Andrés Escobar byl zavražděn kvůli vlastnímu gólu aneb Smutný příběh kolumbijského fotbalisty

Kolumbie se kvalifikovala na mistrovství světa 1994 v USA, když skončila v kvalifikační fázi neporažena. Ve skupině nechal za sebou tým, jehož hvězdami byli hráči Carlos Valderrama a Adolfo Valencia, Argentinu s Paraguayí a Peru. Byla to velmi dobře poskládaná reprezentace. Samotný Pelé tipoval, že Kolumbijci dokráčejí až do semifinále. Pro ambiciózní tým byl také důležitý výkon jednoho z nejlepších jihoamerických obránců té doby. Tím byl Andrés Escobar, pro kterého se turnaj stal osudným.

Escobar hrál tou dobou za klub Atlético Nacional, což byl celek z kolumbijského Medelínu. Města, které je nechvalně proslaveno Andrésovým jmenovcem Pablem a jeho Medelínským kartelem.

Atlético Nacional byl klub, ve kterém Andrés strávil mimo roku ve švýcarském Young Boys celou svoji kariéru. V kolumbijské lize podával tak dobré výkony, že si vysloužil nominaci do nabitého kolumbijského celku pro mistrovství světa 1994, které se konalo ve Spojených státech amerických.

Kolumbijský fotbal tou dobou zaznamenal obrovský výkonnostní růst. V 70. letech využívali narkobaroni kolumbijské týmy k praní špinavých peněz. V 80. letech s nárůstem exportu kokainu tak stoupala cena týmů a kvalita ligy. V kolumbijském fotbale se zlepšily podmínky, zvýšila se úroveň hráčů a trenérů.

I tak ale zůstávaly kluby prostředkem k praní špinavých peněz narkobaronů, kteří svůj styl života přenášeli na ligovou úroveň. Jeden rozhodčí byl v té době zabit a druhému bylo vyhrožováno smrtí, pokud by nepískal podle not Medelínského kartelu, který vlastnil již zmiňovaný klub Atlético Nacional. Fotbal byl v té době doslova odrazem kolumbijské společnosti.

Ve skupině jihoamerický výběr narazil na Švýcary, Rumuny a Američany. Kolumbie patřila mezi favority skupiny a nikdo moc nepředpokládal, že by měli ve skupině potíže. Avšak prohráli již první zápas s Rumunskem 1:3. Tou dobou byl v Kolumbii chaos. Rok po smrti Pabla Escobara vládl mezi kartely boj o moc a násilí bylo na denním pořádku.

Atmosféra před důležitým zápasem proti USA byla v kabině Kolumbie hrozivá. Trenér Francisco Maturana vybíral zahajovací sestavu pod nátlakem, jelikož dostal několik výhrůžek smrtí. Kolumbijci hráli doslova o život.

Ve 35. minutě centroval Američan John Harkes do vápna, kde si smolně srazil míč do vlastní sítě právě Escobar. Z jeho obličeje bylo možné okamžitě vyčíst, že je zle. Američané přidali ve druhé půli ještě jeden gól a v 90. minutě dokázal Valencia pouze snížit na 1:2. V posledním zápase porazila Kolumbie Švýcarsko, Rumunsko ale zvítězilo nad USA. To znamenalo pro tým z Jižní Ameriky překvapivý konec.

Po turnaji se Escobar vrátil do Medelínu. Pět dní po návratu se šel s přáteli večer bavit do města. Na jednom parkovišti se dostal do slovní přestřelky se třemi muži. Po tom, co nastoupil do auta, na něj bylo vystřeleno několik ran ze střelné zbraně. Každou ránu údajně doprovázel střelcův posměšný výkřik „gól“.

Obránce národního týmu podlehl svým zraněním v nemocnici 2. července 1994 ve věku 27 let. K vraždě se přiznal bodyguard drogového kartelu Humberto Castro Muňoz. Podle mnohých mělo ale k doznání dojít na základě úplatku 3 milionů dolarů.

Escobar byl tichým lídrem, který s Atlético Nacional vyhrál jak kolumbijskou ligu, tak i Copa Libertadores, což je obdoba jihoamerické Ligy mistrů. Před turnajem se objevily spekulace, že by se mohl přesunout do věhlasného AC Milán.

Nenáviděl kolumbijský obchod s drogami a prezident Cesar Gavrilla o něm prohlásil na pohřbu, kde se s ním loučilo přes 100 000 lidí, že byl vzorem pro všechny Kolumbijce.

Zdroj: Tifo Football, Sportbible