Ondřej Kolář zpět v brance Slavie. Proč je pro sešívané výhodné, aby byl znovu jedničkou?

Ondřej Kolář v brance Slavie? Tento obrázek se nám nenaskytl přes 4 měsíce. A Kolář bez helmy? Tak toho jsme neviděli od loňského března. Teď se však brankář sešívaných vrátil a podal skvělý výkon. Proč by byl výhodný jeho trvalý návrat mezi tři tyče?

Když přicházel Jindřich Trpišovský do Slavie, jako jednoho z prvních si z Liberce přivedl Ondřeje Koláře. Moc dobře věděl proč. Chtěl totiž hrát fotbal s rozehrávkou od brankáře, vysoko napadat soupeře a k tomu potřebujete gólmana, který bude skvěle technicky vybavený a bude ovládat poziční hru.

Přes počáteční porodní bolesti systém zajel do správných kolejí a Kolář se stal naprosto klíčovým hráčem Slavie. Jak v rozehrávce, kde sešívaným obrovsky pomáhal, tak na čáře svými zákroky. Svojí oddanost týmu ukázal i na jaře, kdy po ošklivém zranění s utkání Rangers neměl delší dobu chytat, navlékl ale helmu a s poměrně velkým riskem odchytal zbytek jara.

V létě však na něj poprvé po třech letech přišla slabší chvilka. Kolář si najednou v rozehrávce až příliš věřil, začal kupit chyby a oprávněně byl v říjnu posazen na lavičku Alešem Mandousem. Zbytek podzimu proseděl mezi náhradníky, kde strávil i začátek jara.

Proti Bohemians se však dostal do branky a předvedl skvělý výkon, který připomínal Koláře z doby před zraněním proti Rangers. Sebevědomý v rozehrávce, avšak bez velkého rizika. Skvěle pozičně několikrát zastavil nákop Bohemians za obranu a na začátku druhého poločasu si připsal fantastický zákrok proti hlavičce Puškáče z velké blízkosti.

Kolář tak začal svojí cestu k pozici jedničky. Mandous se své šance chytil skvěle, proč by ale pro sešívané bylo výhodné, kdyby se do branky vrátil Kolář?

Věk

Kolářovi je 27 let, Mandous na jaře oslaví 30. narozeniny. Z toho jednoduše vyplývá, že Kolář může v brance Slavie strávit více let. Na zamýšlený přestup do zahraničí to teď nevypadá, sešívaným však má stále co dát.

Jinak by tomu bylo, pokud by se na Kolářova záda tlačil nadějný mladíček, ale Mandous je o dva a půl roku starší.

Rozehrávka

Už to bylo v článku zmíněno, je to Kolářova největší přednost. Rodák z Liberce je ve hře nohama bezkonkurenčně nejlepší v lize. A nezmění na tom nic ani pár chyb, které na začátku sezóny udělal. Pokud se vyvaruje bohorovnosti a přílišnému riziku, je týmu v rozehrávce obrovsky prospěšný.

I pod tlakem dokáže dostat míč na kopačky spoluhráčů, díky čemuž se Slavia nemusí zbavovat míče a naopak jeho držením má zápas pod kontrolou. Mandous je v rozehrávce také poměrně kvalitní, avšak Kolář je stále o level výše.

Poziční hra

Jev, na který jsme byli u Slavie v posledních letech zvyklí, vymizel. Kolářovo postavení daleko za vápnem, někdy až na půlce půlky, vystřídal střízlivější Mandous, který si na to nevěří a zůstává hlouběji ve vápně.

Jenže obraně červenobílých Kolářovo postavení velice pomáhá. Pokud chce Slavia hrát vysoký presink a napadat soupeře, zákonitě musí mít vysoko postavené i stopery. To otvírá prostor za nimi, kam si na dlouhé nákopy často sbíhají rychlí útočníci soupeřů a může se stát, že stopery Slavie přesprintují. V tu chvíli je klíčový Kolář, který tyto míče sbírá a nemá problém vyběhnout hluboko do pole, kde míč odklidí do bezpečí.

Když Slavia svého „libera“ v podobě brankáře neměla, musela se trošku stáhnout, jelikož neměla jištění v podobě dlouhých balónů za obranu. Tím pádem nechala soupeře hrát a ten měl víc prostoru na rozehrávku a mohl se dostat do hry.

V Kolářově éře jsme však byli zvyklí, že Slavia, zejména doma, své soupeře vysoko napadala a vůbec je nenechala hrát. Proti Bohemians si Kolář tradičně stoupl hluboko do pole a párkrát svým vyběhnutím uhasil nebezpečný nákop soupeře.

Suma sumárum, Trpišovský může být rád, že má k dispozici dva kvalitní gólmany. Pokud byl Kolář ve své podzimní formě, jasnou volbou byl Mandous, jen za zásluhy se chytat nedá.

Ovšem pokud by se Kolář dostal do své pohody a verze před zraněním hlavy, v tu chvíli by si jistě uzmul pozici jedničky zpět.

Zdroj: SK Slavia Praha