Toxické zboží prchá do Turecka. Mahmič kvůli chaosu agentů promrhal životní šanci

Měl nakročeno na prestižní evropské adresy a mohl si vybírat z ideálních odrazových můstků do velkého fotbalu. Místo toho ale jednadvacetiletý záložník Slovanu Liberec Ermin Mahmič letí na zdravotní prohlídku k nováčkovi turecké ligy. Jeho letní sága je učebnicovým příkladem toho, jak mohou přehnané nároky a amatérismus v hráčově okolí fatálně poškodit ideálně rozjetou kariéru

• Talentovaný záložník Ermin Mahmič míří z Liberce do tureckého FK Corum
• Hráč a jeho okolí v létě odmítli kluby jako Salzburg, Basilej či Toulouse
• Chaotická práce agentů a rozdávání mandátů nakonec odradily evropské giganty

Záchranná brzda na poslední chvíli. Co Mahmiče v Turecku čeká?

Ještě před pár dny se řešil přesun Ermina Mahmiče do Celticu Glasgow nebo řeckého PAOKu Soluň. Skotové ale vyhořeli v boji o Ligu mistrů a Řekové nezvládli proniknout ani do Konferenční ligy, čímž obě lukrativní varianty definitivně padly.

Bosenský reprezentant měl přitom od vedení Liberce nůž na krku. Buď odejde a přinese peníze, nebo stráví podzim na tribuně. Výsledkem je tak poněkud nečekaný let na zdravotní prohlídku do Turecka. Novým působištěm jednadvacetiletého klenotu se stane FK Corum, ambiciózní nováček tamní nejvyšší soutěže.

Klub vlastní Savas Balcik, bohatý podnikatel s aktivitami v obranném průmyslu, stavebnictví a cestovním ruchu. Pro Mahmiče je na stole připraven čtyřletý kontrakt. Ačkoliv je přesun pro samotného hráče sportovním kompromisem, pro Liberec jde o naprosto fantastický obchod.

Severočeši by měli podle dostupných informací vyinkasovat 5 milionů eur v základu (zhruba 120 milionů korun) plus další výkonnostní bonusy a procenta z případného dalšího prodeje. Vzhledem k tomu, že Mahmič dorazil pod Ještěd před rokem zcela zdarma, jde finančně o jeden z nejlepších transferů v klubové historii.

Zahozené můstky a agentský bizár

Zatímco klubová kasa Slovanu se plní, ze sportovního hlediska je turecké angažmá pro Mahmiče jasným ústupem ze slávy a obrovským rizikem. Ještě před mistrovstvím světa se o něj hlásily týmy jako Salzburg či Basilej, později se přidalo francouzské Toulouse.

Tyto kluby platí za naprosto dokonalé továrny na rozvoj talentů, které hráče po aklimatizaci obratem prodávají do nejlepších lig světa. Hráč je ale z blíže nespecifikovaných důvodů (či kvůli neochotě hrát ve Francii) odmítl.

Fotbalová arogance šla ruku v ruce s neuvěřitelným zákulisním chaosem. Hráčovo okolí rozdávalo mandáty k jednání téměř každému, kdo slíbil lukrativní přesun. Velké evropské kluby tak zažívaly bizarí situace, kdy jim jednoho hráče nabízeli různí agenti.

Když se k tomu přidal právní spor o rozvázání smlouvy s jednou z největších globálních zastupujících agentur, stalo se z Mahmiče pro elitní trh toxické a nečitelné zboží. Špičkové kluby si totiž chtějí kupovat fotbalisty, nikoliv manažerské a právní tahanice.

Turecká liga se tak stala východiskem z nouze. Pro mladého kreativního záložníka to ale může znamenat zlatou klec. Tamní soutěž je divoká, extrémně náročná na psychiku a kluby zde primárně sázejí na hotové, zkušené hráče.

Pokud se Corum jakožto nováček dostane do bojů o záchranu, prostor pro fotbalový růst jednadvacetiletého tvůrce hry bude minimální. Mahmič tak dostal velmi tvrdou lekci z toho, že přehnané ego a špatné plánování se ve vrcholovém fotbale krutě trestá.