Zaměřeno na taktiku: Díky čemu Valencie obrala Barcelonu o body?

Ve dvaadvacátém kole španělské La Ligy se schylovalo k velkému překvapení! Netopýři z Valencie vlétli na domácí Barcelonu a po půlhodině hry se ujali dvoubrankového vedení. Katalánci se nakonec stihli oklepat a vytěžili z utkání alespoň jeden bod. Jak se Valencii povedlo eliminovat hru soupeře?

1. Formace a seskupení mužstva

Hráči Valencie vstoupili do utkání v rozestavení 4-4-2 a jejich cílem pochopitelně nebylo hrát otevřený útočný fotbal, ba naopak. Upřednostnili hru ze zajištěné obrany, z které přecházeli do ofenzivy pomocí rychlých protiútoků.

Když měli balon na kopačkách hráči Barcelony, postavila se obranná a záložní řada Valencie do dvou rovných čtyřčlenných linií. Rozestupy mezi hráči byli minimální! Jak můžeme vidět na obrázku č. 1, v blízkosti velkého vápna dělilo tyto dvě řady zhruba pouhých 5,5 metru.

Obranné bloky držely své postavení po celé délce hřiště a všichni hráči v nich se pohybovali jako jeden muž. Důležité ovšem bylo zahustit střed hřiště, ve kterém jsou Katalánci obzvláště silní. To se Valencii povedlo!

Po ztrátě míče se krajní záložníci Wass a Cheryshev okamžitě stáhli doprostřed a tím vypomohli středním záložníkům Coquelinovi s Parejem (viz obrázek č. 2). Záloha Valencie působila velice jistě. Důkazem může být fakt, že donutila nebezpečného Lea Messiho k sedmi ztrátám (nejvíce ze všech hráčů na hřišti). Do obranné fáze hry se pravidelně zapojovalo až osm hráčů, kteří měli za úkol čelit náběhům a průnikům soupeře.

Zbývající dva, útočníci Gameiro s Rodrigem, vyčkávali poblíž poloviny hřiště na možnosti k protiútoku. Právě díky tomuto skvělému tahu dokázali být svěřenci trenéra Marcelina silní jak do obrany, tak i do útoku!

2. Otevřené prostory při protiútocích

Jak už bylo řečeno, Valencia v zápase těžila především z protiútoků. Tento styl hry vyžaduje rychlostní typy hráčů, a to jak v útoku, tak na krajích zálohy. A právě ty Valencia ve svém mužstvu má. Čtveřice výborně atleticky vybavených borců dělala obraně Barcelony velké potíže. Využívala sprintové náběhy do otevřených prostorů, kde často chyběli krajní obránci domácích.

Semedo s Robertem v prvním poločase za sebou nechávali hrozivé díry, kterých Valencia úspěšně využívala. Na obrázku č. 3 můžeme vidět situaci předcházející prvnímu gólu hostů. Rodrigo po rychlém protiútoku naváděl balon na stoperskou dvojici Barcelony a prostrčil přihrávku na rozběhnutého Gameira, který neomylně prostřelil Ter Stegena.

3. Mentální nastavení týmu

Klíčovým prvkem pro Valencii v tomto utkání byla mentální složka. Hráči se dokázali vyrovnat Barceloně především díky správnému nastavení ve svých hlavách. Prvním pozitivem byl dobrý vstup do utkání, kdy mužstvo z Pobřeží pomerančových květů (Costa del Azahar) vlétlo na soupeře jako hejno krvežíznivých vampírů!

Valencia si dokázala v úvodu vytvořit několik nadějných příležitostí a hned ve druhé minutě trefila tyč po střele Cherysheva. Celé mužstvo v zápase provázela bojovnost a vůle vyhrát! Hráči skákali do střel, obětovali se pro tým a dřeli jeden za druhého (viz obrázek č. 4). Valencia by dle mého názoru zápas vyhrála, kdyby nebylo kouzelníka v červenomodrém dresu.

Leo Messi po své první brance z pokutového kopu dokázal v 64. minutě vystřelit přes tři hráče ze střední vzdálenosti a míč tak skončil v síti napodruhé. Netopýři sice ztratili své vedení, ale přesto nepolevili. Výborné nasazení jim vydrželo až do konce a z utkání si zaslouženě odnáší alespoň jeden bod, což bude proti vedoucímu týmu tabulky bráno jako úspěch!