Co zrušení koncesionářských poplatků znamená pro sport? ČT drží olympiádu i hokej, ligy jsou jinde
Debata o zrušení koncesionářských poplatků se dostala i do sportu. Sportovní redakce České televize vyrazila na protest v hokejových dresech a na její zápasy se dívají miliony lidí. Jak by se změna financování mohla projevit na sportovních přenosech a co vlastně veřejnoprávní televize ze sportu vysílá?
- Vláda chce zrušit poplatky za Českou televizi a Český rozhlas a financovat je ze státního rozpočtu
- Česká televize drží práva na olympijské hry a hokejová mistrovství světa na řadu let dopředu
- Nejsledovanější klubové soutěže jako NHL, Liga mistrů nebo Chance Liga už ale vysílají komerční stanice
Co návrh obsahuje
Vládní návrh počítá s tím, že domácnosti a firmy přestanou platit poplatky a Česká televize i Český rozhlas budou dostávat příspěvek ze státního rozpočtu. Česká televize dnes vybírá 150 korun měsíčně od domácnosti a pro letošní rok počítá s příjmem z poplatků ve výši 6,73 miliardy korun.
Návrh jí podle propočtu Deníku přiděluje 5,74 miliardy ročně, tedy zhruba o 15 procent méně. Poslanci koalice poslali zákon v říjnu do druhého čtení. Podle odhadů z koaličních řad by mohl být schválen na jaře 2027 a poplatky by skončily nejdříve v červenci 2027.
Zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu proti návrhu 3. listopadu stávkovali a v několika městech se konaly demonstrace. Na Václavské náměstí dorazila i sportovní redakce ČT, oblečená do hokejových dresů. Mezi demonstrujícími byl i hlavní hokejový komentátor Robert Záruba.
Co Česká televize ze sportu vysílá
Sportovní portfolio ČT stojí na velkých akcích s vysokou sledovaností. Podle informací televize má práva na mistrovství světa v ledním hokeji mužů až do roku 2034 a na zimní olympijské hry do roku 2030. Olympijské hry by měly na jejích obrazovkách zůstat až do roku 2032.
Vysílá také zápasy české hokejové reprezentace, o jejichž práva se letos ucházela i konkurence, a zápasy fotbalové reprezentace v kvalifikacích i Lize národů.
Na ČT sport se zároveň objevují sporty, o které komerční stanice zájem nemají. Patří k nim mistrovství světa v menších sportech, přenosy z evropské sítě Eurovision Sport nebo domácí soutěže, které by se jinak na televizní obrazovku nedostaly. Z Tipsport extraligy vysílá ČT jeden zápas týdně, většinu utkání přenáší Oneplay.
Co už je jinde
Řada nejsledovanějších pravidelných soutěží přitom na veřejnoprávní televizi dávno není. NHL s českými hvězdami vysílá Nova a Prima, fotbalovou Ligu mistrů skupina Nova, Chance Ligu Oneplay a anglickou Premier League CANAL+.
Formule 1 je na Nova Sport. Kdo chce tyto soutěže sledovat pravidelně, většinou platí předplatné komerčních platforem. Na to poukazují i zastánci zrušení poplatků. Podle nich by lidé neměli povinně platit za obsah, který nesledují, a velké sportovní akce by si komerční stanice dokázaly koupit samy.
Premiér Andrej Babiš o víkendu na TV Nova naznačil i jinou podobu změny. „Budeme navrhovat dobrovolnost poplatku, kdo chce, ať platí, kdo nechce, nebude platit,“ řekl předseda hnutí ANO. Stát by podle něj garantoval určitou částku, její výši ale neupřesnil.
Záruba: Televize musí mít diváky
Opačný pohled zastává Robert Záruba. V podcastu Čtvrtá třetina na Ruik.cz odmítl, že by sportovní přenosy nebo zábavní pořady neměly na veřejnoprávní obrazovce co dělat jen proto, že by je dokázala vysílat i komerční stanice. Smyslem každé televize je podle něj nabízet program, na který se lidé dívají.
Pokud by veřejnoprávní televize vysílala jen zpravodajství a publicistiku, přestala by podle jeho slov být televizí. Sportovní nabídku ČT pak popsal jako „sousedství“ dvou skupin. Na jedné straně stojí události, které sleduje celá země, tedy hokejová mistrovství světa, olympijské hry nebo fotbalová mistrovství světa.
Na druhé straně jsou sporty, které by jinak nevysílal nikdo a které se ekonomicky drží i díky tomu, že je lidé vidí na obrazovce. U první skupiny vidí riziko v tom, že by se přenosy mohly přesunout za placený přístup. „Pokud by tyhle události spadly soukromým televizím a teoreticky by mohly jít za nějaký poplatek, tak ten zvýšený veřejný zájem není naplněný,“ řekl.
Na otázku, proč by lidé měli platit za něco, co nesledují, Záruba odpověděl, že diváci už dnes nepřímo financují i soukromé stanice, protože náklady na reklamu jsou součástí ceny výrobků a služeb. Zmínil také zahraniční zkušenosti.
Ve Finsku poplatky nahradila zvláštní daň, jejíž výnos jde odděleně od běžného rozpočtu přímo na veřejnoprávní média. Takový model by podle něj byl přijatelný, obavy má z financování přes státní rozpočet bez podobné ochrany.
Kde argumenty narážejí
Zárubova argumentace ale obsahuje dvě místa, která kritici poplatků snadno napadnou. Prvním je sledovanost. Pokud je hlavním smyslem televize program, na který se lidé dívají, pak právě druhá skupina, tedy sporty s malým publikem, toto měřítko nesplňuje. Záruba je hájí veřejnou službou, nikoli sledovaností, a obě kritéria tak v jeho výkladu stojí vedle sebe.
Druhým bodem je samotný poplatek. Záruba upozorňuje, že přechod velkých akcí za placený přístup by část diváků odřízl. Za veřejnoprávní vysílání se ale platí také, s tím rozdílem, že poplatek je povinný pro každou domácnost s televizí bez ohledu na to, co sleduje.
Záruba to v podcastu sám připustil. Podle něj se ale u ČT platí výrazně méně za obsah, o který mají diváci zájem, a v zájmu samotných akcí je, aby byly vidět co nejvíc.
Co říkají diváci
Na sociálních sítích se diskuse o zrušení koncesionářských poplatků dotýká i sportu. Část diváků argumentuje tím, že ČT nesleduje a nechce za ni proto platit. Jeden z uživatelů sítě X pod příspěvkem Roberta Záruby napsal, že si podobnou službu neobjednal a platit za ni nechce. Záruba mu odpověděl, že by měl své výhrady směřovat k těm, kdo zákon připravují.
Jiný uživatel navrhl, že by veřejnoprávní televizi stačil zpravodajský kanál a ČT sport by podle něj nebyl potřeba. Podobné komentáře se objevují i pod příspěvky regionálních deníků na Facebooku, kde někteří čtenáři píší, ať si vysílání financují jen ti, kdo o něj stojí.
Na druhé straně se ozývají diváci, kteří poplatky platit chtějí, i když ČT nesledují každý den. Jeden z nich na síti X napsal, že televizi zapne hlavně při mistrovství světa v hokeji a jinak sleduje zpravodajství a pořady pro děti. Další uvedl, že poplatek platí kvůli dnům a událostem, které chce vidět právě na veřejnoprávní obrazovce.
Sám Záruba v den stávky na síti X upozornil, že ČT sport kromě repríz vysílá jen černobílé archivy, a dodal, že veřejnou službu redakce dělá pro diváky, ne pro politiky.
Co se může stát
Konkrétní dopad na sportovní vysílání zatím nikdo nevyčíslil. Zda by se případné úspory dotkly sportovní redakce, zatím není známo. Smlouvy na mistrovství světa v hokeji i olympijské hry jsou uzavřené na roky dopředu. Nižší rozpočet by se ale mohl projevit při dalších tendrech na sportovní práva.
Hokejový svaz letos nabízel práva na reprezentaci i konkurenci, nakonec ale zůstala na ČT. Dosavadní zahraniční zkušenosti nejsou jednoznačné. Podle Evropské vysílací unie, na kterou odkazuje Deník, se příjmy médií veřejné služby udržely tam, kde poplatky nahradil plošný poplatek domácností nebo účelová daň.
Při přechodu na běžné transfery ze státního rozpočtu naopak v průměru klesaly. Na Slovensku vláda po zrušení poplatků snížila financování veřejnoprávního vysílatele zhruba o třetinu. Jak se zákon v Česku nakonec promítne do sportu, bude záležet na tom, s jakými penězi bude ČT po případné změně počítat a jak dlouho dopředu je bude znát.
