Taktické review: Shaqiri klíčovou postavou, Spartě chyběly v obraně individuální výkony a větší obezřetnost

Sparta se ve čtvrtek postavila velkému testu čelem. Souboj s Lyonem ukázal krom srovnání s evropskou špičkou i progres od srpnového dvojzápasu s Monakem. Jak se zápas vyvíjel po taktické stránce?

Obě mužstva narukovaly do utkání ve formaci 4-2-3-1. Sparta na Lyon ihned nastoupila a aktivním dostupování francouzskému favoritovi úvod utkání velmi znepříjemnila. Přišly navíc i dvě rychlé branky, hosté si tak s dostáním se dohry dali výrazně na čas.

První poločas

Klíčovou osobou systému Petera Bosze v Lyonu je jeho nejdražší letní posila Xherdan Shaqiri. Přestože je zapsán jako pravé křídlo, operuje převážně ve středu hřiště.

Lyon tak s balónem na kopačkách získával převahu ve středu hřiště, kde kromě záložních trojlístků obou týmů převážila misky vah právě Shaqiriho účast.

Logicky tak ale měli Hancko s Haraslínem o práci méně, Vrba tak této dvojici naordinoval poněkud neortodoxní instrukce. Většinou přepadá bránění křídla na krajního beka, zatímco ofenzivního krajního obránce soupeře dostane na starost bránicí křídelník, ostatně tak, jak to probíhalo na pravé straně defenzívy Sparty.

Na Letné tomu ale bylo naopak. Mladého vysoko postaveného Gusta si přebíral Hancko a Haraslín se stahoval právě směrem k ose hřiště, kde se snažil vyrovnat přečíslení hostí a zároveň velmi efektivně zmenšovat hřiště. Vyšší postavení mu navíc umožňovalo rychlý přechod v případě protiútoku.

V presinku ale měl Haraslín na starost Gusta, kterého slovenskému parťákovi předával až v momentě, kdy se Lyon posunul dále především přes středové prostory.

Minchev byl v roli napadajícího útočníka a prakticky nonstop naháněl stopery Lyonu. Hložek se Sáčkem si zase vzali osobně na starost i staženější záložníky, Pavelka naháněl v meziprostoru operujícího Aouara.

Řešení problému na levé straně ale mělo i své nevýhody, které se projevily zejména v závěru první půle. Vzhledem k tomu, že téměř všichni sparťanští hráči bránili osobně, nebylo pro francouzský celek zrovna nejobtížnější hráče roztáhnout.

Zejména Hancko byl často od stoperské dvojice daleko a tvořil velkou mezeru, kterou se Pavelkovi společně se stopery nedařilo zaplnit. Své návraty pak příliš nezvládal ani Pešek, obranná čtveřice tak většinou byla sama v linii proti minimálně stejně početnému soupeři, což se rozhodně nebrání lehko.

Druhý poločas

Do druhé půle vkročili oba trenéři s většími změnami. Hancko s Haraslínem si již dvojici Shaqiri – Gusto rozdělili tradičněji, což nabízelo větší defenzivní stabilitu. Na druhou stranu s vysokým presinkem ani zdaleka nepolevovali.

A to přestože k tomu byla dobrá možnost! Lyon se přeskupil do formace 4-3-3 s jedním zataženějším záložníkem místo dvou, které v prvním poločase bránili Hložek se Sáčkem. Ve hře tak pro Spartu byly tři varianty, jak presink pozměnit.

V první variantě mohl Minchev pokračovat v nahánění stoperů, zatímco Hložek by se staral o staženějšího záložníka, kterým býval většinou buď Mendes nebo Guimaraes. V druhé defenzivnější variantě by Minchev pohybem blokoval přihrávky směrem k jednomu z již zmíněné dvojice a dva zbylé záložníky by tvrdě dostupoval Hložek se Sáčkem.

A pak tu byla třetí varianta. Ta jednoznačně nejofenzivnější, kterou Vrba zvolil. Hložek se vytahoval na úroveň Mincheva a tlačil na stopery. Zezadu je pak doplňoval nejčastěji Sáček. Na Pavelku tak při takovém rysku ve středu hřiště zbývali ještě dva hráči.

V kombinaci s příchodem skvělého Paquety se pak projevila individuální kvalita Lyonu, kterému se dařilo napadání domácích a v přečísleních byl prakticky neubránitelný. Přesto se ale dalo inkasovaným gólům zabránit, zejména jelikož všem v druhé půli předcházely individuální chyby.

V 53. minutě se Guimaraesovi podařilo jedinou přihrávkou vyřadit dohromady tři sparťany. Pravý obránce pak utekl i Haraslínovi, kde přišlo první špatné rozhodnutí z mnoha. Hancko se rozhodl pokračovat v aktivním presinku a Haraslína se pokusil nahradit.

Jenže byl obehrán a Lyon se dostal do přečíslení 3 na 3. I v něm ale dostali letenští hráči druhou šanci, když Shaqiri zpomalil hru a svůj návrat stihl Pavelka. Tomu se ale obraný zákrok nepovedl, ba naopak ho švýcarský reprezentant poslal do obchodu pro sukni.

Po několika přihrávkách v brankovišti pak byla defenziva Sparty zcela rozhozená a nikdo se ani nepodíval na zadní tyči číhajícího Ekambiho. Wiesner na levém stoperu, Čelůstka mimo obranou linii a Pavelka s Peškem ve stoje z uctivé vzdálenosti jen pozorovali, jak si s ofenzivní silou Lyonu spoluhráči (ne)poradí.

Před třetí brankou zase situaci špatně vyhodnotil Pešek, který se po své ztrátě nesnažil zalepit díru po Sáčkovi, která vznikla jeho náběhem na pravé křídlo, ale opět se bezhlavě vrhal napadat dopředu.

Použité zdroje: ČT Sport