněvě. Fotbal nabízí oboje polohy někdy v rychlém sledu. V Moldavsku český národ objevil krajana, na kterého může být hrdý – sokola Josefa Seidla. Martin Fillo nemá tým. Zastřílela si také Francie, odnesli to Nizozemci.

Dva rychlé údery

Milovníci statistik a historikové obtížně pátrali, kdy se reprezentačnímu týmu tak vydařil úvod. Dvě akce, dva přesné zásahy. Po třech minutách. A bylo skoro po zápase. Tedy skoro, Polska eště nezgynula, ale zápas už nijak zašmodrchat nedokázala.

Byl to v pražském Edenu opojný večer, který pohladil po duši, po těle i jiných částech těla. Fotbal na reprezentační úrovni umí (někdy) dělat radost.

Neplodné brambořiště

Světská – fotbalová – sláva, polní tráva. Tedy kdyby tráva, ale brambořiště, které dle expertů odpovídalo vesnické ploše v B třídě více než hlavnímu stadionu Moldavské republiky v Kišiněvě. Na něm se nic předvést nedalo, nevytěžily se z něj ani okopaniny.

Ale žádná výmluva. Vyhrát se mělo, unikly dva body, které mohou chybět. Ale tak to ve fotbale chodí – po hodech bolívá břicho, byť žádné sousto do gólového žaludku nepřibylo.

Hrdý český sokol

A přece jen jeden úspěch, na který může být náležitě pyšný, český fotbal v Košiněvě zaznamenal. Den před utkáním byla slavnostně odhalena pamětní deska Josefu Seidlovi, rodáku z Jirkovu, který je zván zakladatelem moldavského fotbalu.

Josef Seidl patří mezi pozoruhodné a přitom dnes téměř neznámé postavy z historie česko(slovensko)-moldavských vztahů, které si zaslouží připomenutí: píše se v podkladech ministerstva zahraničních věcí pro seznámení se s touto osobou.

Hrdý sokol byl za službu na západní frontě ve Velké válce vyznamenán francouzským válečným křížem a československým válečným křížem.

Čeští reprezentanti za předvedený výkon a nevábný výsledek žádnou poctu nezaslouží.

Filo mimo kádr

Dva nepochopitelné zkraty, dvě rychlé červené a zkušený záložník Martin Fillo je bez angažmá. Tedy bez týmu, vedení zlínského klubu ho přeřadilo do béčka. Jestli je možné mu zrušit i smlouvu, je ovšem poněkud ošemetné.

To, že někoho na hřišti nabere, byť jde o jasné překročení pravidel, vyloučení a oslabení mužstva, ještě není důvod k rozvázání kontraktu. Může být převeden na jinou práci. Například psychologa, zkušeností k této činnosti nasbíral za poslední dobu dostatek.

Uvadli i tulipáni

Nejen čeští fanoušci prožívali pocity zmarnění. Ještě mnohem větší rozladění prožili příznivci nizozemského týmu, který podlehl 0:4 vicemistrům světa Francii na jejich národním stadionu v St. Denis.

„Skvělý večer,“ pochvaloval si trenér Didier Dechamps. A po hodech jeho kohouti zvládli i další zápas v Irsku.

Zdroj: FIFA