Slovácko venku zase totálně propadlo. Co na to trenér Svědík?

Po kolikáté už je Martin Svědík na své hráče Slovácka rozzlobený za fiasko na hřišti soupeře? Nechá tedy konečně polovinu základní sestavy sedět na lavičce? V posledním domácím zápase s Karvinou má k ráznému kroku jedinečnou příležitost a někteří hráči by si aspoň mohli uvědomit, že nemají místo v sestavě jisté.

Jeden z evergreenů jarní části fotbalové Fortuna ligy: mužstvo Slovácka vyjede na venkovní zápas a předvádí mnohem horší výkony, než na domácím hřišti. V posledním zápase na Dukle se zmiňovaná nemohoucnost ukázala v nejhorším možném světle.

Tým z Uherského Hradiště hrál na Julisce s týmem, který sestupuje do druhé ligy, velmi brzy navíc hrál proti oslabenému soupeři, protože už ve 23. minutě dostal domácí hráč Daniel Souček červenou kartu.

Na hřišti však oslabení nebylo celý zápas znát – tým Slovácka odehrál svůj standardní venkovní zápas a bylo úplně jedno, jestli hraje proti jedenácti nebo deseti soupeřům. Výkon mužstva nesnesl v žádném případě prvoligové měřítko.

Kritiku si tým nezaslouží zdaleka jen za výkon na hřišti Dukly Praha, ani další jarní výkony na hřištích soupeřů totiž nestály za nic. Stačí si vzpomenout na zápas na teplických Stínadlech, kde se Slovácko samo připravilo o možnost hrát Evropskou ligu, nikoli o záchranu.

Trenér Martin Svědík už ztrácí trpělivost a nyní po sobotním zápase na Julisce dokonce řekl na tiskové konferenci, že za tento výkon to jeho hráči dostanou tvrdě pocítit.

Člověk se musí jen pousmát, po venkovní prohře totiž kouč nikdy nenechal na mužstvu nit suchou a kritizoval přístup a hru celého mužstva, jenže po několika dnech jeho slova upadla v zapomnění a v dalším domácím zápase nedošlo v sestavě týmu ke skoro žádné změně.

Teď má trenér Slovácka možnost dokázat, že nemluví do větru, a může přejít k činům. Modrobílí hrají poslední utkání soutěže doma s Karvinou, ve kterém už tým nemusí bojovat o body nutné k záchraně. Dokáže trenér po tak tvrdé kritice aspoň polovinu mužstva nechat na lavičce náhradníků?

Žádná slova nepomohou a prožitý zápas z pozice náhradníka by pro některé hráče mohl znamenat příležitost k zamyšlení nad vlastním přístupem. Zápas na hřišti soupeře se dá prohrát, ale hráči musí odejít se vztyčenou hlavou, nikoli utkání odchodit a naštvat tak svoje fanoušky.

Pokud se k tomuto kroku trenér aktuálního lídra skupiny o záchranu neodhodlá, další vhodná příležitost se již dlouho opakovat nemusí.