Kteří hráči Sparty vyhořeli v Aktobe? Pomalý Uchenna, duchové v útoku a bránění naprázdno

Je tu spousta objektivních faktorů, které Spartě na hřišti kazašského Aktobe nepomohly. Dlouhá cesta i šílené hřiště hrály v její neprospěch. I tak to ale bylo na takový klub až nedůstojné. Aktobe si naopak připsalo v Evropě historickou výhru. Kdo se musí zvednout, aby nepřišla další?

• Sparta prohrála s Aktobe
• Pro soupeře jde o historický triumf
• Kdo se musí zlepšit?

Sparta musela do Kazachstánu cestovat 3600 kilometrů. Je to odvrácená strana vidiny evropských pohárů. Po dlouhé a náročné cestě Spartu čekal katastrofický trávník, který vypadal, jako kdyby na něm ještě včera někdo oral. Nikdo nemohl čekat lehký zápas.

Ale to, co nakonec předvedla Sparta proti aktuálně čtvrtému týmu tamní ligy, bylo těžce pod klubovou úroveň, a zapíše se to mezi dlouhý seznam evropských neúspěchů vedle střetů se Suboticou nebo Vikingem. Sparta bude na Letné hrát o to, aby to v tomto případě mělo šťastný konec.

Bude ale muset výrazně zabrat. V Aktobe byla prvním týmem, který dokázali domácí porazit v evropských pohárech za posledních 15 let. Těžkou půdu v kazašském městě zvládli alespoň v remízu přetavit i kluby jako FK Sarajevo nebo finské Kalju.

A aby nepřišel první postup přes jakékoliv předkolo evropských pohárů v historii tohoto klubu, musí se Sparta zlepšit prakticky skoro ve všem. I přesto tu byli tři hráči, které bychom měli kritizovat o trochu více než jiné. Nikdo Spartě nebere, že v Kazachstánu to je těžké vždy, ale takový výkon nejde omluvit ničím.

Albion Rrahmani a Jan Kuchta

Volba Briana Priskeho dát Kuchtu na křídlo, kde už pod ním několikrát hrál, a spokojený opravdu nebyl, se znovu nepovedla. Zkušený útočník, jehož hostování z Midtjyllandu se změnilo v trvalý přestup, byl ale rozhodně vidět více než kolega Rrahmani. I od něj to ale bylo málo.

Kuchta byl ve velké šanci po 35 minutách, kdy mu skvěle nabil Sadílek, ale ráně nedal razanci ani výšku, a brankář Vlad se vytáhl. A ztrácet slova na Rrahmanim se snad ani nevyplatí. Za dobu jeho působení na hřišti jsme snad ani nevěděli, že je na place.

Emmanuel Uchenna

Připsal si i pár dobrých zákroků, ale opět byly vidět hlavně jeho chyby, které pramenily především z toho, že se choval, jako kdyby prostě nevěděl, co má dělat s balónem. Když ho dostal, než se rozmyslel, hned u něj byl skvělý křídelník Sosah a ztrátou to smrdělo prakticky vždy. Několikrát to sice zažehnal fyzickou hrou, ale párkrát balón skutečně ztratil.

Sparta by měla být ráda za to, že proti ní nestál soupeř, který by byl schopnější ve finální fázi. Taková dynamika nestačila ani na Aktobe. Jak by to vypadalo třeba v Lize mistrů? Tam by to byl neskutečný výprask. Uchenna na tom byl v tomto ohledu daleko hůř než Cobbaut, který ztrácel defenzivně, ale rozehrávka u něj vyloženě špatná nebyla.

Adam Ševinský a Elias Cobbaut

Od těchto dvou stoperů, zejména tedy u Cobbauta, jsme viděli i solidní rozehrávku, ačkoliv i s chybami způsobené povrchem, ale za kým jiným by měl jít první gól? Bogdan Vatajelu centruje, Ševinský jde bránit nikoho na bližší tyč, Cobbaut kouká na to, jak si jde Sosah úplně sám pro centrovaný balón a dává gól. Alespoň jeden ze stoperů měl Sosaha mít a měl využít výškové i silové převahy.

U druhého gólu zase můžeme spekulovat, zda neměl Adam Ševinský být lépe postavený při přihrávce Sosaha na střelce druhé branky Omirtaeva, ale nebyla tu žádná zjevná defenzivní chyba. První gól odpustit nelze. Tak nějak ze setrvačnosti a frustrace je kritizován i Peter Vindahl, ale toho v těchto případech vynechme, za góly nemohl.

Pokud bude chtít Sparta zabojovat o postup v domácí odvetě, nemůže samozřejmě házet neúspěch na jednotlivce, ale na celý tým, který prostě nehrál dobře. A jak zjistila, lehké to mít rozhodně nebude. Domácí prostředí ale bude hrát naprosto klíčovou roli.

Zdroj: Autorský článek