Barcelona 2011: Zachráněný Pepem – Pedro

Desátý díl této série bude o Pedrovi. Pedrito, ve španělštině Malý Pedro, si musel prostor vybojovat. Nebyl tak talentovaný a nikdo o nem nemluvil jako o budoucí hvězdě už ve čtrnácti, jako tomu bylo u Messiho, Xaviho nebo Iniesty. Přesto se stal nedílnou součástí Guardiolovy sestavy a i když se o něm nemluví jako o jedné z největších hvězd, své místo si našel a prokázal, že důvěra, kterou do něj vložil španělský trenér se vyplatila. 

Z Kanárských ostrovů do Katalánska

Pedrito se narodil v Santa Cruz na Kanárských ostrovech a rozvíjet fotbalový um začal v akademii tamního týmu San Isidro. V sedmnácti se přesunul do továrny na talenty, barcelonské La Masie. Po roce stráveném ještě mezi dorostenci okusil dospělý fotbal nejprve v, dnes už neexistující, Barceloně C ve čtvrté španělské lize.

V céčku odehrál dvě sezóny a povýšil v abecedě o jedno písmeno z C na B. V barcelonském prvním rezervním tým se osvědčil a pod taktovkou trenéra Guardioly předváděl, že opravdu umí kopat do kulaté meruny. S tím jak dobře hrál pod Pepem, dostával pochopitelně i první šance v A-týmu, které mu dopřál kouč Rijkaard.

Debut si odbyl v lednu roku 2008 při demolici Murcii 4:0. Od sezóny 2009/10 už byl napevno součástí jen prvního týmu a stalo se tak zejména díky Pepu Guardiolovi. Stejně jako kolegu Busquetse, chtělo vedení i Petra poslat na hostování, aby se tak říkajíc „vyhrál“. Elegán Guardiola byl ale kategoricky proti a za každou cenu si chtěl ponechat Pedrita po ruce.

Pedro > Henry

Postupně začal dostávat více a více prostoru v základní jedenáctce a dokonce to byl právě malý Pedro, kdo měl z velké míry na svědomí Henryho odchod do New Yorku. Tím, že chce dávat možnost mladým odchovancům se Guardiola nijak netajil, ba naopak. Pedro ale dokázal, že důvod proč dostává šance není jen, aby se vedení mohlo plácat po zádech, jak hezky zapracovává odchovance do týmu, ale zkrátka fakt, že na to měl.

Zcela jistě mu hodně pomohlo, že znal trenéra již z působení v B-týmu a mohl se tedy lépe naučit, co od něj lodivod požaduje. To ale není důvod jeho schopnost hrát požadovaným způsobem nijak snižovat. 

V čem vynikal

Guardiola si levonohého křídelníma skoro zamiloval. Výborně plnil pokyny, hrál skvěle oběma nohama, čímž pádem mu nedělalo problém měnit pravý kraj za levý a naopak. Poradil si i s postupnou měnící se pozicí Lea Messiho, kvůli které byly náběhy za obranu trochu jiné a bylo potřeba víc držet šířku hřiště.

Rychlý španělský reprezentant využíval svého malého vzrůstu velmi chytře a velmi často tak větší a nemotornější obránce přehrál jedna radost.

V Barceloně byl, a to ať pod vedením Pepa Guardioly, Tita Vilanovy, Gerarda Martineze či Luise Enriqueho velmi úspěšný. Dvakrát se mu podařilo vyhrát treble a mimo jiné se také stal světovým i evropským šampionem s reprezentací Španělska. 

Nemluví se o něm tolik, nenajdete ho na předních obálkách novin, není tak vidět jako Xavi, Messi, Iniesta. Zeptejte se ale Pepa Guardioly, ten by vám o něm básnil pěkných pár hodin.

Zdroj: transfermarkt.com