Solskjaer končí na lavičce Manchesteru United. Proč to nevyšlo?

Čas se naplnil. Norský kouč byl odvolán po drtivé prohře s Watfordem (1:4). Klubové vedení udělalo dlouho očekávaný krok, ke kterému zkrátka muselo dojít. Angažmá Solskjaera trvalo celkem 3 roky. Co se mu vydařilo, v čem naopak selhal? Proč nedokázal dostat Red Devils na absolutní vrchol?

Nedostatečná trenérská kompetence

Bývalá legenda Manchesteru United je skvělým manažerem, ale pouze průměrným trenérem. Před jeho příchodem byl klub v totálním rozkladu, nedokázal být konkurenceschopný, sebevědomí hráčů se rovnalo nule.

Solskjaer dokázal své mužstvo pozvednout. Zavedl v týmu dlouhodobou koncepci, přivedl skvělé hráče, dokázal přizpůsobit hru kvalitě kádru. Red Devils se pod jeho vedením zvedli jak herně, tak výsledkově. To však mělo jen dočasné trvání.

Na absolutní vrchol se klub dostat nedokázal. Během celého angažmá neměl tým žádnou tvář, hra United postrádala fungující systém. Presink mužstva nebyl nikdy příliš účinný a často nefungoval.

Solskjaer také nedokázal ze současného kádru United dostat úplně maximum, byť měl tento kádr obrovský potenciál. Nepochopitelná byla také ignorace Donnyho Van De Beeka na úkor průměrného Freda, McTominaye či Matiče.

Neexistující systém

Chelsea, Manchester City či Bayern. Tyto celky patří mezi nejlepší týmy světa. Jde o mužstva s propracovanou taktikou, které jsou svým stylem snadno rozeznatelné. Chelsea spoléhá na skvělou defenzívu, skvěle zvládá zápasy po taktické stránce. Manchester City má svou hru založenou na dominantní, kombinační hře. Rozpoznatelná je i hra Bayernu Mnichov.

Že by však hra Red Devils měla pod vedením Solskjaera nějaké charakteristické znaky? To se říct nedá. Často mužstvo působilo tak, že ani neví, jakým stylem chce hrát. Zvlášť v zápase proti horším týmům se absence organizované hry a presinku projevila naplno.

Tým často srážela až přílišná závislost na individualitách. Pokud se v minulé sezoně prezentoval Manchester určitým stylem, tak po příchodu Ronalda tohle herní pojetí úplně vymizelo.

Obrovská závislost na útočných individualitách

Když do týmu přišel Bruno Fernandes, vypadalo vše růžově. Portugalec byl od svého příchodu fantastický, brzy se zařadil mezi nejlepší hráče Premier League. Jeho produktivita byla dechberoucí, pro ofenzívu United naprosto klíčový hráč. Solskjaer to pochopil a uzpůsobil hru týmu tak, aby Fernandes vynikal co nejvíce. Když měl formu, tým šlapal a hrál špičkový fotbal.

V posledních měsících však i Bruna postihl úpadek formy, což bylo na hře mužstva ohromně znát. Po příchodu Ronalda se tento problém ještě zdvojnásobil.

Manchester se najednou spoléhal pouze na genialitu Fernandese s Ronaldem. Když jeden z nich neměl svůj den, ztráta bodů byla vysoce pravděpodobná. Je paradoxem, že právě velký návrat Ronalda Solskjaerovi definitivně zlomil vaz.

Zdroj: Twitter