Zbrojovka je připravena stavět, osud Lužánek leží v rukou zastupitelů
Nejnovější vývoj kolem fotbalového stadionu za Lužánkami přinesl paradoxní situaci. Zbrojovka Brno sice oficiálně deklarovala, že akceptuje novou odhadní cenu městských pozemků ve výši necelých 50 milionů korun, celý proces se tím ale zablokoval. Naráží totiž na striktní pravidla veřejného zadávání, která neumožňují úpravy již podaných nabídek, a rozhodnutí tak nyní leží výhradně na brněnském magistrátu.
- Zbrojovka Brno akceptovala novou odhadní cenu pozemků
- Kvůli zákonným limitům nemůže měnit svou původní červnovou nabídku.
- Brněnští zastupitelé pravděpodobně v polovině září zruší probíhající koncesní řízení a vypíšou nové
Legislativní past po shodě na ceně
Klub podal svou oficiální nabídku do koncesního řízení už v červnu letošního roku. Zákon v této fázi nekompromisně zakazuje jakékoliv zpětné úpravy předložených parametrů. Zbrojovka se v tomto ohledu opírá o dva nezávislé posudky od renomovaných právních kanceláří. Ty jednoznačně vylučují možnost, že by investor mohl do běžícího řízení dodatečně vložit novou, byť vyšší kupní cenu.
Krok je tak v tuto chvíli čistě na zadavateli, tedy na statutárním městě Brně. Zastupitelé musí podle platné legislativy buď hlasovat o původní červnové nabídce, nebo celé koncesní řízení zrušit. Tato skutečnost vyvolala mediální tření mezi vedením klubu a radnicí.
Brněnský radní pro majetek Jiří Oliva v médiích původně naznačil, že Zbrojovka musí politikům předložit nový návrh smlouvy. Klub tento postup v tiskové zprávě na fczbrno.cz obratem odmítl jako protizákonný. Město následně svá prohlášení korigovalo. Pravděpodobnost, že zastupitelé v polovině září stávající koncesi zruší a vypíšou novou, je nicméně vysoká, což by znamenalo další měsíce průtahů.
Stíny původních stamilionových rozdílů
Aktuální patová situace přímo pramení z letních neshod ohledně skutečné hodnoty zchátralého areálu. Město původně operovalo s posudkem, který pozemky oceňoval na 400 milionů korun. Zbrojovka naproti tomu předložila vlastní analýzu.
V ní argumentovala masivními náklady na demolici staré ruiny, které přesahovaly 200 milionů. Po jejich odečtení by městu podle klubu mělo připadnout pouhých pět milionů korun. Právě tato výrazná cenová odchylka donutila politiky v červnu odložit finální schvalování. Magistrát si nechal zpracovat právní rozbor od společnosti Solkind, který upozornil na zásadní riziko.
Chátrající stadion za Lužánkami bude hlídat ostraha – každý den, vždy 2x přes den a 2x v noci. Dohlížet má na pohyb lidí i vznik skládek. Město za to ročně zaplatí 730 000 Kč. Vyplývá to ze smlouvy, kterou Brno uzavřelo s firmou MONIT plus. Na objekt dosud dohlíželi strážníci. pic.twitter.com/hTJQweePpq
— Veronika Tupá (@Tupa_CT) April 24, 2026
Pokud by Brno prodalo parcely hluboko pod odhadní cenou a nedokázalo to pádně obhájit veřejným zájmem, mohla by Evropská komise transakci vyhodnotit jako nedovolenou veřejnou podporu. „Nedovedu si představit, že uzavřeme smlouvu a bude neplatná,“ uvedla tehdy brněnská primátorka Markéta Vaňková pro server Novinky.cz.
Radnice si proto následně vyžádala třetí, revizní posudek. Ten vnesl do hry kompromisních 50 milionů korun. V momentě, kdy se obě strany na této částce shodly, ovšem zaklapla zmíněná legislativní past probíhajícího koncesního řízení.
Výškové limity a památková ochrana
Kromě majetkoprávních procedur navíc projekt naráží na mantinely státní památkové péče. Zbrojovka počítá s výstavbou moderní arény pro 30 tisíc fanoušků s celkovou výškou 37 metrů. Brněnští politici v srpnu oznámili, že tento parametr je přes Ministerstvo kultury zcela neprůchozí.
Resort kultury však následně svá stanoviska upřesnil. Samotná výška 37 metrů neznamená plošné zamítnutí stavby. Problém spočívá v konkrétním technickém řešení, které v navržené podobě zasahuje do chráněného panoramatu historického centra Brna. Zatímco varianty okolo 30 metrů by úřady pravděpodobně akceptovaly ihned, pro vyšší stavbu požadují úpravy projektu.
Zbrojovka Brno chce své plány obhájit na přímých jednáních na ministerstvu v polovině září. Případ Lužánek jasně demonstruje úskalí velkých rozvojových projektů. Ochota soukromého investora plně financovat veřejnou sportovní infrastrukturu naráží na rigidní limity zákonů o veřejných zakázkách a památkové ochraně. Výsledkem je stav, kdy i přes dosažení konsenzu o ceně ustupuje faktická výstavba byrokratickým procesům.
