Sportovní ředitel Sigmy Minář: Pro mladé hráče je to velká motivace, když vidí, že cesta z B-týmu do áčka skutečně vede a mohou se tam posunout

Olomoucká Sigma se vyznačuje vynikající prací s mládeží. V minulé sezoně její rezerva skončila ve druhé lize druhá, pouhé tři body za postupující Duklou Praha. Díky tomu se do A-týmu posunul trenér i mnozí hráči. To, jak v Sigmě vnímají práci s druholigovým týmem, se rozhovoru pro Ruik pokusil vysvětlit sportovní ředitel klubu Ladislav Minář.

Béčko Sigmy za sebou má historicky povedenou sezonu. Po ní došlo k nevídané situaci. Hodně hráčů z rezervy se přesunulo do A-týmu a naopak. Jak se to projevuje v kabině? Pro některé hráče to musí být těžké kousat.

Pro mladé hráče je to velká motivace, když vidí, že cesta z B-týmu do áčka skutečně vede a mohou se tam posunout. Složitější to může být pro starší hráče, ale s tím se nedá nic dělat. Volbu má vždycky trenér a rozhodnutí je na něm.

Jak těžké je na takovou sezonu navázat a je to vůbec reálná věc, která se dá pravidelně opakovat?

Opakovat podobné jaro jako to v minulé sezoně asi nejde a myslím si, že jen tak nějaké béčko to nezopakuje. Byl to svým způsobem extrém. Vyhrát deset utkání za sebou je mimořádně složité v jakékoliv soutěži a je to jedno, jestli je to okresní přebor nebo druhá/třetí liga. Klukům se povedlo něco výjimečného.

Jak důležité je pro klub, aby se B-tým ve druhé lize udržel?

Béčka ligových klubů jsou jak ve druhé, tak ve třetí lize. Trend u větších klubů bude takový, mít béčko spíš ve druhé lize. Důvod je jednoduchý. Zápasy ve druhé lize mladé hráče lépe připraví na přechod do první ligy. Kromě sportovní stránky je důležité i ekonomické hledisko. Je rozdíl ve finančním přínosu mezi MSFL a druhou ligou.

Jak vlastně funguje propojení A-týmu a B-týmu v Sigmě? Přistupuje se k oběma týmům podobně, spolupracují, nebo se jedná o úplně samostatné jednotky, které se jen různě doplňují?

Základem je, že oba týmy jsou u nás propojené. Zásadní věci jako hodnocení utkání a přípravy a nominace na další utkání řešíme společně v návaznosti na zdravotní stav nebo formu hráčů. Propojenost je potřeba. V tréninkovém procesu si trenér může hráče různě posouvat.

Rozevírají se nůžky mezi první a druhou ligou, nebo se soutěže v České republice spíše vyrovnávají?

Myslím si, že kvalita je opravdu zatím nesrovnatelná. Ukazují to poslední roky a úspěšnost mužstev ze druhé ligy v baráži. Může se to někomu podařit, ale zatím je ten rozdíl stále velký.

Snaží se váš klub investovat i do nových technologií, které už přední ligové celky nějaký ten čas využívají? Pokud ano, do jakých?

Držíme standard jako ostatní kluby. Měřící technologie pro hráče, snímání pomocí dronů, aby trenéři mohli reagovat hned během tréninkového procesu. Je jasné, že asi nejsme ti, co by v tomto směru udávali trendy, ale nechceme ani zůstávat pozadu.

Zatímco české kluby v Evropě “září”, reprezentace upadá. Co za tím podle vás stojí a jaká je cesta zpět na výsluní?

Myslím si, že úspěchy reprezentace jsou u zemí jako Česko závislé na tom, že se vám sejde silná generace. Na to, jak jsme malá země, si nevedeme špatně a asi není možné, abychom neustále byli na výsluní. Je důležité vidět, kolik hráčů máme v nejlepších zahraničních ligách, jak tam hrají a tak dále.

Co říkáte na vývoj tohoto sportu, změna pravidel a další. Líbí se vám, kam to celé směřuje?

Fotbal se samozřejmě vyvíjí a bude se vyvíjet i nadále. Já pamatuji doby, kdy se mohla nahrávat malá domů. Kolikrát se deset minut nehrálo, protože obránce neustále přihrával zpátky gólmanovi. To je jedno z pravidel, které hru zrychlilo. Dnes máme video a kalibrované čáry. V tréninkovém procesu další technologie. Je jasné, že se to bude vyvíjet i nadále.

Máte v týmu nějakého výjimečného hráče, který má potenciál dostat se do zahraničí a jehož byste rád vyzdvihl?

Vždycky je to o tom, jak sami hráči svůj potenciál uchopí, jak s ním naloží a jaké budou mít štěstí, třeba co se týká zdravotního stavu. Myslím si, že tady několik takových hráčů s potenciálem určitě máme, ale vyzdvihovat někoho teď nemá cenu.

V čem je dnešní mládež odlišná oproti dřívější generaci?

Řeknu to, co řekne každý. V minulosti neexistovaly mobilní telefony a sociální sítě. Schází určitá pohybová všestrannost, kdy si děti hrály venku. Dnes se jim snažíte nahradit tu variabilitu v trénincích a kroužcích. Ale to klasické vyžití, kdy se hýbaly od rána do večera přirozeně, to zkrátka chybí.