Sedmibodový náskok pražské Slavie? „Mohl být ještě vyšší,“ míní Ondřej Petrák

Osm prvoligových sezon v české nejvyšší soutěži, ale také několikaleté působení v německém Norimberku stihl během dosavadní kariéry fotbalový záložník Ondřej Petrák. Ve svých čtyřiatřiceti letech už opustil Chance Ligu a nastupuje za SK Zápy, přední celek České fotbalové ligy.

• Za SK Zápy si Petrák zahrál v MOL Cupu proti Bohemians Praha 1905
• Ve Slavii zažil během tří let šest trenérů
• V Norimberku si zahrál první i druhou bundesligu

Jelikož je ale Petrák odchovancem pražské Slavie a hrál i za Bohemians Praha 1905, tak dál samozřejmě sleduje oba své bývalé pražské kluby. Tedy i jejich počínání v probíhajícím ligovém ročníku. A se svými poznatky se Ondřej Petrák ochotně svěřil v exkluzivním rozhovoru pro Ruik.cz.

K vaší éře na fotbalových trávnících se vrátíme ve druhé části rozhovoru, ale nejprve: co říkáte na prvoligový podzim?

Zajímá mě pochopitelně každý zápas Slavie. Ale někdy se nám termínově kryjí s tím, že hrajeme s SK Zápy, kde působím, takže nemám možnost sledovat všechna ligová utkání. Jsem ale slávistou odmalička. Vnímám, že Slavia má nyní v čele tabulky sedmibodový náskok, což je pozitivní. Ale mohli mít náskok určitě ještě vyšší, kdyby jen neremizovali s Hradcem Králové 0:0.

Co soudíte o výsledcích a hře Bohemians Praha 1905?

Není to z jejich strany jen boj o záchranu. Vím, jak je postavený kádr Bohemky, protože asi před měsícem jsme s nimi hráli s SK Zápy v MOL Cupu. A v dresu soupeře byli i mnozí mojí bývalí spoluhráči z Bohemky. Podobné pohárové zápasy znám z druhého rozměru, když jsme se Slavií nebo Bohemians nastupovali v poháru v roli favorita proti celku z nižší soutěže, který se vyhecuje. Proto jsme také chtěli se Zápy ligový tým potrápit.

Který z hráčů Bohemians na vás dělá v lize největší dojem?

Výborným fotbalistou je záložník Aleš Čermák, který dává i důležité góly.

Připomeňte svoji prvoligovou kapitolu ve Slavii. Jak na ni vzpomínáte?

To byly jiné časy, úplně něco jiného, než jak známe současnou Slavii. Nebyla to zrovna dobrá doba, protože se moc nedařilo. Pohybovali jsme se v dolní polovině tabulky a v jedné sezoně jsme skoro hráli lehce o záchranu, ale bodově to vyšlo jen tak tak, že jsme se udrželi. Přesto jsem měl nakonec ve Slavii štěstí, že jsem následně dostal šanci jít do Norimberku. A doteď si toho vážím.

Ve Slavii jste působil v letech 2011 až 2014. Co si z toho nejvíc vybavujete?

Přicházel jsem do áčka hodně mladý, v sedmnácti letech. Byl tam trenér Karel Jarolím. Ligovou premiéru jsem zažil pod trenérem Michalem Petroušem. Prostřídali se i trenéři František Straka, Martin Poustka, Petr Rada a taky Miroslav Koubek.

To byla na úsek tří let docela pestrá paleta trenérských změn. Co spoluhráči?

Ač jsme nehráli nahoře, byla tam známá jména jako Lukáš Jarolím, Karol Kisel, Martin Latka, brankář Kamil Čonfotalský i kanonýr Stanislav Vlček, který je nyní vedoucím A-mužstva Slavie. A mnozí další dobří fotbalisté. Jsem rád, že jsem s nimi byl na hřišti a učil se od nich.

Jak jste se cítil ve fotbalovém Norimberku?

Poznal jsem tam první i druhou německou bundesligu. Velké renomé tam měl z českých hráčů třeba nynější trenér Jihlavy Marek Nikl, ale i Jarda Blažek, Honza Koller. Se mnou tam byli Tomáš Pekhart, Honza Polák, Adam Hloušek. Pro mě to bylo ze začátku jednodušší, když člověk neumí řeč. Působil jsem i ve Slovanu Bratislava, kde jsem se zranil a byl jsem odstavený.

Taky v Bohemians vás pronásledovala zranění, že?

Rok jsem laboroval s kolenem, což bylo dost ošklivé zranění prakticky na závěr kariéry. Končila mi smlouva a v mém životě se staly určité situace, se kterými jsem nepočítal. Každý hráč to má jinak, někdo hraje do čtyřiceti, někdo ještě déle jako Pepa Jindřišek nebo Marek Matějovský, Milan Petržela.