Suku, co se děje? Český záložník je na začátku sezony bez formy, chytne se na srazu reprezentace?

Tomáši Součkovi start do nového ročníku zatím příliš nevychází. Oproti svým standardům z loňska výrazně strádá a z jeho výkonů v dresu West Hamu nejsou nadšení ani fanoušci, natož kouč David Moyes. Tomu nyní nezbývá než doufat, že se český středopolař chytne při reprezentační přestávce.

Nemusíte být velkými fotbalovými experty, ani analytiky nejdetailnějších statistik z Premier League, abyste zaznamenali, že Tomáši Součkovi to od startu nové sezony ve West Hamu zatím příliš nelepí.

Vloni se český středopolař stal po boku Michaila Antonia nejlepší střelcem mužstva, když v 38 zápasech zapsal 10 přesných zásahů. Navíc byl vyhlášen v prestižní klubové anketě Kladivářem roku a jeho výkony vyvolaly zvýšenou pozornost na největších evropských fotbalových adresách.

Letos ale jeho forma nevzkvétá, ba naopak. V devíti odehraných zápasech se dokázal zatím gólově prosadit pouze jednou. Pravdou je, že i vloni měl pomalejší rozjezd a skórovat se mu povedlo až v osmém ligovém střetnutí, nejde ale pouze o samotný počet zásahů.

Součkovi chybí celkově dravost a nebezpečnost v koncové třetině hřiště, tedy faktor, který jej v minulé sezoně zdobil možná nejvíce. Příkladem budiž poslední ligový zápas Kladivářů, jenž prohráli s Brentfordem 1:2.

Český fotbalista z něj má sice zapsanou asistenci u jediné branky týmu, když po rohu prodloužil hlavičkou míč na skórujícího Jarroda Bowena, ovšem nezaznamenal ani jednu střelu na bránu a co hůř, prohrál 12 soubojů, což je nejvíce ze všech hráčů v zápase.

Letos se zatím zdá z nesmírně kvalitní defenzivní dvojice záložníků, která je považována za jednu z nejlepších v celé lize, jako ofenzivnější a lépe připravenější Declan Rice, jenž se navíc častěji dostává až do předbrankových prostor a dokáže se v nich také prosadit. Platí to minimálně o Evropské lize, kde skóroval v obou zápasech West Hamu.

Zato Souček, jenž je znám napříč Premier League jako takzvaný box-to-box záložník, pokrývající prakticky celé hřiště a vynikající ve vzdušných soubojích, zatím nejvíce ze všeho připomíná auta většiny Angličanů – bez paliva v nádrži.

Jednou ze statistik, která toto tvrzení výrazně podporuje, je množství vytvořených příležitostí, ústících v zakončení. Zatímco Rice v ní byl před duelem s Brentfordem 76. z celé Premier League, Souček se řadil, podržte se, na 228. místo. Lépe na tom byl dokonce i brankář Burnley Nick Pope (217. místo)!

Dále můžeme zmínit třeba počet přihrávek do prostoru, označovaného jako finální třetina hřiště, kterých má havlíčkobrodský rodák pouhých 43, přičemž jeho parťák Rice jich nasbíral hned o 20 více.

Anebo snad chcete slyšet údaj o počtu driblinků? Dvaadvacetiletý londýnský rodák jich udělal 16, Souček 2. To jsou pro Davida Moyese a celý jeho trenérský štáb alarmující informace o aktuální formě klíčového hráče celku a zároveň důvod k zamyšlení nad příštím složením sestavy.

Asi netřeba diskutovat o důležitosti Součka pro celý West Ham. Zároveň si ale připomeňme, že na svou šanci ve středu zálohy čekají na lavičce Alex Král, Manuel Lanzini i Mark Noble. Konkurence tudíž je, a to ne zrovna nejslabší.

Skotský kouč přesto nad kapitánem české reprezentace nikterak neláme hůl. Po duelu s Brentfordem přiznal, že jeho forma může být ovlivněna tím, jak se Rice letos začal více projevovat jako všestranný záložník s útočnými pudy.

„Asi je to spolu lehce spojené. Myslím, že Tomáš se s tím trochu srovnává. V Leedsu se ale prosadil, jen mu jeho gól bohužel neuznali. Doufám, že góly bude střílet jak Souček, tak Rice, který teď hraje více vepředu, a budeme tak mít dva pravidelně skórující záložníky. Tomáš se jen snaží najít svou nejlepší formu,” uvedl Moyes.

Na to, aby jí našel, bude mít následující dva týdny, během nichž jej čeká sraz české reprezentace a dva kvalifikační duely o mistrovství světa. Pak by se West Hamu hodil s plnou nádrží, v dalších deseti dnech jej totiž budou ve třech soutěžích čekat hned čtyři velmi důležité souboje s Evertonem, Genkem, Tottenhamem a Manchesterem City.

Zdroj: The Athletic