Z pralesa až do poháru aneb Jak cesta fotbalových amatérů nabrala nečekaný směr

V současné době fotbal na úrovni vesnic poměrně dost upadá. Důvody můžou být různé. Ať už jsou to finance, nedostatek hráčů nebo celkově klesající zájem o fotbal jako takový. I přes tento nešvar se však u nás najdou kluby, které na vesnické poměry předvádí nadstandardní podívanou. Jedním z nich je 1. FC Olešnice – klub, jehož úspěchy překračují očekávání.

Olešnice – malá vesnička s necelými dvěma stovkami obyvatel se nachází nedaleko Mohelnice v Olomouckém kraji. O to zajímavější je fakt, že samotná Olešnice tvoří pouze místní část větší vesnice Bouzov.

Začátek historie kopané v Olešnici se datuje do roku 2002, kdy zde začalo působit první mužstvo – Bouzov B. To bylo tvořeno převážně staršími hráči z Bouzova.

„Hřiště vybudované na bývalém poli udržovali sami hráči s mou pomocí před každým tréninkem,“ dodává Jiří Vlček, jeden ze zakládajících členů a legenda oddílu.

Klub jako takový vznikl v roce 2008 a následující sezonu tak díky místním zakládajícím členům odehrál ve 4. třídě – což je nejnižší fotbalová soutěž u nás, známá také jako pralesní. Kádr se začal postupně doplňovat a s příchodem nového trenéra, který navázal na dobře započatou práci, se týmu v sezoně 2011/12 podařilo postoupit do III. třídy

Klubu hrozil zánik. Poté, co klub vinou nejrůznějších problémů po sezoně 2014/2015 sestoupil zpět na dno, zůstalo v celém kádru pouze 7 hráčů a budoucnost tak byla nejistá.

Zlomový okamžik Olešnického fotbalu přišel následující soutěžní ročník. Pomoc klubu nabídl současný trenér mužů pan L. Gallo, který oslovil generálního sponzora klubu p. Charváta. Ti nejen klub zachránili od krachu, ale navíc nastartovali práci s mládeží.

Bez kvalitních hráčů to nepůjde, věděli v Olešnici. Prioritou tak před každou sezónou bylo posílení, jenž se v konečném součtu povedlo vždy více než dobře.

V malé vesnici tak našli nové působiště například ex-ligoví Martin Komárek, Milan Machalický (Sigma Olomouc), nebo Marek Šichor (Baník Ostrava), kteří dokonale zapadli a pomohli nejen k postupům, ale zejména posloužili jako vzor pro dorůstající generaci mladých hráčů.

„Začalo se dařit, kolikrát nestačil ani ukazatel skóre, který ukazuje do devíti. Ti hráči za podmínek, které měli, museli kvalitu prostě ukázat,“ komentuje Jan Kamler jménem Olešnice.

Došlo také k velké rekonstrukci hřiště, včetně nového zavlažování a zázemí pro diváky.

Například v sezóně 2015/16 nepoznalo mužstvo chuť porážky a bez problémů postoupilo do Okresního přeboru. Další sezony se nesly v takřka identickém duchu a aktuálně tak Olešnice působí v 1. A třídě Olomouckého kraje.

Vlastní fanoušci nadšení, ostatní už méně. „Často i spílali, že fotbal kazíme. Bohužel, člověk nemůže hned z pralesa skočit do kraje,“ dodává Jan.

Kapitola sama o sobě je pro Olešnické Hanácký pohár. Ten se jim podařilo vyhrát celkem třikrát (2017, 2018 a 2019). A proč je tak důležitý? Vítěz se totiž dostává do předkol MOL Cupu.

Nejúspěšnějším ročníkem byl bez pochyb ten loňský. Zásadní postup přes celek z Otrokovic přinesl fotbalovým amatérům dárek z těch nejlepších – pohárové utkání s ligovou Opavou v rámci 2.kola MOL Cupu. Kdo by to před několika lety tušil.

Opava sice neponechala nic náhodě a zvítězila v silné sestavě 0:6 ale o výsledek zde nešlo. Toto utkání bylo odměnou všem, kteří fotbal v malé vesničce na Olomoucku dělají. „Poděkování patří hráčům, že toto dokázali,“ hodnotil utkání trenér Gallo.

A jak vidí v Olešnici budoucnost? „Chtěli bychom postoupit do Krajského přeboru a vybudovat kvalitní mládež. Buďme šťastní za každý den, kdy se fotbal hraje,“ dodal na závěr Jan Kamler.