Jak Trpišovský nasměroval Slavii za vítězstvím v Boleslavi: vynikající příprava či chytrá střídání
Slavia se na jaře herně i výsledkově trápila, ale po dlouhé pauze ukázala, že se na restart ligy výborně připravila. V Mladé Boleslavi dominovala. Kromě desetiminutové krize bez problémů bránila a v ofenzivě mohla přidat více než jeden gól. Trenér Jindřich Trpišovský však musí být s výhrou 1:0 spokojený. Proč Slavia drtivou většinu času vládla? Na to se podíváme v taktické analýze úterního zápasu.
Sestavy
Slavia nastoupila ve svém klasickém rozestavení 4-5-1. Na netradičním postu uprostřed zálohy nastoupil pravý obránce Holeš. Do žádných velkých ofenzivních manévrů se však nepouštěl a při rozehrávce se stahoval mezi stopery.
Tím utvořil přečíslení proti první linii presinku Boleslavi, ale hlavně umožnil krajním bekům Coufalovi s Bořilem, aby se vysunuli výše, jak je jejich zvykem. Slavia tedy při rozehrávce uskupila rozestavení 3-4-3 nebo 3-2-5.
Mladá Boleslav rozehrávala ve formaci 4-5-1. Krajní beci se nevysunovali ani zdaleka tak vysoko jako jejich hostující protějšci a středopolaři Janošek s Hubínkem plnili roli box-to-box záložníků. Museli tedy obsáhnout velký prostor a často zápasili proti početní převaze slávistů. Budínský se vytahoval až k útočníkovi Klímovi, na kterého šlo plno vysokých míčů.
Rozehrávka Slavie a presink Boleslavi
Jak jsem již naznačil, Slavia rozehrávala jinak, než jak by se mohlo zdát z papírové formace. Netradiční střední záložník Holeš se pravidelně stahoval mezi stopery, což umožnilo vyšší postavení krajních beků.
Mladá Boleslav bránila ve formaci 4-4-2. Ačkoliv se snažila presovat slávistickou rozehrávku, tak byla velmi neefektivní kvůli početní nevýhodě, se kterou museli zápasit první dva presující hráči Boleslavi.
Proti Klímovi s Budínským si čtveřice Kolář, Holeš, Kúdela, Zima jednoduše poradila a pravidelně vyjížděla z presinku domácích.
Holeš se nestahoval přímo mezi stopery, ale zůstával kousek nad nimi, takže slávisti v úvodu rozehrávky vytvořili „diamant“, který umožnil všem čtyřem slávistům lepší možnosti na přihrávku a také pro oba presující hráče Boleslavi šlo o zapeklitější situaci.
Boleslav se na tuto početní nevýhodu snažila reagovat. Pokud se však vysunul jeden ze záložníků, tak zůstal velký prostor za ním, čehož Slavia využila. Pokud se vysunul křídelník, zůstal volný bek, čehož si Kolář několikrát všiml a Coufala s Bořilem pravidelně přesně hledal.
Početní nevýhoda Boleslavi
Přečíslení si Slavia tvořila také ve středu pole, protože Mladoboleslavští nastoupili se dvěma středními záložníky a slávisté se třemi, ke kterým se stahoval také Ševčík.
Početní výhody slávisté poměrně často využívali a dostávali se díky ní do prostoru za středopolaři domácích.
Velmi často si slávisté vytvářeli přečíslení po stranách, kam si jeden ze záložníků seběhl a vytvořil přečíslení tři na dva. To vedlo k poměrně častým centrům a driblinkům ze strany.
Nejpoužívanější ofenzivní stategií „sešívaných“ však bylo tvoření prostoru mezi bekem a stoperem domácích. Jeden ze slávistů zůstával u kraje.
Pokud s sebou stáhl levého beka Túlia nebo pravého obránce Křapku, tak reagoval útočník Tecl, který využil neustálé ochrany obou stoperů Boleslavi a buď zůstal uprostřed, nebo se posunul ještě dál od míče.
Tím vytvořil prostor mezi bekem a stoperem domácích. Do vzniklé mezery slávisté pravidelně nabíhali.
Z této herní situace také vznikla první velká šance Slavie, kdy Stanciu našel skvělým pasem Tecla.
Bezzubá Boleslav
Mladá Boleslav zahrála velmi podprůměrné utkání a pokračuje ve slabé jarní formě. Po odchodu opor se hledá zejména ofenziva. Boleslavští se proti Slavii zmohli na pouhé nákopy a málokdy podrželi balon.
Přesto měli velmi dobrou desetiminutovou pasáž, která trvala od začátku druhé půle do 55. minuty. Kouči Weberovi se totiž velmi povedlo nasazení vysokého útočníka Wágnera, který dokázal podržet několik dlouhých míčů. Poté si však Slavia na tento monotónní styl zvykla a díky stále více vyčerpané Boleslavi opět převzala iniciativu.
Slabá ofenziva Boleslavi však nebyla dána pouhým slabým výkonem, ale také výborným presinkem Slavie, která zase ukázala, že je výborně fyzicky připravena. Kompaktně se přesouvala, držela minimální rozestupy a nutila Boleslavské k přihrávkám do strany a následným nákopům.
Mladá Boleslav si vytvořila dvě velké šance – jednu obří chytil excelentní Kolář a druhou zazdil Budínský střelou nad. Obě situace vznikly po chybách Bořila, jenž si nejprve nepohlídal Ladru na zadní tyči při centru a poté se nechal stejným hráčem odstrčit.
Velmi důležitým faktorem při výhře Slavie bylo také nasazení Takácse. Třiadvacetiletý vytáhlý štít přišel v 57. minutě za zraněného Ševčíka a vyztužil defenzivu Slavie.
Vyhrál několik hlavičkových soubojů proti Wágnerovi, pomohl ohlídat prostor před stopery, několikrát získal míč v náročných situacích a jako bonus sehrál hlavní roli při velké šanci Tecla.
Stoper Klíma si nejprve špatně zasekl balon, což Takács skvěle vyhodnotil a elegantně získal míč. Po chvíli našel ve středu pole volného Stancia, jenž přihrál do velké šance Teclovi, který ji ale neproměnil.
Hodnocení
Slavia byla výborně připravena. Jindřich Trpišovský opět ukázal svou trenérskou kvalitu. Pražané díky přečíslení jednoduše překonávali presink Boleslavi a početní výhody využívali také uprostřed hřiště.
Hostům se často dařilo vytvářet prostor mezi bekem a stoperem domácích, což vedlo k mnoha náběhům do této mezery.
Boleslav podala podprůměrný výkon. Kromě dvou zaváhání si v ofenzivě nic nevypracovala, což bylo způsobené také výborným napadání a pohybem Slavie.
Defenziva „sešívaných“ si vybrala slabší chvilku od začátku druhé půle po 55. minutu, ale po příchodu Takácse Slavia neměla žádný větší problém. Vedení 1:0 díky umístěné hlavičce Ševčíka z 22. minuty udržela a připsala si důležité tři body při honbě za titulem.
