Matěj Hanousek: Kvůli novinářům působíme na diváky jako vypatlaný kopačky

Matěj Hanousek, nový hráč pražské Sparty, se ihned po svém příchodu zabydlel v základní sestavě svého týmu. O jeho začátcích, kariéře a o vzpomínce na nešťastný moment s Davidem Lischkou se rozpovídal webu Sparťanské noviny.

Kariéra rychlonohého obránce začala v Praze. „Začínal jsem v Řepích a tam jsme udělali velký úspěch. Sešel se tam výborný tým a spousta z nás hraje profesionálně. Fanoušci asi budou znát Karla Hrubeše (brankář Viktorie Žižkov) nebo Petra Nerada (záložník FC Jihlavy).“

Následně přestoupil do Bohemians 1905. „Tam jsem vydržel tři roky a začali jsme ještě s pár klukama převyšovat ostatní. V zápase se Slavií trenér soupeře ukázal na mě, že mě chce. V Bohemce už jsem neměl pocit, že bych se mohl zlepšovat, takže jsem kývl. Ve Slavii ale poprvé nastal trošku zlom, protože do té doby jsem stoupal výš a výš a ve Slavii to bylo naopak,“ řekl

Ve Slavii mu řekli, že s ním již nepočítají. „Nastal zlom, že na to teda asi nemám, a řekl jsem si, že budu hrát fotbal jenom pro radost. Když jsem šel do Dukly, první tým hrál pražský přebor. Letěl jsem mládeží nahoru až do áčka. Nebyl čas přemýšlet, a když se teď zpětně podívám, že od momentu, kdy jsem se rozhodl, že budu hrát fotbal pro radost, uběhly tři roky a byl jsem v lize. Je až neuvěřitelné, jaké otáčky to nabralo.“

Dukle se dařilo, dokonce chvíli působila na třetí příčce, a tak byl o Matěje zájem. Po Mistrovství Evropy do 21 let tak přestoupil do Jablonce. „S manželkou jsme si akorát našli nový podnájem na Suchdole a paní majitelka se ptala, na jak dlouho to vidíme. Já jsem říkal, že jsem fotbalista, že to nedokážu takhle říct, protože to nevím. Ale na rok určitě. Na začátku září jsme se přestěhovali na Suchdol a za dvacet dní jsem šel do Jablonce. Chudák manželka pak musela volat majitelce, že se situace náhle změnila a že se zase musíme odstěhovat,“ dodává s úsměvem.

Na začátku tohoto roku přestoupil do pražské Sparty. „První tréninkový den byl dost hektický. Jeli jsme na echo s Lišákem (David Lischka) a já byl hotovej třeba za osm minut a čekal jsem ještě na Davida. Půl hodina a on pořád nikde. Pak vyšel ven a byl v takovým stavu, že doufám, že takhle už ho nikdy neuvidím. Ten dobrák doktor mu to totiž hned řekl.“

„Doprovodil jsem ho za panem Nehodou a po tom všem jsem jel na Letnou na trénink. Kluci se samozřejmě hned ptali, kde je David. Nevěděl jsem, co říct, tak jsem říkal, že tam ještě zůstal, že má ještě něco k řešení s panem Nehodou. Po tréninku jsem šel za trenérem a řekl mu, že takhle už to dál nejde, že něco musí říct. Takže se to řeklo klukům, aby věděli, co se děje. To byl můj první den na Letné.“

Po příchodu se okamžitě zabydlel v základní sestavě. „Nikdo mi nic nesliboval, ale zase bych byl asi blbej, kdybych sem přišel s tím, že budu rád za lavičku. Udělám, co je v mých silách a uvidím na co to bude stačit. Kdybych nehrál, tak ten druhej byl lepší.“

Řeč přišla i na Guélora Kangu, s kterým mají někteří fanoušci problém. „Přijde mi, že když se někdo chová nebo chodí oblíkanej trošku jinak, než jsme zvyklí, a vybočuje tak, lidi neví, jak s tím naložit. Jestli Kaku chodí nějak výstředně oblíkanej, mě to nechává úplně klidným. Kaku je úplně normální a nechápu, proč lidi tak dráždí, že ho tak nemusí. Jestli ta jeho gesta? Tak je takovej, no. Když tu na něj lidi budou pískat, on se stejně nezmění.“

A jak se Matějovi líbí pozápasové rozhovory? „Nejlepší jsou otázky typu: prohráli jste, co mělo být jinak. Diváci si potom myslí, že jsme akorát vypatlaný kopačky. Ale co byste na takovou otázku odpověděl? Jde na ni odpovědět blbě, nebo ještě hůř. Úplně nejlepší je, když se ptají střelce gólu – vpravo to kluci dobře vykombinovali, přihráli to vám a vy jste krásně obstřelil brankáře. Jak jste to viděl vy? Teď ten člověk dostal otázku, kde je rovnou i odpověď. On ji může tak akorát zopakovat a pak vypadá jako blbec.“