Zlatá fotbalová generace: Jan Šimák byl generačním talentem

Říkalo se o něm, že má víc fotbalového talentu než Pavel Nedvěd nebo Tomáš Rosický. Rodák z Tábora si jako správný Husita chtěl podmanit fotbalovou mapu Evropy. Překážkou mu bylo ego. Talent vs. nezřízený životní styl. Bundesligu vyměnil za nižší české soutěže. To všechno charakterizuje Jana Šimáka.

Jeho fotbalová kariéra začala v Sokolu Mezno, pokračovala v Táboře a Českých Budějovicích. V roce 1996 byl členem již zaniklého klubu FK Chmel Blšany, kde hrával s dalším mladíkem Petrem Čechem. Odehrál celkem 99 zápasů a dal 16 branek. Pak následovala zahraniční angažmá.

Ofenzivní střední záložník zaujal Hannover 96, následoval přestup do velkoklubu Bayeru Leverkusen, který rok před jeho transferem hrál finále Ligy mistrů, prohrál s Realem Madrid.

Astronomická částka 6.5 milionů euro za přestup mu ale nepomohla do základní sestavy. Měl spory se spoluhráči i trenéry. Znovu hostoval v Hannoveru, z Leverkusenu odešel jako volný hráč do Sparty v roce 2004.

Za pražský klub stihl odehrát dvě sezóny a vyhrát dva domácí tituly. Pak to zkoušel opět v Německu. Další destinace byly Stuttgart, Mohuč a Jena.

Velká očekávání zastínila špatná životospráva, utrácení peněz, alkohol a bujaré večírky. Šimák se rozhodl vrátit do Tábora. I v Česku vystřídal několik klubů. Na krátkou dobu působil v rakouském USV Atzenbrugg-Heiligeneich. Kariéru zakončil v TJ Sokol Lom.

Sám řekl, že svou fotbalovou kariéru promarnil. Obrovský potenciál nestačí, když nepracujete správně. Fanoušci Leverkusenu ho podle tamní ankety dodnes vnímají jako největší zklamání.

V dresu České republiky získal v roce stříbrné medaile na ME do 21 let. Zahrál si i na olympiádě v Sydney ve stejném roce. Za áčko si připsal pouze jediný start proti Slovensku. I proto, že nezapadl do taktiky národního týmu.

Už nikdy se nedozvíme, kam by to mohl až dotáhnout. Výše zmíněný Pavel Nedvěd to dotáhl na Zlatý míč. O to samé se pokoušel Tomáš Rosický. Arséne Wenger o něm prohlásil, že jen málo hráčů se mu dokázalo vyrovnat v technice s míčem. I on aspiroval na nejlepšího fotbalistu Evropy, poté ale přišla vleklá zranění.

Jan Šimák tyto dvě legendy nenapodobil. I když neprorazil, vlastně se na něj svým způsobem nezapomnělo. Stal se pro reprezentaci synonymem mimořádného talentu i malé píle v jednom.

Zdroj: Wikipedia