Pavel Nedvěd dnes slaví 46. narozeniny, jak vypadala jeho obdivuhodná kariéra?

Dnes slaví 46. narozeniny jedna z nejvýraznějších postav českého fotbalu Pavel Nedvěd. Během své kariéry zaznamenal mnoho úspěchů, mezi kterými vyčnívá zisk Zlatého míče z roku 2003. Pojďte se s námi podívat na průřez jeho obdivuhodnou kariérou.

Pavel Nedvěd se narodil 30. srpna 1972 v Chebu. Mládí prožil v nedalekém městečku Skalná, kde také ve čtyřech letech započaly jeho první fotbalové krůčky. Z místního Tatranu Skalná se přesunul do Rudé Hvězdy Cheb, odkud pak zamířil do Škody Plzeň (dnešní Viktoria Plzeň).

V Plzni narazil na trenéra Josefa Žaloudka, který si vzal tehdy mladého Nedvěda pod svá křídla a měl na kariéru velkého fotbalisty značný vliv. Sám Nedvěd na něm oceňoval nejen ukázkovou práci s mládeží, ale i jeho charakter. Žaloudek mladého fotbalistu totiž usměrňoval i po lidské stránce, dával mu individuální tréninky a jeden čas jej dokonce nastěhoval k sobě do bytu. V sedmnácti letech čekala Nedvěda premiéra za místní A tým hrající druhou ligu.

V roce 1991 si jde Pavel Nedvěd odkroutil povinnou vojenskou službu. V té době tak odešel na hostování do armádního klubu Dukla Praha, odkud si jej o rok později stahuje Sparta Praha s tím, že při případném hráčově přestupu do zahraničí připadne Plzni 30% z přestupní částky. Tímto transferem se Nedvědovi naplno rozjíždí kariéra. Začíná s týmem získávat jeden titul za druhým a v roce 1994 jej za jeho výkony čeká odměna v podobě premiérového zápasu v reprezentačním týmu.

V roce 1996 přišel zlom. V té době už patřil Nedvěd ke stabilním členům základní sestavy reprezentace, která se na mistrovství Evropy v Anglii probojovala až do finále, kde podlehla silnému Německu. Hráči tak jsou rázem středem pozornosti a o většinu z nich se začínají zajímat evropské velkokluby. Stejně tak to bylo i s Nedvědem, o kterého jevil velký zájem PSV Eidhoven. Nakonec ale tuto bitvu o český klenot vyhrál italský Lazio Řím vedený trenérem Zdeňkem Zemanem, jenž vedení klubu přesvědčil, aby o Nedvěda usilovalo.

Tento přestup byl velmi kontroverzní. Sparta totiž nejprve prodala Nedvěda do Košic za naprosto směšnou sumu a ty poté tohoto hráče poslaly do Lazia. Plzeň tak dostala 30% za Nedvědův prodej do Košic, což byla v porovnání částky za přestup do Lazia zanedbatelná částka. Později se tímto případem zabýval soud, který nařídil Spartě zaplatit Plzni odškodnění ve výši 35 milionů korun.

I přes tyto trable si Nedvěd 7. září 1996 odbyl svůj debut v Serii A proti Boloni. Tento zápas sice Lazio prohrálo 1:0, ale Nedvěd nastupoval i nadále a 20. října se také dočkal své první branky, kterou vstřelil Cagliari.

Nedvěd se i díky svému tréninkovému úsilí stále zlepšuje a v další sezóně už dokázal vstřelit 13 branek a přispět tak k účasti Lazia ve finále poháru UEFA a zisku italského poháru. Ve finále superpoháru proti Realu Mallorca se navíc v 81. minutě blýskne vítěznou brankou.

Česká reprezentace sice postoupí na evropský šampionát, ale úspěch z Anglie nezopakuje. Národní tým končí už ve skupině a s reprezentací se navíc po turnaji loučí kapitán Jiří Němec. Trenér Chovanec následně zvolí právě Nedvěda za jeho nástupce.

O českého reprezentanta se perou přední evropské velkokluby. Zájem o jeho služby má například Manchester United, Chelsea, Real Madrid, Arsenal, Barcelona nebo Inter Milán. Největší zájem ale projevuje Juventus. Tehdejší majitel Lazia však prohlašuje, že je Nedvěd jeho největším klenotem a je neprodejný. Nakonec Pavel Nedvěd podepisuje v Římu novou smlouvu.

Na veřejnost ale záhy začaly prosakovat informace o finančních problémech Lazia. Toho využívá Juventus a stále dotírá na klub i na samotného hráče. Nedvěda nakonec tento obrovský zájem turínského velkoklubu přesvědčí a rodí se tak velký přestup, za který Lazio obdrželo v přepočtu 1,6 miliardy korun.

Pavel Nedvěd je v úplně jiné pozici než ve svém bývalém působišti. Fanoušci mají od něho velká očekávání a měl by to být právě on, který plnohodnotně nahradí Zinédine Zidana, jenž odešel do Realu. Teď už víme, že se mu to povedlo na výbornou.

Začátky v novém týmu však lehké nebyly. Juventusu se nedaří, což nároční fanoušci nesou těžko. Je to ale právě Nedvěd, který svůj tým strhne a vrátí zpět do formy. Výsledkem je zisk mistrovského titulu. Z Pavla Nedvěda se v Turíně stává uznávaná osobnost.

To však bohužel neplatí u nás. Česká reprezentace nezvládne dobře rozehranou kvalifikaci na mistrovství světa a dostane se tak pouze do baráže. V té národní tým vyhoří. V odvetném zápase dostává Nedvěd za protesty druhou žlutou kartu a vyřazení týmu tak nezabrání. Po utkání se snese na celý tým, a hlavně na Nedvěda, vlna kritiky. Zatímco tak v Juventusu je považován za hvězdu, v Česku jej lidé zavrhují.

V další sezóně Juventus získává ligový titul a Nedvěd významnou měrou pomáhá týmu k účasti ve finále Ligy mistrů. To si ale nezraje, jelikož v odvetném semifinále s Realem Madrid dostává po faulu druhou žlutou kartu. Finále, ve kterém Juventus podlehne AC Milán po pokutových kopech tak sleduje Nedvěd jen z tribuny. I přesto je český hráč vyhlášen nejlepším záložníkem Ligy mistrů.

Tato cena není ani zdaleka jediným oceněním v tomto roce. Nedvěd je u nás vyhlášen Sportovcem roku a v prosinci navíc získává Zlatý míč, cenu pro nejlepšího fotbalistu Evropy.

Následně přichází EURO 2004 v Portugalsku, do kterého se Češi dostali po skvělé zvládnuté kvalifikaci. Nejprve otočí zápas s Lotyšskem a pak předvedou famózní obrat i s Nizozemskem, čímž si tak zajistili předčasný postup do vyřazovacích bojů. Jako bonus vítězí v obměněné sestavě i nad Německem.

Česká republika zvládne bravurně čtvrtfinálový souboj s Dánskem a v semifinále se střetne s Řeckem. Během zápasu se Nedvěd zraní, když se po střele srazí s protihráčem a tento souboj odnese koleno. S následky tohoto zranění se Nedvěd bude potýkat delší dlouhodobě. Řekové nakonec šťastně poráží Česko 1:0, což znamená hořký konec naším nadějím na senzační úspěch.

Vinou zranění Nedvěd vynechává všechny přípravné duely a vrací se až na třetí předkolo Ligy mistrů, ve kterém Juventusu pomůže brankou k postupu. Koleno však opět otéká a okolnosti donutí Nedvěda oznámit konec reprezentační kariéry.

V roce 2005 Juventus získal pod novým trenérem Capellem mistrovský titul. Pavel Nedvěd se ve stejné sezóně ještě vrátil pomoci reprezentaci k účasti na světovém šampionátu. V barážovém utkání Češi narazili na Norsko, které nakonec zdolalo a do Německa se probojovalo.

Po dalším titulu následovala obrovská rána. Po korupční aféře byl Juventus potrestán odebráním dvou posledních titulů a přeřazením do Serie B. Nedvěd se však rozhodl na rozdíl od některých ostatních hvězd v týmu zůstat o pomoct týmu k návratu zpět mezi elitu.

Na mistrovství světa se národnímu týmu moc nedařilo. První zápas s USA sice Češi vyhráli 3:0, ale zranil se klíčová postav útoku Jan Koller. Ve druhém utkání skupiny uťala českou euforii Ghana, jež v zápase zvítězila 2:0. Stejným výsledkem skončil i zápas proti Itálii. I přes neúspěch se na adresu Nedvěda snášela slova chvály. Postup do osmifinále to však Nedvědovi nevynahradilo.

Pavel Nedvěd s Gianluigi Buffonem a Alessandrem Del Pierem vykopali Juventusu i přes bodový odpočet zpět první ligu. Pavel Nedvěd se stal nejlepším hráčem Serie B.