V českém fotbale nedokážeme objektivně oddělit zrno od plev. Zde je malé srovnání Česka s nejlepšími – s Francií

Pro koho si tu udržujeme bezkonkurenční, bázlivé a tlaku neodolné prokorupční prostředí, dobré tak akorát pro trafiky nevzdělaných trenérů a k praní špinavých peněz? Je zvláštní, že to nikdo neřeší, nevadí to ani agentům, ani expertům a dokonce to nevadí ani reprezentačnímu týmu. Takže zde je malé srovnání Česka s nejlepšími – s Francií.

Jednou z odpovědí, proč je český fotbal stále horší a horší ve srovnání se světem a proč nejen, že už po mnoho let nevozíme z mezinárodních soutěží žádné trofeje, ale dnes se už do těch soutěží téměř ani nedostáváme a vypadáváme v daleko mírnějších kvalifikacích, tak to je ten klíčový a již po dlouhou dobu trvající fakt, že česká fotbalová liga nevytváří ani v nejmenším strategii ani organizaci soutěží pro zdravé sportovní konkurenční prostředí, ve kterém by se mohli hráči zocelit a oddělili se vzájemným porovnáním kvality a taky vůle.

Naopak architektura českého fotbalu na sebe váže lenivost, korupci a potenciál pro praní špinavých peněz. Ani experti a ani agenti si nestěžují. Devastace talentů je výsledkem.

Nemá smysl tu vést dlouhou diskusi, konzultační poradenská společnost 121 ELITE Sports vzala k podpoře svých tvrzení několik základních informaci o konstrukci lig u těch nejlepších v Evropě, v sedmdesátimilionové Francii, a srovnala ji s jedním z nejslabších, s desetimilionovým Českem, a jeho soutěžním fotbalovým nastavením, kterému se léta nedaří rozvoj ani úspěchy.

Máme ověřeno, že dnes už i čtvrtá francouzská liga N2 (France 4-National, resp, Championat National FFF N2), která je tvořena čtyřmi regionálními skupinami A, B, C a D má o nepřehlédnutelné poznání vyšší kvalitu hry a kvalitnější a komplexněji vybavené hráče, než naše nejvyšší ligy. Proč tomu tak je?

Hráč ve Francii musí na sobě daleko více makat, udržovat svou životosprávu a kondici, disciplínu, sen o profesionální kariéře, trenéři se musí pilně vzdělávat i v sedmé soutěži, aby se každý, kdo chce hrát top fotbal udržel, načež pak mnohdy předčí i naše fotbalisty. Druhá až čtvrtá francouzská soutěž je pak jednou velkou továrnou, ale spíše dílnou na mistry světa, i ve Francii však hráč potřebuje štěstí, aby se dostal do „PRO“.

Popis struktury lig francouzského fotbalu a srovnání s českou ligou:

FRA/Ligue 1 (profesionální soutěž)
20 týmů, 4 poslední týmy (20%) přímo sestupují do Ligue 2

CZE/F:L: 16 týmů, přímo sestupuje 1 tým do FNL, přes baráž může sestoupit ještě i 14. nebo 15 tým, celkem sestupují max. 2 týmy, (tj. pouhých 6,25% nebo 12,5%)

FRA/Ligue 2 (profesionální soutěž)
20 týmů, 2 týmy postupují do Ligue 1 a 4 poslední týmy (20%) přímo sestupují do Championat National FFF (N1)

CZE/FNL: 16 týmů, 1 tým postupuje do F:L a 2. nebo 3. tým mohou ještě postoupit přes baráž. 2 týmy sestupují do 3. ligy, tj. pouhých 12,5%

FRA/Championat National FFF (N1)
18 týmů, 2 týmy postupují do Ligue 2 a 6 posledních týmů (33%) přímo sestupuje do Championat National FFF (N2)

CZE/ČFL A a B po 16 týmech a MSFL s 18 týmy, v každé skupině postupuje 1 tým do FNL a sestupují poslední 2 týmy, tj. v ČFL opět jen 12,5% a v MSFL dokonce jen 11,1%

FRA/Championat National FFF (N2)
4 skupiny A,B,C a D každá je po 16 týmech, první tým postupuje do N1 a sestoupí 5 posledních týmů (plných 31%) do N3 (celkem sestoupí 20 týmů)

CZE/Divize A, B, C, D, E a F: české skupiny A, B a C jsou každá po 16 týmech, první tým postupuje do ČFL a poslední 3 týmy sestupují (18,75%) do Krajského přeboru, moravskoslezské skupiny D, E a F jsou každá po 14 týmech, první tým postupuje do MSFL a jen 1 tým sestupuje (pouhých 7,1%) do Krajského přeboru.