Český fotbal se nachází ve velmi podivné době

Momentální stav českého fotbalu prochází těžkých obdobím. Vedení na Strahově vytváří stav, že je všechno v nejlepším pořádku – máme přece konečně zvoleného předsedu a místopředsedy. Ale to je jen „pozlátko“ současného stavu, protože zatímco na palubě lodi se tančí, dole v podpalubí se loď pomalu potápí.

Obraz tohoto stavu trochu zlepšil současný nový trenér reprezentace Jaroslav Šilhavý, který se naší reprezentaci snaží vtisknout novou tvář a při zápasech se Slovenskem a Ukrajinou jeho snaha přinesla ovoce. Naše reprezentace konečně ukázala jinou tvář, než jsme bývali zvyklí z dřívější doby, kdy jsme „vynikali“ pouze v defenzivě a při několika rychlých protiútocích. Dívat se na to prostě nedalo. Tyto dva zápasy však ukázaly, že se dá hrát i jiným způsobem, kterému česká veřejnost jen tleská. Jen tak dál, pane Šilhavý.

Ale vraťme se zpět do podpalubí. Vedení na Strahově patrně vůbec nevadí, že každou sezónu zaniká čím dál více klubů. Znamená to, že s fotbalem končí nejenom dospělí, ale i mládež. Zaniklé kluby těžko někdy obnoví svoji činnost a fotbal ztrácí čím dál více členů a co je nejhorší, hlavně mládežníků.

Nějaké akce reagující na vzniklou situaci probíhají, ale jedna kapka moře nedělá. Pokud se nesežene dostatek finančních prostředků, aby z těchto prostředků byla obnovena aspoň činnost mládeže i za cenu toho, že se spojí více okolních vesnic v jeden klub přípravek a žáků, fotbalové kluby v těchto vesnicích už nikdy neobnoví činnost a to bude nenahraditelná škoda pro celý český fotbal.

Další z událostí, které zaujaly českou fotbalovou veřejnost, bylo odvolání šéfa fotbalových akademií pana Prokeše. Mnoho lidí zajímá, jestli to celé bylo o překročení finančního limitu na jedné platební kartě nebo v tom bylo něco úplně jiného…

Tohle je revoluce!
Poborský i svazoví trenéři mládeže jako Bejbl či Kozel vyjádřili peticí nesouhlas s odchodem ředitele Prokeše z FAČR@Seznam_Zpravy https://t.co/Ct9smXS4ZW

— Luděk Mádl (@LudekMadl) 18. října 2018

Pokud je pan Prokeš uznávaný odborník v oblasti fotbalových akademií, tak pan Malík přece nemůže jen tak říct, že pan Prokeš chtěl nehorázné peníze. Vše je o komunikaci, která v tomto případě asi vůbec neproběhla. Napsání petice na podporu pana Prokeše, kde jsou podepsáni mimo jiné i bývalí internacionálové, je sice pěkným gestem, k řešení problému však protesty nepřispějí. Komunikace musí proběhnout vždy a za všech okolností.

A dalším, zvláště interesantním článkem do naší české fotbalové mozaiky, jsou rozhodčí, kteří jsou řízení svým šéfem, internacionálem Josefem Chovancem. Ale ve skutečnosti je podle všeho řídí někdo úplně jiný, a vůbec není třeba říkat, kdo. Není přece normální, aby komise rozhodčích netáhla za jeden provaz a byla rozdělena na dva zcela protichůdné tábory. Co si běžný příznivec českého fotbalu má myslet než to, že tato komise je ovládána někým jiným a rozhodčí potom mají strach a to se potom těžko rozhoduje, „když já vím, že on ví“.

Dále je zajímavé sledovat, že majitelé klubů zatím k této věci mlčí. Už odchod hlavního videorozhodčího pana Hrubeše měl asi znamenat zdvižený prst „velkého bratra.“ Zavedení videa určitě není špatná věc, ale chce to čas a rozhodčí musí hlavně zrychlit činnost během samotné konzultace v průběhu zápasu. Snad se to časem zlepší.

Když se podíváme na nižší soutěže až po „pralesní ligy“, tam se s ohledem na rozhodčí teprve začínají dít věci. Poslední „zářný případ“ nám ukazuje třetí nejvyšší soutěž v Čechách, ČFL. Člověk si po těch zápasech řekne: Jsou ti rozhodčí obyčejní chybující lidé, nebo vedou konkrétní utkání tendenčně? Na to ať si každý fanoušek odpoví sám. Ne nadarmo se říká, že ryba smrdí od hlavy. Jak je vidět, problémů na české fotbalové scéně je dost a dost. Jen čas ukáže, jakým směrem se tato témata budou ubírat dál.