Velmi si zájmu klubů vážím, protože to potvrzuje, že jdu správnou cestou, ale samozřejmě je potřeba neustále pracovat, prozrazuje Jan Vodháněl

Během posledního půlroku se tento velmi technický hráč Bohemians Praha, Jan Vodháněl, dostal do povědomí nejenom českých fanoušků, ale také do povědomí za velkou louží, kde o něj projevil zájem klub hrající nejvyšší místní soutěž MLS, konkrétně Philadelphia Union, jenž má velmi dobré zkušenosti s Bořkem Dočkalem, který za místní klub nastupoval. S Honzou jsme zhodnotili jeho rozvoj fotbalové kariéry, ale také jeho cíle či pohled na mentální přípravu sportovců.

Kde? A v kolika letech si začal hrát fotbal?

Fotbal jsem začal hrát v Mladé Boleslavi, ale zhruba od doby, kdy jsem začal chodit, tak jsem začal kopat do balónu. Už ve školce i díky trenérům, kteří tam docházeli z fotbalového klubu Mladá Boleslav a vyhlídli si mě. Díky tomu jsem začal hrát za Boleslav.

Prožil jsi velmi úspěšný půlrok v dresu Bohemians Praha. Čemu to přisuzuješ? Dokážeš konkrétně specifikovat důvody zlepšení?

Myslím si, že to úspěšný půl rok byl, akorát mě mrzí, že se nepodařilo posbírat více bodů, ale upřímně si myslím, že tento půl rok pro mě osobně průlomový nebyl.

A kdy si myslíš, že ten zlom nastal?

Myslím si, že to byl moment ještě rok zpátky, kdy jsem se cítil dobře, ale bohužel jsem se zranil v posledním přípravném zápase na soustředění v Turecku. Zpětně si myslím, že kdybych se tam nezranil, tak by to přišlo dříve.

Tvé formy si všimli i za velkou louží. Je to pro tebe motivace se stále zlepšovat?

To, že nějaká nabídka přišla je pro mě velmi potěšující. Když mi to můj agent oznámil, za což mu patří také velké díky, tak jsem byl neskutečně zaskočený. Velmi si toho vážím, ale samozřejmě je potřeba stále pracovat, zájem klubů mi ovšem potvrdil, že jdu správnou cestou.

Dokážeš ještě takto zpětně vyhodnotit ten opravdový důvod toho zlomu, kdy jsi získal sebedůvěru, celkově jsi si začal věřit a přišel ten tvůj fotbalový nárůst výkonů, ale také sebevědomí?

Myslím si, že mi pomohlo, když jsem šel z Mladé Boleslavi do druhé ligy, konkrétně do Vlašimi. Měl jsem možnost hrát dospělý fotbal, což je trošku něco jiného než juniorská liga a velkou výhodou bylo, že mi věřil i trenér Petr Havlíček. Takže i právě díky němu jsem se začal cítit dobře, čehož si všiml i trenér Martin Hašek, který chodil sledovat naše zápasy.

Jak to pokračovalo dále ohledně trenéra Martina Haška?

V té době jsem mu padl do oka a tím, že trénoval v Bohemians Praha, tak si mě vybral, což mi velmi pomohlo, protože jsem šel do klubu, kde mě trenér znal a hlavně si mě vybral.

Jaký je tedy podle tebe rozdíl mezi dospělým fotbalem a tím juniorským?

Myslím si, že největší rozdíl je v taktice a v rychlosti fotbalu.

Jak jsi reagoval na zájem ze zahraničí a celkově zájem klubů?

Ten prvotní zájem se objevil už dva měsíce zpátky, kdy konkrétní zájem projevil Jablonec, což bylo velmi příjemné a poté na to navázala právě ta Amerika, což bylo pochopitelně ještě více potěšující.

Jaké máš plány a cíle pro zbytek sezony?

Hlavně zůstat zdravý a pokud zůstanu v Bohemians, tak chci určitě pomoct k nějakým bodům, abychom nehráli o sestup, takže s tím souvisí vstřelit pár branek a celkově udělat nějaké osobní čísla. Což je součástí toho, že bych chtěl tu mojí výkonnost a formu ještě o kousek posunout.

Představ se nám, jakým jsi typem hráče?

Můj fotbal je založený na práci s balónem, driblinku a vytváření lepších situací pro spoluhráče vedoucích do brankové šance, ale vnímám, že musím zapracovat na střelbě a celkově na finální přihrávce.

Kdyby ses měl k někomu přirovnat spontánně, tak komu se herně podobáš?

Můj oblíbený hráč je Mario Götze, ale celkově je velmi těžké takto říct, ke komu bych se přirovnal.

Jaký tým se ti líbí herně? A proč právě on?

Jsem fanoušek Barcelony, už od dob, kdy Barcu trénoval Pep Guardiola a byl proslulý svým herním pojetím Tiki-Taka, což je přesně hra, která se mi líbí a kterou jsem si v té době vysnil, že bych chtěl jednou hrát.

Jaká fotbalová soutěž se ti nejvíce líbí?

Za mě top pětka, což je Anglie, Itálie, Španělsko, Francie a Německo, ale kdybych měl vybrat pouze jednu, tak vítězem je španělská fotbalová soutěž.

Máš nějaký sportovní či fotbalový vzor?

Jak jsem zmínil, tak Mario Götze a z hlediska mimo fotbalového mě poslední dobou velmi zaujal tenista Nick Kyrgios, který když je ve správném rozpoložení, tak je opravdu neporazitelný a jednou bude nejlepší na světě.

Cristiano Ronaldo nebo Lionel Messi? A proč?

Za mě je to Lionel Messi, který je podle mě výjimečným fotbalistou.

Jak koukáš na mentální koučink a mentoring fotbalistů?

Zatím jsem se s tím nesetkal, ale myslím si, že je to ve světe velmi populární, protože mít dobré nastavení hlavy a mysli je velmi důležité.

Jaký je tvůj osobní rozvoj mimo fotbalové hřiště?

Chodím k fitness trenérovi a pak provozuji rekreační sporty jako je badminton, tenis či squash.